ElonX

4. integrovaný let Starship

Autor · Publikováno · Aktualizováno

Informace Webkamery Články Fotky Videa Aktuálně

Základní informace

  • Datum startu: Květen 2024
  • Startovní okno: Bude upřesněno (Co je to startovní okno)
  • Loď: Starship S29
  • Nosič: Super Heavy B11
  • Cíl: Nekompletní oběžná dráha s maximální výškou kolem 235 km a nízkým perigeem?
  • Startovní rampa: Starbase v jižním Texasu, USA
  • Pokus o přistání lodi: Není v plánu?
  • Pokus o přistání nosiče: Simulované přistání do vody

Podrobnosti a zajímavosti

  • Čtvrtý start kompletní sestavy lodi Starship (výška 50 metrů, průměr 9 metrů) a rakety Super Heavy (výška 71 metrů, průměr 9 metrů), které jsou vyrobeny z nerezové oceli. Finální verze těchto znovupoužitelných strojů mají umožnit levné cesty na oběžnou dráhu Země, ale také na Měsíc a Mars.
  • Během prvního integrovaného letu Starship, který se uskutečnil v dubnu 2023, selhalo několik motorů a mise se nedostala do fáze oddělení lodi od nosiče. Během druhého testovacího letu se SpaceX dostalo podstatně dále – byl otestován nový způsob oddělení stupňů a loď následně úspěšně zažehla všechny motory a téměř doletěla na cílovou dráhu. Nosič nakonec selhal nedlouho po oddělení a loď zhruba 5 minut poté. Třetí testovací let byl opět o dost úspěšnější, neboť Super Heavy se po oddělení poprvé dostala do fáze přistávacího zážehu (ale pak došlo k selhání) a loď Starship úspěšně dosáhla cílové dráhy. Díky tomu bylo možné provést několik testů v kosmickém prostoru a poprvé došlo k pokusu o návrat lodi do atmosféry (i když neúspěšně).
  • Kombinace lodi Starship a nosiče Super Heavy má při startu celkovou hmotnost kolem 5000 tun, z čehož 4500 tun tvoří pohonné látky. Super Heavy obsahuje přibližně 3400 tun paliva a okysličovadla, zatímco Starship ponese dalších 1200 tun těchto pohonných hmot. Přibližně 78 % hmotnosti pohonných látek bude představovat kapalný kyslík, zbytek tvoří kapalný metan. Loď i raketa mají metanovou nádrž umístěnou v horní části a kyslíkovou dole. Navíc obsahují ještě menší nádrže s pohonnými látkami vyhrazenými pro přistávací manévr.
  • Na lodi i raketě jsou přítomny také antény pro komunikaci se satelitní sítí Starlink. Jejich použití umožňuje přenos telemetrie a videa i během návratu do atmosféry, kdy vznikající plazma obvykle způsobuje výpadky přenosu.
  • Plán této testovací mise zatím neznáme, ale možná bude stejný jako u předchozího testovacího letu. V takovém případě by let probíhal tak, že loď Starship připojená k nosiči Super Heavy odstartuje z rampy v Boca Chica (Starbase) v Texasu a vydá se směrem na východ. Raketa Super Heavy se oddělí necelé tři minuty po startu, provede částečný návrat směrem k pevnině pomocí zpětného zážehu a pak se pokusí o simulované přistání ve vodách Mexického zálivu pár desítek kilometrů od pobřeží. Starship by mezitím měla dosáhnou cílové suborbitální dráhy a během letu kosmickým prostorem otestuje několik věcí. V závěru měla loď provést test opětovného zážehu jednoho Raptoru a poté Starship vstoupía do atmosféry, kde bude prověřen tepelný štít a aerodynamické řízení lodi. Loď pak dopadne do oceánu.
  • Na této misi poletí dosud nejpokročilejší prototypy Starship S29 a Super Heavy B11.
  • Starship:
    • Starship S20 a pozdější prototypy už jsou schopny letů na oběžnou dráhu a jsou vybaveny tepelným štítem a systémem pro oddělení od Super Heavy během letu. Zároveň tyto prototypy už jsou vybaveny nejen třemi atmosférickými Raptory druhé generace, ale také třemi vakuovými motory.
    • Prototyp Starship S29 je velmi podobný S28, ale i tak oproti svým předchůdcům obsahuje pár vylepšení. Především měl plošší vrchlíky nádrží, které zvyšují jejich užitečný objem. Dále měly jeho motory Raptory poprvé elektrické naklápění místo hydraulického.
    • První díly Starship S29 byly ve Starbase spatřeny v září 2022 a prototyp byl dokončen v červnu 2023.
    • Loď prošla kryogenními tlakovými zkouškami na konci září 2023. Následně začala instalace šesti motorů Raptor a přípravy na další testování. Dne 11. března 2024 proběhl spin prime test (roztočení motorů bez zážehu) a koncem března by měl následovat statický zážeh všech šesti motorů najednou.
  • Super Heavy:
    • Raketa Super Heavy B11 je vybavena celkem 33 atmosférickými Raptory druhé generace. Prototyp je velmi podobný svému předchůdci B10, ale obsahuje pár vylepšení.
    • První díl pro B11 byl spatřen v září 2022 a výroba byla dokončena někdy během června 2023. Kryogenní zkouška proběhla 18. října 2023 a pak následovala instalace motorů v rámci příprav na statický zážeh všech 33 Raptorů najednou.
    • Super Heavy po oddělení od lodi Starship provede zpětný zážeh, který raketu nasměruje zpět k pevnině. Zpětný zážeh využívá všech 13 středových motorů, které jsou schopny náklonu o 15 stupňů a tím raketu řídí.
    • Po provedení přistávacího zážehu by měla raketa dosednout rychlostí 8,5 metrů za sekundu do vod Mexického zálivu, kde by se následně potopila nebo byla potopena.
  • Vývoj data startu: 2024 → květen 2024

