5 filmových postav, které knižním předlohám nesahají po kotníky
27.01.2024
Adaptace knih na stříbrná plátna je často mnohem složitějším procesem, než si lidé představují. Stovky stránek musíte zredukovat na hodinu a půl, a navíc si nemůžete dovolit ani chviličku diváka nudit. I proto se režiséři často dopouštějí řady „kreativních rozhodnutí“, která původní předlohu lehce pozmění.
V dnešním článku se ale zaměříme na změny zásadnějšího charakteru, které naprosto pokřivily pohled na některé oblíbené literární postavy. Změny v osobnostech následující pětice postav byly tak zásadní, že proti nim řada fanoušků literárních předloh velmi hlasitě ohrazuje. Filmaři z těchto zajímavých postav udělali ploché role, které svým předlohám nesahají ani po kotníky.
Ginny Weasley – Ve stínu Harryho Pottera
Ve filmové sérii Harry Potter je Ginny Weasley v podání Bonnie Wright (32) znázorněna jako plachá, neohrabaná dívka, která se později stane láskou Harryho. Kdyby ji potkala knižní Ginny, nejspíš by jí jednu vrazila a pak by se jí snažila vysvětlit, že se se svým ušlápnutým vystupováním nikdy nikam nedostane.
Většina pozornosti filmů je však věnována hlavnímu kouzelnickému triu a ostatní dětské postavy jsou často odsunuty na vedlejší kolej. Proto se jejich osobnosti nijak nevyvíjejí a filmoví tvůrci mezi nimi do velké míry stírají jakékoliv rozdíly a odlišnosti. Filmová Ginny přitom prochází mnoha stejnými traumaty jako hlavní postavy a občas si to slízne ještě hůř než Harry, Ron nebo Hermiona. Stačí si vzpomenout na druhý díl, kdy je téměř celý svůj první ročník ve škole ovládána Voldemortem.
Ve filmech je ale zbavena jakékoliv výrazné charakterové křivky. Navíc ztrácí mnoho své osobnosti z knih, kde je zobrazena jako inteligentní, charismatická a velmi vtipná.
Gimli – Komediant místo válečníka
Gimli z trilogie Pán prstenů je oblíbený díky svému humoru a optimistickému pohledu na věc i v těch nejtemnějších chvílích Středozemě. Přesto film zachycuje jen několik momentů, které ukazují jeho hloubku z knih, jako například cestu do Morie, kde objevuje tragický osud svého rodu.
Gimli je hrdý trpaslík a jeden z nejstatečnějších a nejušlechtilejších válečníků Společenstva. Ve filmech je však využíván hlavně pro komické účely a jeho nekonečný spor s jeho elfským souputníkem Legolasem. To do značné míry snižuje jeho důležitost v příběhu a diváci si tak často mohou klást otázku, proč ho Gandalf do Společenstva vůbec verboval.
Meneláos – Z hrdinného krále na malicherného blázna
Ve filmu Trója jsou oba bratři, Agamemnón a Meneláos, zobrazeni jako obyčejní hrubiáni a tyranové. Meneláos je vykreslen zvláště povrchně, a film ho ukazuje jako malicherného muže, který se mstí za to, že ho Trójané okradli o jeho majetek – jeho ženu Helenu.
Je to klasická filmařská zkratka, aby mohli být Paris v podání Orlanda Blooma (47) a Diane Kruger (47) v roli Heleny vyobrazeni jako ústřední postavy filmu. Když k tomu navíc připočtete potřebu vybudovat charakter Achillovi a nutnost převyprávění alespoň části epického příběhu, je jasné, že na poctivou charakterizaci Meneláa zkrátka nezbyl prostor.
V Homérově Iliadě přitom Menelaos není zobrazen tak pomstychtivě, ale naopak mnohem ctihodněji. Posledním „hřebíčkem do rakve“ je scéna, ve které Hektor zabije Meneláa, což se v původním příběhu vůbec nestalo. Menelaos byl naopak jedním z mála řeckých vůdců, kteří válku přežili a po výhře se pak vrátil domů s Helenou.
Jack Torrance – Ztracená hloubka postavy
Lítá debata mezi fanoušky filmové a literární verze Osvícení trvá od roku 1980. Ať už jste fanoušky původní knižní verze Stephena Kinga (76), nebo se vám víc líbí Kubrickovo filmové zpracování, jedno je jasné – rozdílů mezi oběma verzemi naleznete nepočítaně.
Proti filmovému Osvícení se ohradil i sám autor knižní předlohy, který je ale s filmovým zpracováním svých děl nespokojený relativně často. Zda je jedna verze lepší než druhá, je otázkou preference, nicméně bychom měli zmínit, že filmová adaptace ztrácí významný kontext pro chování hlavních postav.
Pro tohle tvrzení není lepší příklad než sám Jack Torrence v podání Jacka Nicholsona (86). Ani v knize Jack není bezchybným mužem, ale King k němu přistupuje s mnohem větším soucitem a porozuměním a prozkoumává i důvody jeho mentálního rozkladu, které jsou ve filmu podstatně opomenuty.
Jack Reacher – Když Tom Cruise hraje sám sebe
Seriálový Jack Reacher s Alanem Ritchsonem (41) v hlavní roli vysloužilého vojenského policisty zaznamenal u diváků obrovský úspěch z několika důvodů. Jedním z nich je i dokonalé obsazení hlavní postavy příběhu, což byl relativně velký problém předchozí filmové verze, kdy si knižní dvoumetrovou horu svalů zahrál 170 centimetrů vysoký Tom Cruise (61).
V posledním bodě dnešního seznamu lze tak skutečně tvrdit, že filmové zpracování téhle role nesahá té původní „ani po kotníky“. Nechceme ale filmové verzi ubírat na důležitosti. Cruiseova verze představila knihy Lee Childa (69) široké veřejnosti, a seriál tuhle připravenou půdičku využil a naplnil skvěle zpracovaným příběhem, který velmi úzce vychází z Childových knih.
Verze Toma Cruise byla totiž zdařilým akčním filmem, jen nešlo o kvalitního Jacka Reachera. Byl to jen další akční film, ve kterým Cruise hraje stejnou postavu jako všude jinde.
(tod)
Bonnie Wright, Orlando Bloom, Tom Cruise, Jack Nicholson
Filmy:
Troja, Harry Potter a Tajemná komnata, Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, Jack Reacher: Poslední výstřel
Kategorie:
Filmy, Filmové novinky,
Tagy:
pokřivené charaktery, adaptace knihy, film Trója, slavné role, filmové adaptace, adaptace knih, obsazení Pán prstenů, literární postavy, slavné postavy, špatná adaptace
