Janka a Martina, bojovnice z Cape Epicu #5

Do dnešního reportu od Janky musím dát v úvodu zprávu z českého tábora o tom, jak náročný až krutý je Cape Epic.

Po předvčerejším úspěchu týmu Superior linos, kdy si Jaroslav Kulhavý s Filipem Adelem dojeli pro nádherné 9.místo, se dnes karty obrátily. Bohužel čeští lvi Superior lions na Cape Epic dobojovali. Sice včera ještě dojeli na 14. místě, ale Jaroslav Kulhavý měl 10km před cílem pád, při kterém si zlomil klíční kost a závod tak pro dvojici Kulhavý-Adel bohužel končí.

Od našich sousedů a dvojice Janky s Martinou přišly výrazně příjemnější zprávy.

Dnešní původně královskou etapu nám zkrátili z 88 kilometrů a nastoupaných 3000 na 74 a tím se i snížily o 450 m to, co jsme musely nastoupat.

To vše kvůli očekávanému vedru, které mělo dosahovat až ke 40 stupňům. Pro nás to ale nebylo tak strašné.

Jelikož my ženy startujeme ráno v 7 hodin a hlavně kopce se jely (někdy šly) ve stínu nebo v lese, počasí bylo vlastně pocitově příjemné. Martina neměla úplně nejlepší nohy, ale od začátku jsme šli takticky hájit 7.místo v celkovém pořadí. Pořád nás ještě pěkná porce kilometrů čeká.

Etapa to byla hezká, závěrečný sjezd v lese měl dobrý flow. Ale taky se tam chybovalo. Do cíle jsme dojeli na 6. místě a předjeli jsme loňskou vítězku Cape Epic a také další silnou dvojici – mistryni Ameriky Alexis Skardu s Verou Looser z Namibie, což nás moc potěšilo.

Zdraví zatím dobré, Martina je mladá, drží jí vše, já si ráno zatejpovala můj halux a bylo to mnohem lepší. Bolavý prst mě trápil jen poslední sjezd.