Související články

Webkamery

NSF-Starbase

Nerdle

Plex

Rover

Rover 2.0

Rocket Ranch

Lab

Sentinel

Sapphire

Fotky

Super Heavy B11

Starship S29

Mise

Videa

Oficiální animace ilustrující velikost Starship:

Oficiální animace letu Starship na Mars:

Testovací zážeh motoru Raptor 2:

Testovací zážeh vakuového motoru RVac:

Sestřih z výroby a testování Starship ve Starbase:

Statický zážeh Starship S29:

Aktuální informace

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)
Počet zobrazení článku: 21 943



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

72 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Denis

Keď to takto rýchlo ide, tak zmeny a úpravy pravdepodobne rýchlo zapracovali, možno išlo hlavne o softvérové úpravy.

0
0
Odpovědět
PetrV

Hezké. Dávali jiný poměr metaloxu?
U B10 byl statický zážeh trochu jiný, co si pamatuji.
https://twitter.com/SpaceX/status/1776412650836251053

0
0
Odpovědět
PetrV

https://twitter.com/SpaceXFP/status/1776639680219423098

0
0
Odpovědět
Jansa Jaroslav

Je 4.4.24. už to vypadá že Elon veze na rampu SB-11. SUPER.!!!

1
0
Odpovědět
PetrV

Nejvyšší čas pro statický zážeh. 😉

0
0
Odpovědět
PetrV

Motory jsou ze spodu přikryté kvůli netopýrům?… 😉
https://twitter.com/SpaceX/status/1775956032021495886

0
0
Odpovědět
PetrV

Popis toho, co de dělo s B10 při návratu.
https://twitter.com/mcrs987/status/1774630488860217750

0
0
Odpovědět
PetrV

Trajektorie letu B10
https://twitter.com/mcrs987/status/1774226230558027837

0
0
Odpovědět
Peter

Budú musieť niečo vymyslieť s doštičkami,Po zážehu ich odpadlo neskutočný počet..Takto cez atmosféru neprejdú.

3
-5
Odpovědět
Wahr Le

Nojo! Honem jim to napiš. Zítra tě zaměstnaj,

9
-8
Odpovědět
Michal

Nemyslim ze je potrebny ten sarkazmus ale v poriadku dosticky dosticky a opat dosticky upozornoval som nato uz pri prvych statickych zazehoch starship na stole ze toto bude alfa omega celeho projektu uz su to 2 roky a posun? Zatial bohuzial absolutne ziadny to ze dostanem sodu v podobe minusiek s tym sa da zit ale to nemeni fakt ze maju obrovsky problem ktoreho riesenie potrva mozno este par rokov ak vobec je tento sposob natlkania spravny kazdopadne snad sa to vyriesi cim skor moj nazor real clovek+mesiac 203? ✌🏻

3
-7
Odpovědět
Jiří Hošek

Pro Artemis III není znovupoužitelnost tankerů nezbytně nutná. Jde jen o ekonomiku jejich provozu.

