Budoucnost života na Zemi (4) - vliv Měsíce

O vlivu Měsíce vědci v počítačových simulacích, kterým se věnovaly předchozí blogy, neuvažovali. Pro zjednodušení byl systém Měsíc-Země vždy považován za jeden kompaktní bod. 

Protože je ale osud a vliv Měsíce při budoucích změnách ve Sluneční soustavě pro vědce stejně zajímavý jako pro nás laiky, provedli vědci ještě jiné počítačové simulace. V nich už byly Měsíc a Země samostatnými objekty. 

Zdá se ale, že Měsíc má poněkud jednotvárný osud. Je příliš malý a lehký, takže nemá vliv na osudy jiných planet kromě Země. 

Situace dostává dramatický průběh v případě, že se změní oběžné dráhy ostatních planet. Stabilita systému Měsíc-Země je pak narušena. Může pak dojít k tomu, že se Měsíc z gravitačního vlivu Země osvobodí a může se stát na krátkou dobu samostatnou planetou, která obíhá kolem Slunce. Nebude mít ale dlouhodobě stabilní dráhu, takže to dopadne podle očekávání: buď narazí do Slunce nebo některé z planet - nebo bude ze Sluneční soustavy gravitací ostatních planet a Slunce vymrštěn do mezihvězdného prostoru.  

Ještě častější byla v simulacích srážka se Zemí - to je jen logické, koneckonců je Měsíc Zemi nejblíže. Je jasné, že srážka s Měsícem by znamenala konec nejen života na Zemi, ale také  kontinentů - povrch naší planety by byl roztaven teplem, které by při srážce vzniklo. 

Přítomnost Měsíce, který po dlouhou dobu stabilizoval rotační osu Země, takže se na naší planetě mohla střídat roční období a život tu našel vhodné podmínky… bude tedy v případě blízkého průletu cizí hvězdy pro život spíše nebezpečím než oporou. 

Statistika

Na základě počítačových simulací nakonec vědci zveřejnili statistiku změn ve Sluneční soustavě. 

Existuje 92 % pravděpodobnost, že prakticky žádné drastické změny nenastanou. 

Ve 2,5 % případů koliduje Merkur se Sluncem. Merkur je malá poměrně lehká kamenná planeta, která se nachází na hodně blízké oběžné dráze kolem Slunce. I bez vlivu cizích hvězd existuje mimochodem zhruba 1 % pravděpodobnost, že v průběhu příštích 5 miliard roků spadne do Slunce. 

Další lehká planeta, Mars, by kolidovala se Sluncem v 1,2 % případů. 

Podobně je na tom také Venuše, která má sice hmotnost srovnatelnou se Zemí, je ale Slunci blíže než Mars. 

Uran by opustil Sluneční soustavu v 1,1 % simulací, zatímco Neptun v 0,8 % případů. 

Merkur se srazil v 0,8 % simulací s jinou planetou - zatímco u Země je tato pravděpodobnost nižší (kolem 0,5 %). Saturn opustil soustavu v 0,3 % simulací a se stejnou pravděpodobností se srazila Venuše se Sluncem. 

Pravděpodobnost, že Země bude vyvržena do mezihvězdného prostoru, je pouze 0,06 % (asi jedna ku 1700). Pravděpodobnost, že Země bude zachycena jinou hvězdou, je zhruba 1:100 000 a pravděpodobnost, že Země skončí v Oortově oblaku, je kolem 1:500 000. 

Co se stane se Zemí?

Zemi může potkat nešťastný osud. Nejpravděpodobnější scénář přitom uvádí zničení Země při srážce s jinou planetou - pravděpodobnost 0,5 %. Největší šance na srážku se Zemí má Venuše. V 0,24 % případů Země v simulacích kolidovala se Sluncem. Mnohem méně pravděpodobné je, že Země bude vyvržena do mezihvězdného prostoru (0,06 %), zachycena jinou hvězdou (0,001 %) nebo vržena do Oortova oblaku (0,0002 %).

Existují ale i příznivější předpovědi. Tou nejlepší zprávou by byl přesun Země na takovou oběžnou dráhu, která by ji znovu zavedla do obyvatelné zóny Slunce. Stalo se tak v 0,28 % simulací. 

Budoucnost Země tedy dlouhodobě nevypadá příliš dobře. S největší pravděpodobností přestanou na naší planetě během jedné miliardy roků panovat dnešní fyzikální podmínky, které umožňují život. Ani blízký průlet cizí hvězdy, která by navštívila Sluneční soustavu, s největší pravděpodobností k záchraně Země nepřispěje. 

Může se to zdát pesimistické. Miliarda roků je opravdu dlouhá doba. Pokud v té době ještě budou žít lidé, bude to znamenat, že přežili extrémní přírodní katastrofy, jakými jsou například srážky Země s asteroidy. Lidský důmysl je obrovský  - a naši potomci jistě najdou způsob, jak přežít ve vesmíru i navzdory nevhodným podmínkám, které budou v budoucnosti panovat na Zemi. Můžeme se jen dohadovat, jestli se spíše přestěhují na Mars, který je sice příliš malý na to, aby udržel stabilní atmosféru - mohl by ale poskytovat alespoň pevnou půdu pod nohama. Nebo budou stavět obří vesmírná obydlí, která mohou měnit svou oběžnou dráhu kolem Slunce, až ztratí možnost přežít na Zemi? Nebo se spíše vypraví do vesmíru hledat novou Zemi? 

Zdroje:arXiv, doi: 10.48550/arXiv.2311.12171