„V roce 1837 publikoval Hans Christian Andersen pohádkový příběh Císařovy nové šaty, který byl od té doby přeložen do více než 100 jazyků. Nejprve si připomeňme původní osu Andersenovy pohádky.
Samolibý a marnivý císař se stará jen o svůj vzhled. Jednoho dne se objeví dva podvodníci, kteří se vydávají za tkalce. Slibují císaři ušít šaty z látky, jakou svět ještě neviděl. Vysvětlí mu přitom, že pokud si někdo šaty z této látky obleče, hned podle reakcí lidí uvidí, kdo je hloupý a kdo moudrý, kdo je vhodný na svoji práci a kdo ne.
Po jisté době je dílo hotovo. Císař i jeho nejvěrnější rádci sice nic nevidí, ale mají strach, aby nebyli označeni za hlupáky, kteří na své funkce nestačí. Halasně tedy obdivují jak látku, tak i střih a samotné šaty. Když je konečně „hotovo“, svlékne se císař do naha, nechá se od podvodných tkalců obléci do šatů, které svět neviděl, vyrazí na městské oslavy a vykračuje si jako páv.
Davy lidí se bojí, že kdyby přiznali, že žádné šaty nevidí, mohli by být označeni za hlupáky. Tudíž hýkají a nadšeně vykřikují: „Krása! Jaké překrásné šaty! Jak jen císaři padnou! Nevídaná nádhera!“
Až najednou se z davu ozve malý chlapec: „Podívejte, vždyť císař je nahý. Žádné šaty na sobě nemá!“ Když to řekne, začne si dav šeptat, že je to opravdu tak, a po chvíli začne vykřikovat: „Císař je nahý!“
Zahanbený císař se zamyslí a uvědomí si, že údajní tkalci byli jen obyčejní podvodníci. Jelikož je ale slavnost v plném proudu, nehne brvou a rádoby vznešeně kráčí ulicemi dál.
Sto osmdesát sedm let poté, co Hans Christian Andersen tento příběh napsal, je vzhledem k okolnostem nutné pohádku alespoň zčásti upravit. Kdyby dnes malý chlapec přiběhl a vykřikl, že je císař nahý, začal by se nejspíš děj odvíjet trochu jiným směrem.
„Je to spíš křik protivládních proruských sil, který má s problémy tkalců málo společného,“ vysvětlil by císař. „Má vláda se kontinuálně baví se všemi odborníky na šití šatů, kteří mají zájem o dialog. Proto jsme schopni nacházet dobrá řešení. Za poslední dva roky jsme to dokázali již mnohokrát. Mezi ty, kterým jde o zlepšování kvality ošacení v naší zemi a o její prosperitu, ale bohužel nepatří křiklouni, jako onen malý chlapec,“ dodal by.
Do chlapce by se pustil i císařův věrný zástupce a rádce, který by rád do Evropy. Na důkaz svých tvrzení by dokonce mával papírem, ačkoli by zároveň přiznával, že si není jistý jeho pravostí. „Ten kluk je známá firma – baron oděvního průmyslu a figura - vy víte, koho, za kterého dělá špinavou práci. Ten chlapec je skutečný proruský kolaborant!“
Stranou by nezůstala ani šéfka císařovy Sněmovny. „Každý má právo tvrdit, že je císař nahý, ale je třeba sledovat, kdo za takovými řečmi stojí a jaké má či nemá postranní úmysly. Tady jsou ty úmysly zřejmé. Já osobně si vážím všech tkalců, kteří se od akce toho kluka distancovali a jsou schopni pojmenovat problémy, které oděvní průmysl má,“ uvedla šéfka Sněmovny. „V neposlední řadě je důležité říct, že dohoda na tom, že budou císařovy nové šaty zelené - tzv. Green Deal - znamenala úspory spousty peněz, které můžeme investovat do udržitelného rozvoje a přípravy oděvního průmyslu na výzvy 21. století! Na to se ti, kterým na oděvnictví skutečně záleží, zaměřují,“ dodala.
Psali jsme:
Pak už by pohádka mohla opět pokračovat, jak ji napsal Andersen. Jen s tím rozdílem, že císař by se necítil zahanbeně ani na okamžik.
Namísto toho se dme pýchou, že celý problém opět vyřešil. Stejně jako jeho vláda vyřešila všechny problémy předtím.
Jelikož je slavnost stále v plném proudu, císař nehne brvou a rádoby vznešeně kráčí ulicemi dál," uzavřel svůj pohled na věc známý politický komentátor MfDnes Petr Kolář, který svůj článek také sdílel na svém facebooku.
(jk, MfDnes, screen: cnn prima)