2
-2
Odpovědět
PetrV

Jak dopadlo přečerpávaní paliva při ITF-3?
Byl to důvod rotace?

0
0
Odpovědět
PetrV

Nemyslím si, že se jedná o problém se štítem. Již na začátku projektu šly tweety, že nerez je velmi Odolná a destičky příp. Transpiracni chlazení bude potřeba jen na kritických místech.
Těch destiček odpadlo málo.
Spíš ta rotace starship neměla být.

3
0
Odpovědět
prochzde

Rozhodně, co se týká destiček, tak IFT-3 jim poskytla data která mohou vyhodnotit a zapracovat na zlepšení. Uvidíme v tom dubnu …

0
0
Odpovědět
madmax

nerez nema sancu prezit navrat z vesmiru, keby ano tak to uz davno pouzivaju ini namiesto drahych tepelnych stitov
to kolko dokaze prezit nerez, alebo iny kov nieje ziadne tajomstvo a musk neobjavil ziadny specialny druh nerezu, ktory by dokazal prezit prelet atmosferou bez tepelneho stitu

odpadavanie dosticiek z tepelneho stitu proste je problem a velky problem.

6
-3
Odpovědět
Michal

Rotacia to je samozrejme a som zvedavy ci uvedu ze co bola prava pricina ano nerez je sam o sebe dost odolny a este ho isto neako upravili ale ci az takto aby prezil teploty navratu v tom som skepticky ale uvidime drzim palce

1
0
Odpovědět
PetrV

Také si přeji úspěšný návrat starship.
Trochu z historie, proč nerez.
https://www.space.com/43101-elon-musk-explains-stainless-steel-starship.html

0
0
Odpovědět
Tomáš K

Dle mého názoru de o to, že než se rozeběhla testovací kampań ITF-x, teprve ze které získávají tvrdá data, stačilo Spacex vyrobit několik exemplářů lodí u kterých je způsob montáže destiček prakticky stejný. Liší se pouze v kvalitě provedení montáže – se vzrůstající tendencí. U ITF-1 se to odlupovalo jak perník již záhy po nastartování motorů. U poslední mise to vypadalo “pouze” na několik destiček. Každá chybějící destička je však no-go pro návrat s lidmi a možná i bez nich. A to se bavíme o tom, že to přežilo pouze rychlý studený průlet atmosférou, co potom termálním šokem zatížená konstrukce lodi při sestupu, tlak plazmy zvenku, vibrace. Nějaké principiální změny, které budou toto adresovat bych čekal s novou generací prototypů. On ten současný štít navíc působí z dálky kompaktně, pomáhá tomu taky velikost lodi, ale mám obavu, že v porovnání s perfektně slícovaným štítem na takovém Dream Chaseru to bude zatím dost děs. No zatím se tedy ten štít prakticky na SS nedostal ke slovu, a to ani při poslední misi. Takže pokud to má podle Elona vydržet průlet, musí ten štít na Starship 29 být už docela vychytaný, nebo ne…

3
-1
Odpovědět
PetrV

“Každá chybějící destička je však no-go pro návrat s lidmi a možná i bez nich.”
To není pravda. To by musel s kosmonauty shořel každý space shuttle.
Starship není z hliníkové slitiny.
Je z nerezi viz odkaz.
https://www.space.com/43101-elon-musk-explains-stainless-steel-starship.html

Orion 1 při návratu utrpěl škody na štítu, ale přežil.

2
0
Odpovědět
Jiří Hošek

Z tepelných štítů obou Orionů se uvolňoval Avcoat, ale v jejich případě nešlo o bezpečnostní problém.

1
-1
Odpovědět
PetrV

A proč NASA zkoumá nasledky letu? Už porozuměli problému?
https://spacenews.com/nasa-still-studying-orion-heat-shield-erosion-from-artemis-1/
Jsou závěry?

