Ve světě udělal Wim Hof se svým učením velký humbuk.
Vyšel v magazínu PLOS ONE a rozhodl se analyzovat všechny studie, které o Hofově metodě vyšly mezi rokem 2014 a 2022. Nespokojil se však s každou, vybíral je podle pečlivých kritérií. Zohledňoval pouze ty práce, které byly opřeny o dvojitě zaslepené klinické studie, které zahrnovaly pouze účastníky a účastnice nad čtrnáct let, práce publikované v recenzovaných časopisech.
Sítem prošly jednak ty studie, které zkoumaly všechny tři pilíře Wim Hofovy metody, tedy terapii chladem, dechové techniky a meditaci, ale vešly se do něj i ty, které se zaměřily pouze na dechová cvičení. Studie z PLOS ONE naopak vyloučila práce, které se nemohly opřít o vlastní experimentální výzkum anebo které nezkoumaly vlastní Wim Hofovu metodu, ale nějaké obdobné, jako například meditaci tummo.
Do kritérií se nakonec vešlo devět studií. Autorská dvojice Omara Almahayniho a Lucy Hammondové z Univerzity Warwick jejich analýzou zjišťovala, zda potvrdí přínosy Wim Hofovy metody na prevenci zánětlivosti, stresu, fyzický výkon a její obecnou prospěšnost.
Výsledek? Napoví titulky článků světových médií, které o práci warwicského týmu informují. „Terapie chladem a dýcháním prokazují potenciální zdravotní přínosy,“ hlásají jedny. „Benefity ponorů do ledové vody výzkumy nedoložily,“ varují druhé.
Proč tak rozporuplná hodnocení? Co přesně o Wim Hofově metodě warwicská analýza, která se označuje za její první systematické posouzení, zjistila?
