Včely opylují jen průměrně a často kradou. Jejich přehnanou ochranou ubližujeme jinému hmyzu, říká biolog
„Miliony let těchto vzájemných zápasů mezi rostlinami a opylovači dokonce vedly k řadě podvodů a intrik na obou stranách,“ říká entomolog Robert Tropek, specialista na opylování. Včela podle něj není žádná přebornice v opylování. „Její ochranou neřešíme problém s úbytkem hmyzu, někdy spíš naopak.“
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
-
Jak loupí hmyz, jak podvádějí kytky,
-
proč není včela medonosná nenahraditelná,
- jestli mohou opylovat i obojživelníci a ještěrky,
- proč vymírá tolik druhů hmyzu a jaký to má dopad,
-
k čemu jsou hmyzí hotely,
-
jestli se dá „hmyzokalypsa“ měřit podle mrtvolek na čelním skle auta.
Sedíme v parku v Praze ve Vysočanech. Tamhle je hmyzí hotel. Je to dobrá věc?
Hm. Tenhle skoro určitě nefunguje, je to jen šidítko. Je ve stínu pod stromy a kolem je jen nakrátko posečený trávník… Hmyzí hotely můžou být součástí komplexnější péče o krajinu, ale musí se to dělat správně. A to dělá málokdo.
Někdy mi to trošku připomíná: Zasaď strom, zachráníš svět. Když někam dáme hmyzí domeček, hurá, můžeme si odškrtnout, že jsme udělali něco dobrého pro přírodu, vykoupíme se za naše hříchy proti ní…
Tak nějak to asi funguje. Hmyzí hotýlek je často alibismus. Ale když je na dobrém místě, situovaný na jih nebo jihozápad, když je tam kus rozkvetlého brownfieldu, ovocný sad, třeba zplanělý, nebo kus stromy nezarostlé zeleně s kytkama, dává smysl.
Většina hmyzích hotelů z hobbymarketů má ale moc mělké a moc široké dutinky. Třeba divoké včely potřebují minimálně dvanáct patnáct centimetrů hluboké, ale úzké otvory, zhruba jako stébla rákosů. My máme jeden velký na balkoně a hnízdí tam desítky druhů samotářských včel, během roku se mění druhové složení.
Vy jste expert na opylování, který kudy chodí, bourá mýty o včelách, přesněji řečeno o včelách medonosných. V titulu jedné své přednášky máte dokonce slovo beewashing, volně přeloženo jako vymývání mozku včelami nebo převčelení mozku. Máte vůbec včely rád?
Proti včelám vůbec nic nemám. Přednáším i včelařům. Na přednášku samozřejmě nepřijdou „medaři“, jak jim ostatní říkají, což jsou „cílevědomí“ producenti medu, ale ti, kteří mají pár včelstev a chtějí to dělat pro radost…
Spousta entomologů začínala tak, že pomáhala dědovi se včelami a vztah ke hmyzu jim už zůstal. Včely a včelaření jsou pro lidi a pro plodiny důležité, ale s jejich „užitečností“ se to nesmí přehánět.
Někdejší prezident Klaus měl na svém webu speciální oddíl Co prezident neřekl. Myslím, že něco takového by si zasloužil i Albert Einstein, třeba za údajný výrok: Až vymřou včely, do čtyř let po nich vymřou i lidé…
Je to každopádně blbost. Taky jsem si jednu dobu nebyl jistý, jestli