0
-1
Odpovědět
Jiří Hošek

Vždyť v tom článku je hned v popisu úvodní fotografie napsáno totéž, co jsem napsal v předchozím komentáři, za který jste mi (jako pokaždé) dal mínus. Tedy, že nejde o bezpečnostní problém. Ví se, že eroze Avcoatu začala během první fáze manévru skip entry. Pro Artemis II to bude řešeno modifikací letových postupů. Příprava Orionu proto pokračuje dál a momentálně se předpokládá, že bude na jaře přemístěn z integrační buňky k testům ve vakuové komoře.

4
-2
Odpovědět
Tomáš K

Pravda je, že z raketoplánu pár destiček odlétlo. Nevíme ale v jaké fázi. Mohlo to být klidně až při chladnutí štítu v atmosféře. Minimálně po havárii Columbie si raketoplány s pomocí nástavce robotické ruky tepelný štít kontrolovaly a pochybuji, že by započali deorbit, pokud by se zjistila chybějící destička.
Vy byste do SS nahoře opravdu sednul s vědomím, že máte díry v tepelném štítu a čeká vás brždění o atmosféru? Já tedy ne. Nerez má sice vyší bod tání ale plazma má v té teplotě hodně navrch a má na to dost času. Navíc se to testuje poprvé a není známo, co ohřátí půl lodi udělá s nádržemi a pod.
S tím orionem je to mimo. Je to úplně jiný typ štítu a vůbec bych to neformuloval, že urpěl škody, spíš bylo jeho opotřebení větší, než se čekalo.

5
-2
Odpovědět
PetrV

Pár destiček u space shuttle to rozhodně nebylo. Po prvním letu se jednalo o cca 300 míst z 80% poškozených ledem při startu.
Na nejkritičtější místa černých dlaždic kosmonauté neviděli. Dole nad tím mávli rukou.
Kvalitní článek zde.
https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk1.htm
Kritický byl prostor podvozku.
Tam vnikla plazma.

Teplotní zatížení je různé i u Starship.
Okolo ploutví veliké, v jiných místech menší. Ale to jsem psal dříve.
Nemá podvozek, kritická je motorová sekce.
Hlavně nerez Starship vydrží opravdu podstatně více nežli hliníkolithium slitina raketoplánu nebo orionu.

Rizika jsou vždy. Výhoda SpaceX je, že je nezametá pod koberec jako se to dělo u raketoplánu.

4
-4
Odpovědět
Jiří Hošek

Pan Tomáš K napsal, že z raketoplánu pár destiček odlétlo. Pan PetrV reagoval, že pár destiček to rozhodně nebylo a přidal odkaz na článek analyzující situaci po prvním přistání raketoplánu Columbia STS-1. Cituji z článku: “Během letu bylo v důsledku pnutí, které v průběhu letu působilo na konstrukci, asi 13 dlaždic ztraceno.” Pan PetrV napsal: “Po prvním letu se jednalo o cca 300 míst z 80% poškozených ledem při startu”. To však nebyl počet odpadlých destiček. Cituji z článku: “Asi na 300 místech tepelného štítu byl poškrábán povrch dlaždic, respektive uštípnuty rohy dlaždic. Toto poškozeni bylo asi z 80 % způsobeno úlomky izolace, která během startu odpadávala z palivové nádrže, a asi z 20 % kaménky z přistávací dráhy na povrchu vyschlého solného jezera.”

6
-2
Odpovědět
Jiří Hošek

“Kritický byl prostor podvozku. Tam vnikla plazma.” Článek popisuje jen vniknutí plazmy do mezery mezi dlaždicemi při STS-1 (nikoli do samotného prostoru podvozku) a uvádí možnost před STS-2 vyplnit tam mezery mezi dlaždicemi ucpávkami.

2
-2
Odpovědět
Tomáš Vrána

Já měl za za to, že ta jejich slitina, ze které je vyrobena Starship, dokáže zvládnout ty vysoké teploty a tedy by nemělo vadit, že se poztrácí několik destiček. Ale třeba se pletu.

1
0
Odpovědět
PetrV

Máte pravdu, bylo to tak prezentováno. Dokonce byly úvahy ochránit pouze nejkritičtější místa.
Snad někdy vzlétne starship v této variantě.
Simulace jsou jedna věc, realita druhá.

