Turecko schválilo vstup Švédska do NATO, Erdogan podepsal dokument

„Vítám souhlas prezidenta Erdogana rozšířit NATO o dalšího spojence Věřím, že se nám brzy podaří i posledního partnera přesvědčit, že silnější Aliance je v zájmu nás všech,“ uvedl šéf české diplomacie.

K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Švédskou žádost o vstup do NATO schválil v úterý turecký parlament, kterému přístupový dokument předložil Erdogan už loni v říjnu. Před tím turecká vláda jednala se Švédskem o jeho vstupu do NATO více než rok. Dokončení ratifikace v Turecku dnes na sociálních sítích označil švédský premiér Kristersson za „klíčový milník“ na cestě své země do aliance.

„Probuďme se.“ Před útokem Ruska na NATO varuje i německý ministr obrany

Do té doby tradičně neutrální Švédsko podalo žádost o vstup do aliance společně s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států schválila vstup obou zemí již v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku a země se stala členem NATO na začátku dubna.

Vstup Švédska ale Turecko blokovalo kvůli výhradám vůči tomu, jak Stockholm postupuje proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické, například kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících (PKK). Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony. Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci AKP. Turečtí politici také dříve kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.

NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada. V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci. V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy. K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii. Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili. V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy. V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko. V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie. V roce 2017 přistoupila Černá Hora. V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality. Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě. Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024. < >

Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.

V uplynulých týdnech Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu. Podle agentury Reuters americký prezident Joe Biden zaslal předním zákonodárcům v Kongresu dopis, ve kterém vyzval k bezodkladnému schválení prodeje bojových letadel Ankaře.