Akt o svobodě sdělovacích prostředků: ochrana novinářů a svobody tisku v EU
- Používání špionážního softwaru proti novinářům bude zakázáno, s výjimkou přesně definovaných případů
- Informace o vlastnících médií musí být veřejné
- Velmi velké online platformy nebudou moci svobodu tisku svévolně omezovat
Poslanci ve středu s konečnou platností schválili novou legislativu na ochranu novinářů a médií v EU před politickým a ekonomickým vměšováním.
Nový právní předpis, který poslanci podpořili 464 hlasy (92 bylo proti a 65 se zdrželo hlasování), ukládá členským státům povinnost chránit nezávislost médií a zakazuje jakoukoli formu vměšování do redakčních rozhodnutí.
Ochrana novinářů
Státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře a redaktory jakýkoli nátlak, aby jim sdělili své zdroje – zadržovat je, sankcionovat, prohledávat jim kanceláře nebo jim například do elektronických zařízení instalovat odposlouchávací či sledovací software.
Parlament během jednání s členskými státy prosadil rozsáhlé záruky, tak aby použití sledovacích technologií bylo možné pouze v individuálních případech, kdy je nařídí soud v rámci vyšetřování závažného trestného činu, za nějž lze uložit trest odnětí svobody. I tehdy však musí mít dotčené osoby právo být informovány, že byly sledovány, a právo bránit se soudní cestou.
Redakční nezávislost veřejnoprávních médií
Aby se zabránilo zneužívání veřejnoprávních médií k politickým účelům, měli by být jejich vedoucí pracovníci a členové správní rady jmenovaní transparentním a nediskriminačním způsobem na dostatečně dlouhé funkční období. S výjimkou případů, kdy přestanou splňovat profesní kritéria, je nebude možné odvolat dřív, než jim vyprší smlouva.
Transparentní a objektivní, a navíc udržitelné a předvídatelné, musí být i financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků.
Transparentní vlastnictví
Veřejnost má právo vědět, kdo sdělovací prostředky ovládá a jaké zájmy mohou jejich zpravodajství ovlivňovat. Proto budou muset všechna zpravodajská a publicistická média bez ohledu na velikost povinně zveřejňovat informace o svých vlastnících ve zvláštní národní databázi, a to i v případě, že je přímým či nepřímým vlastníkem stát.
Spravedlivé přidělování státní reklamy
Média budou mít povinnost informovat také o finančních prostředcích, které získají z reklamy zadané státem, a o státní finanční podpoře, a to i z třetích zemí.
Přidělování veřejných peněz médiím a online platformám musí probíhat podle veřejných, poměrných a nediskriminačních kritérií. Veřejné budou muset být i informace o výdajích státu na reklamu, jejich souhrnné roční výši a částkách vyplacených jednotlivým médiím.
Ochrana svobody evropských médií před velkými platformami
Poslanci dále prosadili mechanismus, který má velmi velkým online platformám, jako je Facebook, X nebo Instagram, zabránit ve svévolném omezování nebo mazání obsahu nezávislých médií. V prvé řadě bude muset platforma zjistit, zda se jedná o nezávislé médium, nebo ne. Pokud se rozhodne určitý obsah odstranit nebo omezit, musí o tom dané médium nejprve informovat a dát mu možnost se k tomu do 24 hodin vyjádřit. Pokud obsah nebude ani poté v souladu s podmínkami platformy, bude moci být odstraněn nebo omezen.
Média se budou moci bránit a předložit věc orgánu pro mimosoudní řešení sporů či si vyžádat stanovisko Evropského sboru pro mediální služby (který bude zřízen na základě tohoto právní předpisu a sestávat ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů).
Prohlášení zpravodajky
„Význam plurality médií pro fungující demokracii nelze dostatečně zdůraznit,“ uvedla během plenární rozpravy zpravodajka Sabine Verheyenová (EPP, DE). „Svoboda tisku je ohrožena po celém světě, včetně Evropy: vražda na Maltě, ohrožení svobody tisku v Maďarsku a mnoho dalších příkladů to jasně dokazují. Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků je naší odpovědí na tuto hrozbu a milníkem v evropské legislativě. Oceňuje a chrání dvojí roli médií jako společností a strážců demokracie,“ dodala.
Souvislosti
Přijetím tohoto právního předpisu Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se přijetí legislativy proti ohrožování nezávislosti médi; prosazování pravidel EU pro hospodářskou soutěž v mediálním sektoru, aby se zabránilo vzniku velkých mediálních monopolů a aby se zajistila pluralita médií a jejich nezávislost na nepatřičném politickém, ekonomickém a/nebo zahraničním vměšování; boje proti dezinformacím prostřednictvím právních předpisů a pokynů pro online platformy a společnosti působící v oblasti sociálních médií; obrany a podpory svobodných, pluralitních a nezávislých médií a zajištění ochrany novinářů, jak je vyjádřeno v návrzích 27, 33 a 37 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.
Kontakty:
-
Agnese KRIVADE
Press Officer -
Hana RAISSI
Tisková atašé -
Iva LAŇOVÁ
Tisková atašé