Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ty-já-tr, Chlapec v pruhovaném pyžamu a 15. březen

Radku Tesárkovou znám čtyřicet let, zakládaly jsme spolu dva divadelní soubory. 14. 3., v předvečer 85. výročí vpádu nacistů do naší země, jsem konečně dorazila na oceňované představení, které vzniklo na motivy románu J. Boyna.

Představení mělo premiéru v listopadu 2022 a sklidilo zasloužené ovace na různých přehlídkách dětské divadelní tvorby. Režisérská dvojice Radka Tesárková a Monika Jirásková volně přepracovaly původní předlohu a vytvořily působivou podívanou, která netrvá ani hodinu a přesto se vám nesmazatelně vryje do duše a připomene, na co občas chceme zapomínat.

Kdo nezná knihu ani film, jde o citlivý příběh malého chlapce Bruna, syna německého důstojníka, který se během 2. světové války stane velitelem vyhlazovacího tábora a celou rodinu přestěhuje do blízkosti všudypřítomné smrti. Bruno postrádá přátele a začne se kamarádit se stejně starým chlapcem Šmuelem, který ovšem bydlí na druhé straně ostnatého drátu, v koncentračním táboře.

Představení Ty-já-tru udělalo z polského židovského chlapce Šmuela českého židovského chlapce Josefa a celý příběh výrazněji spojilo s pronásledováním a vyhlazováním českých Židů. Působivé jsou pohyblivé přechody mezi jednotlivými scénami, které navozují dobovou atmosféru a poukazují na nálady a nosná témata jednotlivých předválečných i válečných let.

Celá ta hrůza holokaustu začíná krizí ve třicátých letech a frustrací Němců, kteří po 1. světové válce opravdu neměli na růžích ustláno, dílem i kvůli politice vítězů. Německé zoufalství, ekonomické potíže, politické šarvátky i problémy s migranty mají vyřešit vize nového řádu, ozdravné programy, hledání viníků, nástup HItlera, norimberské zákony - a od nich už je jen krůček k šílené scéně, kdy "špinavý židovský chlapec" Josef nemá nárok na čokoládu.

Pak už buší na vrata válka, odsuny Židů do táborů a paralelně i stěhování Brunovy rodiny do sousedství vyhlazovacího tábora. Autorky z knihy vybraly jen zásadní scény, které kopírují vývoj obou chlapců, vedlejší linie příběhu vypustily. O to je představení působivější. Víte, že to nemůže dopadnout dobře, přesto napjatě sledujete, kam vás divadelníci dovedou...

Když představení vzniklo, nebyla většina herců ještě plnoletá, nyní jim je mezi patnácti a dvaceti lety a je na nich vidět, že mají vztah k tématu i době, o níž hrají. Úžasná je kompozice divadelního vyprávění - všichni hrají vše, střídají se v roli Bruna, Josefa, obou matek, nacistického velitele, sluhů i táborových dozorců. Každý z mladých herců je na chvíli v kůži oběti i agresora, každý se musí vžít do psychiky jednotlivých aktérů příběhu. Herci si mezi sebou mění jen poznávací atributy - čepice, zástěry, kožešinové boa.

Velkou pomocnicí při přenosu emocí je strohá výprava Veroniky Zavřelové. Na plátně se střídá několik obrázků - domov Josefa, domov Bruna a budovy koncentračního tábora. Všichni herci mají šedá trika a šedé kalhoty a nadčasovost jejich oděvů neustále připomíná, že ostrakizace a nerespektování potřeb jednoho národa může kdykoli přerůst v něco mnohem děsivějšího a osudovějšího.

Dnes je 15. březen, před osmdesáti pěti lety vjela německá vojska do okleštěné republiky a byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava. Připomeňme si to smutné výročí, vzpomeňme na statečné muže a ženy, kteří se nacistické totalitě postavili. I na ty, kteří nepřežili nacistické tábory a vězení.

Patřili k nim i Josef Čapek, Karel Poláček, Vladislav Vančura a Karel Hašler. Karel Čapek a Jiří Orten zemřeli dříve, než je totalitní moc stihla zlikvidovat.

Věřme, že likvidační ideologie podobné nacismu a komunismu ani totalitní režimy vzniklé na základě zrůdných ideologií už nikdy nezískají moc nad naším vědomím, našimi mozky, našimi srdci. Dělejme pro to vše, braňme svobodu na každém kroku.

Ďábel se nikdy nevynoří v tom samém lese.

 

Archiv Tesárková

 

Chlapec v pruhovaném pyžamu

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Veronika Valíková Šubová | pátek 15.3.2024 15:34 | karma článku: 19,90 | přečteno: 626x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Jak jsem kupovala Cinzano

Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.

30.5.2024 v 0:05 | Karma: 3,48 | Přečteno: 54x | Diskuse| Ona

Veronika Valíková Šubová

Kde se vzalo tolik nenávisti?

Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?

17.5.2024 v 21:10 | Karma: 39,13 | Přečteno: 1850x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Pravidla randění podle babiček

Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?

7.5.2024 v 21:13 | Karma: 32,28 | Přečteno: 1109x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,76 | Přečteno: 691x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 34,61 | Přečteno: 1362x | Politika
  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Co budou dělat končící europoslanci? Zvažují zkusit politiku i návrat k profesi

30. května 2024

Premium Sedm současných europoslanců z jedenadvaceti se po nadcházejících volbách do parlamentních lavic v...

Otočka v Berlíně: deportace už nevadí. Němci zvažují posílat běžence do Afriky

30. května 2024

Premium V Německu dlouho bylo pravidlem, že britské plány na deportace žadatelů o azyl do africké Rwandy...

Ortel měl hrát v dětském zábavním parku, po tlaku rodičů koncert zrušili

29. května 2024  10:29,  aktualizováno  23:13

Pražský zábavní park Krtkův svět v Horních Měcholupech ohlásil na 7. července koncert. U lunaparku,...

Opozice vyčetla Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi stráví v průměru 21,5 roku

29. května 2024  6:06,  aktualizováno 

Poslanci opozičního ANO se přeli s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL...

  • Počet článků 463
  • Celková karma 27,07
  • Průměrná čtenost 1666x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz