Ve svůj narozeninový den mohla Ester Ledecká Rakušanům pokazit párty na oslavu malého křišťálového globu Cornelie Hütterové. Nakonec ale ve finálovém sjezdu Světového poháru dojela jedenáctá, fanoušci pod kopcem v Hinterglemmu jí zazpívali „Happy birthday!“ a dostala krásnou kytku. „Rakouské publikum mě má opravdu rádo,“ usmívá se Ledecká.
Jaké to je, když vám k narozeninám zpívá celý stadion?
„Bylo to strašně milé. Nic takového jsem nečekala. Většinou jsem hlavou ještě někde na trati, ale tohle mě hezky probudilo.“
Co říkáte na kytici?
„Je to hrozně fajn. Cítím, že rakouské publikum mě má opravdu rádo. Jsem překvapená, kamkoliv se i tady ve vesnici hnu, tak na mě mávají. Den před závodem jsem třeba šla po ulici a z nějakého baru vyběhl chlapík a křičel: Já tě miluju! Jsem tvůj největší fanoušek na Instagramu, jsi boží! A to se mi stává furt. Někdo mě pořád zastavuje. Většinou jsou to Rakušáci, i když tady mám i spoustu českých fanoušků, kteří jsou také super, že přijeli. Ale u nich bych to ještě chápala, ale Rakušáci fandit nemusí. Je to hrozně milé, celý týden jsem ráda, že mám fanoušky i jinde než v Česku. Ale ještě zpátky k těm českým fanouškům: Moc vám děkuju, že jste fandili. Nejen tady, ale i doma u televizí, moc si toho vážím.“
Když jste stála na startu, právě ti rakouští fanoušci byli trochu nervozní, protože jste mohla teoreticky ohrozit útok vedoucí Cornelie Hütterové na malý globus ve sjezdu, v kterém překvapivě ztratila Švýcarka Lara Gutová-Behramiová. Vnímala jste situaci?
„Akorát jsem slyšela, že Rakušáci hrozně křičeli, když dojela. Ale nevěděla jsem, jak od sebe jsou. Viděla jsem, že Lara vede, ale nepočítala jsem to, soustředila jsem se na svoji jízdu. Až v cíli mi mamka řekla, že vyhrála křišťálový globus, což ji hrozně přeju. Ještě před domácím publikem je to určitě super zážitek.“
Vy jste začala rychle, ale na rozdíl od vítězného pátečního super-G, se vám nepodařil střet trati. V čem byl problém?
„Dnešní počasí si s námi pohrálo. Každý měl jiný vítr. Fouká to zepředu, zezadu ze stran. Na rovině jsem cítila hodně silný protivítr. Bohužel to nemůžu porovnat s jinými holkami, které tam jely. Jestli měl někdo pocit, že by to mohlo být lyžemi, tak ne, jely výborně, Kästle jsou svělé, Tschunti udělal výbornou práci. Dneska mi počasí nepomohlo, ale jsme outdoorový sport.“
Na druhou stranu, jedenácté místo pro vás po zimě, v níž jste dlouho marodila, znamená nejlepší sjezd v sezoně…
„Je trochu škoda, že sezona končí. Mám teprve pocit, že se zahřívám. Ale jsem určitě ráda. Hlavně za to, že jsem jela jízdu, jakou jsem chtěla jet. Neudělala jsem moc chyb. To, co jsem chtěla udělat, tak jsem udělala.“
Závod začínal v horkém slunci, ale končilo se pod těžkými mraky, jaká bylo na trati vidět?
„Moc dobře ne, já jsem si i měnila brýle, protože nahoře bylo poměrně dobře vidět, ale dostala jsem reporty, že se to dole už zatahuje. Tak jsem si vyměnila brýle na oranžové a dobře jsem udělala. Byla difúzka, ploché světlo. Nebylo vidět pod nohy, bylo to trochu nepříjemné. Ale sjezdovka byla ve skvělé formě, přestože mně tady ráno bylo největší vedro z celého týdne. Pista vydržela.“
Co máte v plánu dál?
„Můj trenér Franz Gamper nám v Ultentalu, kde sídlí, zařídí dobré tréninky. Ale nejdřív pojedu testovat na snowboard, protože tady mám amerického kouče (Justina Reitera), který pak musí odjet do Ameriky. Zůstal tady od Winterbergu, se vším nám pomohl. Je tady i se mnou na kopci, což je skvělé, že tady máme dalšího člověka, který pomáhá a dává report. Půjdeme si otestovat prkna, boty, desky, všechno na prkno. Potom mám milé povinnosti.“
O co půjde?
„Bude se Richard Mille vozit v Courchevelu, kde je vždycky spousta super akcí. Bude tam Johanness Thninghes Bö, je to skvělej týpek a měl úžasnou sezonu, tak se těším, až ho obejmu. Pak mě znova Richard Mille pozval na takzvaný Princess race, což je akce, kde jenom holky jedou v takových starých veteránech. Je to pětidenní závod ve Francii, strašně se na to těším. Pojedu s Amandou Mille, což je dcera Richarda Milleho a hrozně se na to těšíme. A mezitím si budu lyžovat.“
