Právo na opravu: Jak podpořit udržitelnou spotřebu?
Opravy poškozených výrobků mají být podle poslanců dostupnější. Parlament chce podpořit lokální opravny a podniky prodávající zboží z druhé ruky.
Jaké právní kroky by pomohly udržitelné spotřebě na evropském jednotném trhu? O této otázce jednalo listopadové plénum. Podle usnesení, které Parlament přijal ve středu 25. listopadu, navrhují poslanci mimo jiné zavedení takzvaného práva na opravu.
„Praktiku předčasného zastarávání výrobků musíme zastavit tím, že ji přidáme na černou listinu nekalých obchodních praktik a zavedeme takovou délku právních záruk, která bude přiměřená odhadované životnosti. Vytvoříme tak skutečné právo na opravu a zaručíme jasné a konzistentní informace o odolnosti a opravitelnosti produktů s povinným označováním [...] Ve výsledku musíme využít výhod nových technologií k urychlení zavádění oběhového hospodářství,“ prohlásil poslanec David Cormand, který připravil zprávu Parlamentu.
Proč je podpora udržitelné spotřeby důležitá?
Podle zprávy o udržitelnějším jednotném trhu, jejímž autorem je francouzský poslanec za zelené David Cormand, fungovala Evopská unie v roce 2019 na ekologický dluh od 10. května. Znamená to, že v tento den ekologická stopa evrospkého kontinentu přesáhla kapacitu ekosystémů planety - pokud by tak každý spotřebovával tolik jako Evropané, potřebovali bychom k životu 2,8 planety Země.
Zpráva zároveň uvádí, že současný systém je zastaralý a lidé nemají dostatečný přístup k náhradním dílům, informacím o zárukách a možnostech oprav. To je nutí k tomu koupit produkt nový namísto aby nechali ten poškozený opravit. Zhruba 59 % spotřebitelů neví, že zákonná minimální záruční doba v EU je dva roky.
Zjistěte více o tom, proč je oběhová ekonomika důležitá a jaké výhody přináší.
„Praktiku předčasného zastarávání výrobků musíme zastavit tím, že ji přidáme na černou listinu nekalých obchodních praktik.“
Postoje Evropanů k opětovnému použití a opravě
Poptávka po udržitelnosti je mezi Evropany velká.
Podle výsledků průzkumu Eurobarometru se až 77 % lidí před nákupem nového produktu nejprve pokouší poškozené zboží (nechat) opravit. Studie Evropské komise z roku 2018 říká, že spotřebitelé si produkt zakoupí s trojnásobně větší pravděpodobností tehdy, pokud je označen jako odolný a opravitelný. Přibližně 79 % Evropanů tvrdí, že od výrobců digitálních zařízení by měla být vyžadována snadnější oprava nebo výměna jednotlivých dílů.
Podívejte se na základní fakta a čísla o nakládání s odpady v EU.
Jak chtějí udržitelné spotřeby dosáhnout poslanci?
Klíčovým bodem zprávy je zavedení takzvaného práva na opravu. Podle něj by opravy měly být jednoduché a cenově dostupné a informace o opravách by podle poslanců měly být lépe přístupné. Parlament chce podpořit domácí opravy i lokální opraváře a záruku na pokrytí oprav výrobků. Chce vyřešit také otázku práv duševního vlastnictví, která jsou nyní nastavena tak, že si lidé mohou nechat opravit výrobek pouze u projektanta nebo distributora.
Poslanci zároveň požadují zavedení právních předpisů týkajících se označování odolnosti a opravitelnosti produktů.
Opakované používání výrobků chtějí poslanci podpořit zvýšením transparentnosti a zárukami, které budou potvrzovat stav produktů. Chtějí, aby spotřebitelé použitému zboží důvěřovali, a zasazují se o využívání obchodních modelů, které jsou založené na pronájmu. Zároveň však musí být zajištěna dlouhodobá životnost.
Udržitelný trh chtějí poslanci podpořit vytvořením společné databáze pro lepší přehled o produktech a jejich částech v celém řetězci, výměnou informací mezi producenty a spotřebiteli a účinnějším dohledem nad trhem. K těmto cílům by podle Parlamentu měly být využity digitální technologie. Důležitá je totiž i analýza toho, jak je daný výrobní proces šetrný k životnímu prostředí - od těžby surovin a opětovného použití druhotných surovin až po zpracování na konci životnosti, a to včetně výroby, přepravy a použití.
V potaz poslanci berou i takzvaný rebound efekt či efekt odrazu, ke kterému dochází v případě, kdy zvýšení efektivity sníží cenu produktu nebo služby, čímž se zvýší produkce a spotřeba.
Zpráva požaduje, aby veřejné instituce, které tvoří 16 % HDP EU, šly v tomto směru příkladem a ve veřejných tendrech a soutěžích o zakázky upřednostňovaly lokální a udržitelné společnosti.
Dalším z požadavků je odpovědnější reklama, a to včetně pravidel týkajících se získávání osobních údajů pro personalizování reklam a takzvaný greenwashing, tj. vytváření falešného dojmu, že produkt je šetrný k životnímu prostředí více, než tomu tak doopravdy je.
