Kvůli válce na Ukrajině se z více než poloviny na vývozu v roce 2022 podílela munice, v předchozích letech její podíl činil kolem patnácti procent. Přibližně 45 procent zbrojního materiálu předloni směřovalo na Ukrajinu.
Dlouhodobě se české zbraně nejčastěji vyvážejí do EU a dalších evropských zemí, do USA, jihovýchodní Asie, na Blízký východ a do několika afrických zemí. Zbrojařské firmy umějí vyrobit vše od nábojů přes radary, drony až po cvičná proudová letadla. Co do objemu Česko nemůže konkurovat velkým západním hráčům, co do technické náročnosti však české podniky obranného průmyslu patří do první desítky na světě. V desetimilionovém Česku se navíc formují dvě až tři silné skupiny globálního charakteru.
Jednou z nich je skupina Colt CZ, která koncem loňského roku oznámila akvizici tradičního českého výrobce malorážové munice Sellier & Bellot. Koupila ji zhruba za 15 miliard korun od brazilské skupiny CBC Global Ammunition. Firma vyváží svoji produkci do více než devadesáti zemí světa. Počet prodaných zbraní Colt CZ Group činil za rok 2022 bezmála 700 tisíc kusů. Od počátku války se skupina podílí na materiální pomoci Ukrajině, jejíž část tvořily také dary ve formě palných zbraní a dalšího materiálu ukrajinským ozbrojeným silám.
Další významná společnost Omnipol působí ve více než šedesáti zemích světa, kam dodala přes devět tisíc letounů. „Jako exportně orientovaný průmysl si na nedostatek poptávky ve světě stěžovat nemůžeme,“ říká Jiří Podpěra, prezident Omnipolu.Mezi nejvýznamnější výrobce a poskytovatele modernizací a servisu v oblasti obrany a bezpečnosti v Česku patří státní podnik VOP CZ. Má například kontrakt s ukrajinským podnikem Ukroboronprom na opravu tanků T-64, k ostatním z důvodu bezpečnosti nemůže sdělovat podrobnosti.
Bankám zbraně nevoní
Jedním z problémů, který tuzemské zbrojovky trápí, je přístup nadnárodních bank, na který si asociace stěžovala už před válkou na Ukrajině. „Zprvu se jednalo o odpírání dostupnosti bankovních instrumentů nezbytných pro zahraniční obchod, později došlo na odmítání běžných transakcí, a nakonec i na rušení bankovních účtů. Objevila se i praxe, že malé a střední podniky v oblasti podnikání s vojenským a bezpečnostním materiálem byly plošně odmítány bankami jako žadatelé o otevření nových účtů, a to přestože vlastnily všechna potřebná povolení a koncese k podnikání v této oblasti,“ píše se v interním materiálu asociace.
Vyskytly se i případy, kdy firma dostala od státu licenci k vývozu vojenského materiálu, a banky přesto odmítly transakci uskutečnit. Jiné banky zase zpochybňovaly teritoria vývozu navzdory kladnému stanovisku ministerstva zahraničních věcí. Podle prezidenta asociace Hynka podobný přístup přetrvával i v posledních dvou letech a negativně ovlivnil několik dodávek vojenské pomoci na Ukrajinu.
Oslovené banky se ohánějí interními předpisy, případně argumentují, že u zbrojních zakázek musí vždy zjišťovat, jaká je koncová země, do níž materiál směřuje. „Pokud se jedná o EU, financujeme tyto zakázky v zásadě bez omezení. Jedná-li se o zbrojní zakázky například na Ukrajinu, posuzujeme je individuálně, aby se námi financovaný materiál neocitl v rukou ruské armády nebo aby neskončil u jiných teroristických skupin,“ říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.
Komerční banka uvádí, že sektorových politik má několik. „Obecně lze firmy ze zbrojařského průmyslu financovat, ale za splnění jasně daných podmínek. Nefinancujeme některé typy zbraní, nefinancujeme vývoz do určitých zemí,“ uvedla mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.Asociace v interním dokumentu píše, že centrála Société Générale v Paříži (Komerční banku vlastní francouzská skupina Société Générale, pozn. red.) posuzuje každý obchod individuálně, což trvá i několik týdnů, přičemž předem požaduje platnou vývozní licenci.
Pro řadu bank je zbrojní průmysl fuj, říká šéf Asociace zbrojařů Jiří Hynek |
Mluvčí Unicredit Petr Plocek potvrdil, že „vzhledem k interním pravidlům a etickému kodexu má banka limitované možnosti financování zbrojařského či obranného průmyslu“.ČSOB se podle zkušeností zbrojařů až donedávna řídila zákazem činnosti v oblasti vojenského materiálu a odmítala zakládat nové účty firmám, které měly v popisu tuto činnost.
„V posledních měsících intenzivně diskutujeme a přehodnocujeme svůj postoj k obrannému průmyslu zaměřenému na armádu, policii a další obranné složky a předpokládáme větší zapojení v tomto směru. V této chvíli již pracujeme na několika projektech v této oblasti,“ říká mluvčí Michaela Průchová.
V případě Raiffeisenbank stojí v interní zprávě asociace stručná poznámka: Zákaz činnosti v oblasti vojenského materiálu. K zaslaným otázkám mluvčí banky uvedla, že „v souladu s Compliance pravidly je musí ponechat bez odpovědi“.
