náhledy
Ovládal dodávky s potravinami, pohonnými látkami, vybíral výpalné. Unášel, vraždil, masakroval. Teď chce celý stát. Na souboj nevyzývá někdejší policista jen haitské represivní složky, ale i zahraniční. A samozřejmě se stylizuje do role ochránce utlačovaných tříd. „Haiti bude buď rájem, nebo peklem pro nás všechny,“ říká Jimmy „Barbecue“ Chériziér. Protagonista současných nepokojů.
Autor: Profimedia.cz
To on stojí za současnou erupcí násilí, která uvrhla zemi do chaosu, jemuž vládnou pouze zbraně, která z vězení vypustila do ulic na čtyři tisícovky trestanců, která z domovů vyhnala na patnáct tisíc lidí, donutila premiéra země žádat o zahraniční pomoc a zaměstnává Spojené národy.
Autor: ČTK
A jestli není kolotoč krve a násilí u konce, i to nese podpis Jimmyho Chériziéra, muže, na něhož míří objektivy a kamery novinářů i mobily haitských obyvatel. Občanská válka, která skončí genocidou. Takovou budoucnost totiž předepsal Jimmy Chériziér Haiti.
Autor: Profimedia.cz
Vše balí přirozeně do mantry o tom, že je jeho násilná kampaň protestem proti korupci nenasytných politiků, obranou utlačovaného lidu, cestou ke svobodě a blahobytu všech.
Autor: ČTK
Nemusí na to mít PR agenturu, v zemi hrozivých sociálních nespravedlností, v zemi, která je opravdu zbídačovaná nejen přírodními katastrofami, ale hlavně zlodějskými státní institucemi, zločineckými aktivitami sil práva a pořádku, se toto alibi nabízí docela samo.
Autor: Profimedia.cz
A pan Chériziér vede onu prezentaci své politiky krve a brutality dlouho, vytrvale, docela umně.
Autor: Profimedia.cz
„Každý vidí lidi se zbraněmi, ale nikdo nevidí korupci,“ argumentoval v roce 2023 stanici Al Jazeera. „Když kradete státní peníze, když nestavíte školy, když nestavíte nemocnice, když se nestaráte o lidi, co jsou v nouzi, potom bude násilí pokračovat. Dokonce i když eliminujete všechny ozbrojené gangy. Když nevyřešíte sociální problémy, pořád tady bude tatáž míra násilí.“
Autor: Profimedia.cz
Jenže Chériziér nedodává, že on rozhodně nepřišel z druhé strany. Jeho kariéra se začala psát, podle investigativních popisů, právě v zóně mezi zkorumpovaným státem, jeho represivními složkami a zločineckými organizacemi.
Autor: ČTK
Narodil se v roce 1976 nebo 1977, zdroje si nejsou jisté, byl z osmi dětí, otec zemřel, když mu bylo pět. Nastoupil k haitské policii, dokonce do její speciální složky. Její akční rádius, cíle, zadání, úkoly, metody odpovídaly haitskému kontextu – nedržely se poslání veřejné služby.
Autor: Profimedia.cz
Zdroje popisují, že patřil k horlivým stoupencům nezákonných metod. Přesněji řečeno se účastnil operací, které za sebou nechávaly mrtvé nevinné civilisty, například devět obětí z čtvrti Grand Ravine v Port-au-Prionce v listopadu 2017.
Autor: Profimedia.cz
O rok později měl podle serveru InSight Crime vést, ještě jako policista, sedm gangů při masakru ve čtvrti La Saline. Byla to nejhorší haitská řež za víc než desetiletí, trvala čtyřiadvacet hodin, gangy během nich povraždily přinejmenším jednasedmdesát lidí, vypálily na čtyři sta příbytků. Na snímku se po čtvrti prochází o několik let později.
Autor: Profimedia.cz
Důvod? Buď sváry mezi gangy, nebo státní objednávka – násilí a plenění mělo zpacifikovat protesty proti korupci. Chériziér byl podle výpovědí viděn, jak během zvěrstev komunikuje s tehdejším vysokým vládním funkcionářem Josephem Pierrem Richardem Duplanem a šéfy gangů.
Autor: ČTK
Výzkumník Diego Da Rin v rozhovoru pro vysílání Al Jazeera připomíná kontext: „Gangy fungovaly jako nájemní žoldáci sloužící politickým a ekonomickým vůdcům.“ Tolik k Chériziérově údajné nenávisti ke korupci a loupežení.
Autor: ČTK
Pak už šel jeho příběh rychleji a určenějším směrem. Vyhodili ho z policie, ale nikdy ho nepotrestali. Jako vůdce gangu vedl několik masakrů, hořely další domy, upalovali se v nich nebo padali za oběť kulkám další lidé, padala další svědectví o dalších konspiracích se státními složkami. Právě kvůli upalování lidí má mít přezdívku „Babekyou“. Sám ji vysvětluje tím, že jeho matka měla pouliční stánek s pečenými kuřaty.
Autor: Profimedia.cz
Jimmy Chériziér vyrostl v mocného vládce vlivného gangu Delmas 6, aby se stal nakonec hlavou spojení devíti gangů s honosným názvem Revoluční síly Rodiny G9. Do jejího rejstříku patřilo podle lidskoprávnách skupin a výzkumníků systematické znásilňování, vypalování, únosy, mrzačení, vraždění. A kontakty se světem politiky sahaly přitom do horních pater, až k prezidentovi Jovenelu Moisemu a jeho straně Tet Kale.
