„Loni v listopadu jsme čekali neočištěný zisk ve výši 115 až 120 miliard korun. Dnes je to 124,8 miliardy korun. Dvě miliardy jsme utržili z obchodování s komoditami. Půl miliardy z přecenění derivátů, více jsme vydělali také na podpůrných službách a prodeji tepla nebo z prodeje uhlí naší dceřiné společnosti Severočeské doly,“ vysvětluje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
„Cenu elektřiny stále ovlivňuje zejména plyn a ceny emisních povolenek. Bude třeba ukončit provozu uhelných elektráren. Proto je nutné rychle stavět hlavně plynové elektrárny, obnovitelné zdroje a jaderné zdroje,“ říká Daniel Beneš. Harmonogram výstavby elektrárny v Dukovanech se nemění. „Jsme v závěrečné fázi výběru na vítěze dostavby Dukovan. Vybrán by měl být v létě tohoto roku,“ dodává Beneš s tím, že se společnosti daří úspěšně nahrazovat zdroje z Ruska.
Bezpečná výroba elektřiny z jaderných elektráren ve výši 30 TWh a realizace jaderných projektů vedoucích k dosažení roční výroby nad 32 TWh patří mezi hlavní strategické cíle skupiny ČEZ pro letošní rok.
„Základní prioritou je bezpečná výroba elektřiny v našich jaderných elektrárnách a chceme navýšit jejich výrobu. Také chceme rozvíjet nabídku našich služeb,“ dodal Beneš k ambicím společnosti pro letošní rok.
Modulární reaktory budou doplňovat mix
Do konce letošního roku chce ČEZ vybrat dodavatele prvního jaderného modulárního reaktoru v Česku. Jak uvedl generální ředitel Beneš, první reaktor tohoto typu by měl být umístěn v areálu jaderné elektrárny v Temelíně. Dodavatele bude podnik vybírat ze tří firem. Podle původních plánů měl být modulární reaktor dokončen v roce 2032.
Nejedná se o náhradu za velké jaderné bloky, mělo by jít spíš o jejich doplněk. Malé modulární reaktory jsou do budoucna vhodnou náhradou současných uhelných elektráren a velkých tepláren.
ČEZ už v minulosti uzavřel memoranda o spolupráci na malých modulárních reaktorech s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EdF, Westinghouse, KHNP a Holtec. Podle Beneše se seznam těchto firem nyní zúžil na tři, jejich jména neřekl.
Kromě prvního reaktoru v Temelíně vytipoval ČEZ pro stavbu modulárních bloků další dvě lokality. Jde o Dětmarovice a Tušimice, kde jsou nyní v provozu uhelné elektrárny. Firma nyní na těchto místech provádí průzkumné práce. V úvahu přichází do budoucna i další lokalit, kde by ČEZ mohly být tyto reaktory umístěny do budoucna.
Boom fotovoltaik a blížící se konec uhlí
Pro letošek ČEZ čeká očištěný zisk mezi 25 až 30 miliardami. Započítaná je i windfall tax, na níž by ČEZ mohl dle odhadu zaplatit 20 až 30 miliard.
Ředitel divize obchodu a strategie Pavel Cyrani uvedl, že ČEZ distribuce loni zaznamenala lehký pokles. „Spotřeba klesla o čtyři procenta. Vidíme pokračující úspory, ale roste i počet fotovoltaik. ČEZ loni připojil více než 50 tisíc takových malých zdrojů, především střešních fotovoltaik. S výkonem více než 600 MWh. Rok 2023 byl také historicky nejteplejší. Je to vidět na elektřině, ještě více na plynu,“ vysvětlil Cyrani.
Českým domácnostem skupina nainstalovala téměř 4 tisíce střešních fotovoltaických zdrojů o celkovém výkonu 28,2 MWp. V případě firem to bylo dalších 96 střešních a pozemních fotovoltaických zdrojů o celkovém výkonu 25 MWp. ČEZ má ambice do roku 2030 snížit emisní náročnost o více než 50 procent.
Jak uvedl Cyrani, podle odhadů by měly ceny elektřiny pro spotřebitele do budoucna klesat. „Naše výroba prodává déle dopředu, než pro zákazníky nakupujme. Pokles cen by tedy měl být ještě vyšší. ČEZ nakupuje rok dopředu,“ uvedl.
Cyrani potvrdil, že rok 2027 bude kritický pro provoz uhelných zdrojů. „Není to věc, která by vedla ke konci využívání uhlí v rozmezí jednoho nebo dvou let, nicméně opakujeme, je potřeba urychlit aktivity, které povedou ke změnám, abychom měli jistotu, že bude dostatek zdrojů jak pro výrobu energie, tak i tepla,“ uved.
Cyrani zdůraznil, že aktivity transformace z uhlí na plyn a jiné zdroje je potřeba urychlit. Podle něj se rozdíl ceny elektřiny a emisních povolenek postupně zužuje. Zároveň připustil, že u jiných výrobců může být uhlí nerentabilní ještě dříve, než v roce 2027.
Podle Cyraniho je tak nutné nyní udělat vše pro to, aby Česko přechod stihlo. Zmínil potřebu rychlých legislativních změn. V současnosti se také čeká na notifikaci podpory pro nové plynové zdroje na výroby tepla a elektřiny.
Konkurence vyplácí méně
Co se týká dividendy akcionářům společnosti ČEZ, tak platná politika naznačuje dividendu v rozmezí 39 až 52 korun na akcii. „Za posledních 20 let je průměr kolem 70 procent. Naši evropští konkurenti vyplácí zhruba 50 procent,“ vysvětluje Beneš.
Loni představenstvo skupiny navrhlo výplatu 80 procent. Stát však jako hlavní akcionář následně navrhl výplatu celého očištěného zisku, což poté schválila i valná hromada společnosti. Z předloňského zisku tak proplatila firma rekordní dividendu 145 korun za akcii.
ČEZ zároveň s loňskými výsledky oznámil, že koupil 55,2 procenta podílu v české plynárenské společnosti GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku. Společnosti Macquarie Asset Management za ni zaplatí 846,5 milionu eur, tedy přes 21,3 miliardy korun. Od akvizice si skupina slibuje posílení své pozice na trhu s plynem. Dokončení transakce ještě musí schválit Evropská komise a české ministerstvo průmyslu a obchodu.
GasNet je součástí kritické infrastruktury státu. Společnost zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území ČR kromě Prahy a Jihočeského kraje. Spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů a má více než 2,3 milionu zákazníků.