2
0
Odpovědět
Tomáš K

Nevim, zda Spacex jiz vyvinula nejakou “lepsi” nerez nez AISI 304, v nasich koncinach 1.4301. S touto oceli jsem v posledni dobe dost pracoval. Jako konstukcni material je to dost nestesti. Ackoliv ma priblizne stejnou pevnost jako bezna uhlikova ocel, mez kluzu je mnohem mensi- 200 vs 355 Mpa. A konstruuje se prave na kluz. Dusledek je ten, že ta nerezka “teče”. Nejvetsi problem je to u sroubovych spoju – jakmile se trochu pretahnou, material si zatece do novych mezer a spoj se tím zadre. Pri teplote 500C je už mez kluzu mensi nez 100 Mpa.
Takze Jediný duvod proc ji pouzit je korozivzdornost a kryogenni odolnost.
Jasne, teplotne je na tom porad lip, nez hlinikove slitiny nebo bezny kompozit. Ale plasma pokud vim v nasem případě dosahuje teploty 2500-3000C. A to se bavime o orbitalni rychlosti. To je pro tankery. Human SS bude letat z dalky, min od mesice. Tam to tepelne namahani bude o poznani vetsi.
Proste si myslim, že aby to Elonovi fungovalo jak zamysli, tepelny stit je alfa-omega.

3
-4
Odpovědět
PetrV

Psali o oceli 304L. Co je pravda ale nevím.
Šroubové spoje na SHS pokud si pamatuji nejsou.
Ona i ta pevnost při 550 C je dobrá, navíc se chová celek starship jako plná plechovka od Pepsi.
https://www.agst.de/4307?lang=cs
Problém byl spíš s nezvládnutou rotací viz
https://youtu.be/MWjOAIihKjU
SpaceX nejsou amatéři jak někteří prezentují na fórech.

2
0
Odpovědět
Tomáš K

Ty šroubové spoje by příklad, samozřejme je to stejné u jakéhokoliv místa namáhání konstukce.
A k tomu stylu Spacex, no já se přiznám, já tomu moc nakloněný nejsem. Mám radši styl takové Sierra Space například. Ačkoliv je u Spacex vidět krásný progres, mám z toho velkou radost, Rapory vypadají fakt moc dobre. Chvílemi se však nemuzu ubranit pocitu, ze je to banda ajťáku, co kolikrát neví co dělají, případně ty technici to vědí ale befel od Elona ist befel, viz Ground Zero po ITF-1, či výbuch nahromadeneho metanu a pod. Nejdřív prásk a pak vymyslet co s tím. Elon rád zjednodušuje, ale někdy až moc. Oni ten vodní systém pak dodělávali, pravda, na výkopové práce zvolili netradičně spojenou sílu 30 Raptorů v plném tahu. Ten vodní systém krásně funguje na ochranu Ground Zero, nicméně šokové vlny od motorů to neřeší. Zatím to ale vypadá, že to není problém.
Metody, kterými Spacex hledá cestu jsou alespoň z prvu celkem primitivní (svařování elektrodou ve větru), vedou je k tomu celkem racionální důvody a zdá se, že to postupně funguje, všechna čest. Technická úroveň těchto metod je však obvykle hluboko pod průmyslovým standardem, proto takové metody nejsou v praxi vidět.
Mnoho laiků si to pak vysvětlí, tak, že jsou to nové a neotřelé, progresivní a moderní věci, které nikoho předtím nenapadly a tento narativ šíří slepě v diskuzích. Ti co něco o tom vědí jim pak oponují, a z toho může vznikat dojem, že Spacex jsou u nich amatéři. Kolikrát je to však jen konstruktivní kritika. Tihle lidé ze sekty slepých jásačů mě vadí, ne metody Spacex. Důvěřuj, ale vždy se nad tím zamysli a měj svůj názor. To bych doporučoval univerzálně všem lidem dobré vůle. Hezké Velikonoce na ElonX!