Autor: Profimedia.cz
Propletenost gangů ve smyslu paramilitárních skupin a politiky sahá na Haiti desítky let zpátky. Své mimostátní vykonavatele vražd, zastrašování a násilností Tonton Macoutes měl diktátor Francois Duvalier. Na snímku z roku 1986 si s Tonton Macoutes vyřizují Haiťané účty, protesty proti nezaměstnanosti, bídě a útlaku tehdy vyhnaly ze země Duvalierova nástupníka, jeho syna Jean Clauda.
Autor: Getty Images
Jenže násilnické jednotky měl též prezident Jean-Bertrand Aristide, na jeho straně stála krajně-pravicová bojůvka a oddíly „baz“, původně na obranu proti gangům. Politici gangy platili a využívali ke sjednávání voličské podpory a eliminaci stoupenců politických protivníků.
Autor: Getty Images
Když však dáme znovu slovo výzkumníkovi Da Rinovi, zjistíme, že se doba proměnila. „Gangy během let diverzifikovaly zdroje svých příjmů, a jak se stávaly mocnější, vydobyly si na svých sponzorech jistou autonomii,“ popisuje. Podle InSight Crime pocházelo 50 procent příjmů G9 od vlády, 30 procent z únosů, zbylých dvacet z vydírání nebo lichvy.
Autor: ČTK
Jinými slovy, gangům rostl apetýt a nechtěly být jen nástrojem. Chtěly se stát hlavou, protagonisty. Neznamenalo to jen víc masakrů, znamenalo to posun k mnohem ambicióznější hře. V červnu roku 2021 Chériziér vyhlašuje, že jeho aliance G9 povede ozbrojenou revoluci, požaduje prezidentův odchod, volá po „národním dialogu“. Pár týdnů nato je prezident Moise ve své soukromé rezidenci zavražděný. Dodnes se neví, kdo za atentátem stál. Na jedné z demonstrací „za spravedlnost“ se po prezidentově zavraždění Chériziér objevil docela jako státník, v bílém obleku. Byla to gangsterova kultivovaná image.
Autor: ČTK
A oddal se vysoké hře. Aby destabilizoval vládu a donutil ji naslouchat jeho plánům, několikrát okupovat přístav – a odřízl zemi od pohonných hmot. V roce 2022 ho kvůli tomu daly Spojené národy na sankční seznam, Spojené státy to udělaly dva roky předtím. „Sankce mě netrápí, protože nikam necestuji, nemám žádné věci ani zájmy v žádné cizí zemi. Se sankcemi proti své osobě nemám žádný problém, Haiti budu nosit v srdci, dokud nezemřu,“ odtušil.
Autor: ČTK
Chaos a nepokoje, které dokázal nejen blokádami vyvolat, demonstrovaly, jakou moc má. Doložily též, jak vysoko leží jeho cíle. Už dávno nechce jen potlačit konkurenční gangy, v čele s federací gangů G-Pep pod vedením Gabriela Jeana-Pierra. Chériziérovy cíle se nacházejí na úrovni samotného státu.
Autor: Profimedia.cz
Zatím poslední dějství jeho kampaně se začalo psát nyní. Opřel se o fakt, že současný premiér Ariel Henry nedodržel slib uspořádat prezidentské volby, vzal útokem věznice s internovanými členy gangů, vyvolal nepokoje. Chci bojovat do poslední kapky krve, říká. Na fotografii je jedna ze scén nedaleko státní věznice.
Autor: Profimedia.cz
Že Chériziér myslí v intencích vyšší hry, to dosvědčuje i fakt, že se s rivalským uskupením G-Pep volně propojil, koalici nazvali humanisticky Vivre Ensemble, tedy Žít spolu. Chériziér, který je její tváří, politickým ambicím uzpůsobil i prezentaci. Kromě řečí o ozbrojené revoluci mluví někdejší pohůnek autoritářských a zkorumpovaných politických sil o potřebě silného systému, odolného proti korupci a efektivním sociálním systémem.
Autor: Profimedia.cz
A nezapomíná na svůj vzor. Je jím, jak sdělil agentuře AP, Francois Duvalier, diktátor, který zemi velel v letech 1957 až 1971.
Autor: Profimedia.cz
A abychom věnovali pohled i reakcím skutečně lidového vzdoru, který není v žoldu gangsterských ani státních diktátorů… tohle je Nertil Marcelin z iniciativy Bwa Kale. Organizace se snaží o to, aby nad svou čtvrtí Delmas, odkud vyrostl Chéziriérův gang, získali kontrolu její obyvatelé.
Autor: ČTK
Ví, že se v souboji s gangy nevyhne násilí, proto Marcelin rozdává mačety.
Autor: ČTK
Mačeta se stala symbolem sebeobrany proti gangům, média nezastírají, že iniciativa Bwa Kale opravdu brala sebeobranu komunit do vlastních rukou, i násilnou cestou, zůstávaly za ní i zavraždění zločinci. Fota jsou z roku 2023, v současném nastavení sil mačety na obranu života lidí z haitských dolních společenských tříd nestačí.
Autor: ČTK