12. března 2024

V roce 2023 internet používalo 92 procent dospělých obyvatel Česka a touto hodnotou lehce překračovalo průměr celé Evropské unie. Základní digitální dovednosti mělo 69 procent osob u nás, což bylo výrazně více než průměr EU. I v míře pokročilých digitálních dovedností byly znalosti obyvatel Česka v celoevropském srovnání vyšší. 

V roce 2023 používalo internet v Evropské Unii 91,5 % osob ve věku 16 až 74 let. V Česku byla situace velmi podobná, internet využívalo 92 % osob v tomto věku. Mladí lidé používali internet až na výjimky všichni, mezi staršími osobami byl podíl nižší. Konkrétně mezi obyvateli Česka do 55 let bylo online 99 % osob, ve věku 55 až 74 let pak 78 %.

Samotné používání internetu je přitom základem pro osvojování digitálních dovedností.
V Česku mělo v roce 2023 alespoň základní úroveň 69 % osob ve věku 16–74 let. „V celé Evropské unii mělo základní úroveň digitálních dovedností 56 % osob, Evropská komise si přitom dala za cíl do roku 2030 dosáhnout 80 %,“ uvádí Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Index pro měření digitálních dovedností je složen z celé řady ukazatelů z oblasti hledání a třídění informací, online komunikace, tvorby digitálního obsahu nebo bezpečného chování na internetu. Nejvíce osob se základním stupněm digitálních dovedností žilo v Nizozemsku (83 %) a ve Finsku (82 %). Obě země zatím jako jediné splňovaly cíl 80 %. Na opačném konci žebříčku se nacházelo Rumunsko, kde mělo alespoň základní úroveň digitálních dovedností 28 % obyvatel.

Ani v pokročilých digitálních dovednostech na tom nebyli obyvatelé Česka špatně. S 35 % se nacházeli nad průměrem EU, ten ve sledovaném období činil 27 %. Pokročilá dovednost znamená, že osoba dosáhla pokročilé úrovně ve všech sledovaných oblastech. Nejvyšší podíl osob s pokročilými dovednostmi mělo Nizozemsko (55 %) a Finsko (54 %). Naopak nejnižší podíly osob vykazovaly Bulharsko (8 %) a Rumunsko (9 %).

Jednou z nejnáročnějších digitálních dovedností je programování. V Česku se mu v roce 2023 věnovalo 6,5 % osob ve věku 16–74 let, což byl stejný podíl jako v celé EU. Nejvíce osob programovalo mezi obyvateli Nizozemska (11,7 %) a Dánska (11,5 %). Velké množství osob, které se věnují programování, se našlo také ve Finsku (10,6 %) a Švédsku (10,3 %). Naopak suverénně nejméně takových bylo mezi Rumuny (1,7 %) a Bulhary (1,4 %). 

Více informací o digitálních dovednostech naleznete na webu ČSÚ.
 

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | X @statistickyurad
 

Ukazatele o digitálních dovednostech obyvatel byly sesbírány v rámci domácnostních šetřeních prováděných ČSÚ. Jedná se o šetření, kdy tazatelé ČSÚ navštěvují náhodně vybrané domácností po celé ČR a získávají od nich údaje, které nelze získat z jiných zdrojů. Nasbírané údaje pomáhají například měřit zaměstnanost a nezaměstnanost, poskytují informace o využívání digitálních technologií, cestovním ruchu, zdraví a životních podmínkách obyvatel ČR nebo účasti dospělých na vzdělávání. Více informací o domácnostních šetřeních ČSÚ naleznete zde.