Důkazy o spolupráci ruského novináře s českou špionáží Kreml nedodal

Ivan Safronov byl přesto odsouzen k rekordnímu trestu vězení. Pro výstrahu ostatním.

Po smrti Alexeje Navalného je tu další příklad toho, jak režim Vladimira Putina nakládá s nepohodlnými občany vlastní země. Novinář Ivan Safronov byl loni odsouzen za vlastizradu a špionáž mimo jiné pro české tajné služby. Dostal rekordní trest dvaadvacet let vězení.

Odsouzen byl na základě tajných důkazů. Díky pátrání nezávislého investigativního webu Proekt ale vychází najevo, že nezpochybnitelné důkazy Kreml u soudu nepředložil. Údajně tajné informace, které měl Safronov předávat, totiž podle Proektu pocházejí z otevřených zdrojů.

Safronov byl odsouzen za činy, kterých se měl dopustit v letech 2015 až 2018, kdy ještě pracoval pro list Kommersant. “Připravoval ale také analytické materiály pro českého občana Martina Laryše a německého politologa Dmitrije Voronina. FSB v těchto materiálech našla “státní tajemství” a měla za to, že Laryš a Voronin spolupracovali se zahraničními rozvědkami,” stojí v materiálech Proektu.

Nezávislí novináři pak citují i obžalobu, v níž stálo: “Safronov pod záminkou novinářské činnosti, veden vlastním zájmem, zjistil státní tajemství od úředníků, kteří k nim měli přístup, a předal je agentům dvou zahraničních zpravodajských služeb.” Jednou z nich měla být podle FSB i česká rozvědka.

Praha již dříve tato obvinění striktně odmítla. Ministr zahraničí Jan Lipavský loni v české televizi uvedl, že tvrzení o Safronovově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu. “Jsou to nesmysly,” řekl doslova.

A ke stejnému závěru dospělo pátrání novinářů Proektu. “Dokumenty, které má Proekt k dispozici, umožňují učinit závěr: obžaloba nikdy nenašla nástroj trestného činu, nenašla svědky a nezjistila motiv. Nejdůležitější však je, že všechna “státní tajemství” předaná Safronovem jsou v otevřených zdrojích,” zní výsledek pátrání.

Safronov pracoval mnoho let jako vojenský pozorovatel a zvláštní korespondent pro nakladatelství Kommersant a noviny Vědomosti. Novinářův otec Ivan Safronov starší byl také vojenským pozorovatelem deníku Kommersant a zemřel za záhadných okolností v roce 2007. Oficiální verze Kremlu uvádí pád z okna.

Sebevraždě přitom nic nenasvědčovalo. V den, kdy zemřel, mluvil Safronov s kolegy a rodinou po telefonu. Společně plánovali, co budou příští dny dělat. Byl také u lékaře kvůli léčbě vředu, jeho stav se přitom zlepšoval. Pak šel na nákup a po čtvrté odpoledne jej našli sousedé v jeho činžovním domem. Mezi čtvrtým a pátým patrem se ještě našel jeho rozsypaný nákup. Safronov starší zemřel dřív, než přišla pomoc.

Stejně nejasné jako smrt jeho otce, jsou i důvody, proč Safronov mladší upadl v nemilost. Jednou z pravděpodobných možností jsou přitom jeho publikace o satelitních systémech, které dostaly do nepříznivého světla samotného ministra obrany Sergeje Šojgua. Na kanálu Telegram spojeném s ruskou tajnou službou FSB zazněla verze, že skutečným důvodem nespokojenosti vysoce postavených bezpečnostních úředníků s Ivanem Safronovem byl materiál o nedodržení termínů pro rozmístění vesmírného systému varování před ruským raketovým útokem (SPRN), známého jako Jednotný vesmírný systém (ESS) “Kupol”. Putin byl údajně informován o vytvoření nejvýkonnějšího vesmírného systému včasného varování na světě a Safronovův článek ale ukázal skutečný stav věci a výrazně poškodil ministra obrany Sergeje Šojgua a jeho náměstka Ruslana Tsalikova. Publikace byla sice z webu Kommersantu odstraněna, ale zachovala se jako archivní kopie. Podle The Wayback Machine byl článek smazán mezi 12. květnem a 23. červnem 2015.

Na rozdíl od ostatních Safronovových článků nevzbudilo zmizení tohoto materiálu velkou pozornost médií. Totéž se stalo s několika dalšími publikacemi na téma vesmírných systémů včasného varování. Safronov pravděpodobně našel vážné bolestivé místo a za čtyři roky od jeho zatčení se situace v oblasti varování před raketovým útokem ze strany systému KUPOL nezlepšila.

Safronov v odstraněném článku uvedl, že poslední satelity sovětského kosmického systému pro sledování startů balistických raket Oko-1 ukončily provoz na začátku roku 2015, než došlo k prvnímu vypuštění nového satelitu Tundra pro nový systém Kupol. Podle plánů měl mít systém 10 satelitů, ale v současné době jsou v provozu pouze čtyři. Jinými slovy, jeden z klíčových prvků mechanismu vzájemného jaderného odstrašování byl mimo provoz, a to navzdory skutečnosti, že tato záležitost byla pod osobní kontrolou ministra Sergeje Šojgua.

Ministerstvo obrany Ruské federace tvrdí, že EKS je schopen detekovat odpálení nejen mezikontinentálních balistických raket a balistických raket z ponorek, ale také odpálení balistických raket středního a krátkého doletu a také odpalovacích prostředků. Od roku 2020 systém údajně detekoval 64 odpálení balistických raket (včetně 35 zahraničních) a 136 odpalovacích raket (z nichž 97 bylo zahraničních).

Mnozí odborníci nicméně tvrdí, že vesmírná vrstva systémů včasného varování ve své současné konfiguraci je spíše nákladným prvkem v desítkách miliónů dolarů politické prestiže než naléhavou vojenskou nutností, protože klíčovou roli v systémech včasného varování hrají pozemní radary, a nikoli kosmické družice. Nedávno se objevily informace, že Rusko údajně vyvíjí vesmírnou protidružicovou zbraň. Předseda výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů USA Michael Turner 14. února uvedl, že zpřístupnil informace o “vážné hrozbě pro národní bezpečnost” všem členům Kongresu, a vyzval amerického prezidenta Joea Bidena, aby odtajnil všechny informace týkající se této hrozby.

Západní média s odvoláním na dva zdroje uvedla, že výzvědné informace se týkají touhy Ruska umístit do vesmíru protisatelitní jadernou zbraň pro použití proti satelitům, nikoli pro vypuštění jaderné zbraně na Zemi.

Zdroj náhledové foto: Frederic Legrand – COMEO / Shutterstock.com