Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina se už přes dva roky brání agresi Moskvy.
Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh.
Helsinky a Stockholm podaly přihlášku do NATO poté, co Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu. Finsko se členem stalo loni v dubnu, švédský vstup tento týden schválilo jako poslední členská země Maďarsko.
Odmítnutí vyslat vojáky na Ukrajinu
Spojené státy a jejich evropští spojenci tento týden uvedli, že nemají v plánu vyslat pozemní jednotky na Ukrajinu. Reagovali na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto zemí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v pondělí pořádal v Paříži summit na podporu Ukrajiny, nicméně uvedl, že v otázce vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu nelze nic vyloučit. Francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné později dodal, že by Francie své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, plnili by specifické úkoly.
Putin dnes dále podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že ruské strategické jaderné síly země jsou ve stavu plné připravenosti. Západu pohrozil, že Moskva má zbraně schopné zasáhnout jeho území.
„Bojové schopnosti (ruských) ozbrojených sil se mnohonásobně zvýšily. Naše jednotky pevně drží iniciativu. S jistotou postupují v řadě operačních směrů a osvobozují nová území,“ prohlásil šéf Kremlu s odkazem ruskou válku na Ukrajině, přičemž použil termín „osvobození“, kterým Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinských území.
Agentura AFP poznamenala, že Putin dnes pronáší projev v době, kdy jeho invazní armáda dosahuje určitých úspěchů na bojišti a ekonomika se vyrovnává se západními sankcemi. Poté, co ukrajinská armáda v roce 2022 na řadě míst ruskou invazi odrazila a následně osvobodila území na severovýchodě a jihu země, její loňská protiofenziva nepřinesla podobně významné výsledky. Naopak Rusové se nedávno – byť podle médií za cenu značných ztrát – zmocnili zdevastované východoukrajinské Avdijivky a několika menších nedalekých obcí.
Putin ve svých každoročních projevech o stavu země tradičně uvádí své hodnocení situace ve federaci a definuje hlavní směry vnitřní a zahraniční politiky. Tentokrát vystoupil s tímto projevem několik dní poté, co uplynuly dva roky od doby, kdy Rusko na jeho příkaz zaútočilo vojensky na sousední Ukrajinu. A také v předvečer plánovaného pohřbu jeho kritika a opozičního předáka Alexeje Navalného, který nedávno zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Předchozí projev o stavu Ruské federace Putin přednesl loni v únoru krátce před výročím invaze na Ukrajinu.
Rusko čekají v polovině března prezidentské volby a všeobecně se očekává, že třídenní hlasování vyhraje Putin, který si tak zajistí další šestiletý mandát. (ČTK)
