Macron již minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. Zároveň upozornil, že v této věci nepanuje shoda. Později vysvětlil, že tato teze je především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.
„Možná, že v určitém okamžiku - nechci to, nebudu to iniciovat - bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.
Francie trénuje na velkou válku. Vojáky straší řev reproduktorů a atrapy min |
Francie je podle něj připravena na všechny scénáře. S odkazem na ruské vyhrůžky jadernými zbraněmi vyzval, aby se západní spojenci nenechávali zastrašit. „Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně ale jejíž HDP je mnohem menší než HDP Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ citovala z rozhovoru stanice BFMTV.
Řada zemí včetně Česka v reakci na Macronovy úvahy dříve oznámila, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Jiné státy, především z východního křídla NATO, francouzského prezidenta naopak podpořily.
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Ukrajinská armáda se podle pozorovatelů momentálně potýká s nedostatkem munice, ale i vojáků. Rusku se v únoru po mnoha měsících obléhání podařilo obsadit ukrajinské město Avdijivka.