2
-4
Odpovědět
PetrV

Tihle lidé ze sekty slepých jásačů mě vadí…
Možná jste si vytvořil svou bublinu. Nevím o nikom, kdo by byl slepý jásač. Většinou jsou to nadprůměrně inteligentní lidé, kteří vidí kvalitu práce SpaceX.
A nebojí se i upozornit.
Také pohodové velikonoce… 😉

3
-2
Odpovědět
Jiří

Ajťácký přístup znamená, že na všechno jsou testy a nevěřím, že by byla jakákoli část do posledního šroubku opomenutá.
Asi jsem slepý jásač, ale SpaceX má nějakých 13 tisíc zaměstnaců, z toho hromada z nich bude naprostá špička ve svém oboru. Nevěřím, že při takovém zázemí by mohla být jediná věc, na kterou by čeští pepíci přišli v diskuzi a ve SpaceX by to nikoho nenapadlo se na to podívat z 50 různých pohledů.
A i rozhodně to platí i pro ten metan nebo beton. Jenže při tomto testování je míra rizika nastavena extrémně volně a prostě to riskli i když ten beton měl šanci vydržet třeba jen asi 70 %. A bylo to jedině dobře – úlomky sestřelily pár Raptorů, některé vedlejší to odnesly také a výsledek? Raptory mají kryty nebo teď už samotnou konstrukci, aby byly odolné vůči selhání nebo i výbuchu sousedního motoru.
Rozhodně bych mnohem raději letěl v raketě, u které se zjistilo stovky nedostatků tím, že se šlo na samé limity a pak se zajistilo, aby k tomu už nedošlo, než do pefektně připravené rakety, ale místo destruktivních testů jen s naddimenzovanými komponenty.
Já bych se klidně vsadil o cokoli, že SLS dá velmi pravděpodobně 10 letů v pohodě, ale ta spolehlivost bude někde u 99,5 % na start, ale při 1000 startech by se na tuty párkrát něco pokazilo i když to má být naprosto bezpečný stroj, a to hlavně protože nikdo třeba nenechal vybuchnout jeden motor, aby se zjistilo co to udělá se zbylými třemi.
Zatímco SHS těch 1000 startů v řadě bez nehody dřív či později mít bude, protože prostě statistika zjišťování limitů ne na počítači ale v reálných podmínkách.

4
-1
Odpovědět
Tomáš K

Samozejmě že tam mají spoustu odborníků, ale v praxi to ne vdy jede racionálně po technicko-odborné linii. A těch lidí co mají nějaké zkušenosti tam zase moc nebude, jsou dost mladí.
S tím betonem, to není kvantová mechanika aby byl výsledek výpočtu v % pravděpodobnosti. To prostě buď mělo vydržet, nebo ne.
A když muvíte o té SLS, tam se více simuluje, provádí se pečlivě zvolené testy, které neslouží na hledání cesty ale na ověření designu. Proto tlaková zkouška (jedna) vodíkové nádrže skončila při cca 200% statického tlaku rozpáráním v podélném směru. Tak má tlaková nádoba správně selhat. U Spacex jsme viděli možná 10 testů takových nádob, které se furt páraly v příčných svarech. Nakonec se to svařování naučili, možná přidali nějaké výztuhy.
Co je tedy lepší? Ani jedno – SLS je vzácná raketa pro lidi, tam si nemůžete nějaké selhání dovolit. SS je spotřebák, má jich být tisíce a hned tak lidi nepoveze (pokud to nejsou šílenci), tam to dává smysl testovat takhle a hledat cestu. Věřte, že i ve Spacex simulují a porovnávají pak s realitou. Jinak jsou testy k ničemu, když sice vím, že to vyrdželo, ale bez výpočtů nevím o kolik.
Nejlepší je proto mít design podložený solidní teorií a ověřený testy. Pouze jedno je toho jaksi nestačí.

1
-4
Odpovědět
prochzde

Upřímně řečeno, SpaceX má odborníky na všech místech, kde je to potřeba. Z těch TOP 1000 by i češtinu dalo lépe, než Tomáš K. Vidím, že tady žádné vysvětlování od nikoho (třeba např. “Jiří” nepomůže). “U SpaceX jsme viděli MOŽNÁ 10 testů takových nádob, které se furt páraly v příčných svarech. Nakonec se to svařování NAUČILI …”! Z každého týdne se dá dohledat, co kde, kdy a jak testovala ( i s vysvětlením, proč to dělala, atd.) !!! Čeho jste ten odborník?

2
-1
Odpovědět
PetrV

SLS+Orion mají stále problémy.
Do toho se musí připočíst potíže při plnění na rampě před 1. Letem.
Tvrdit, že simulace vše odladí je naivita.

2
0
Odpovědět
Jiří Hošek

Ten problém s netěsnící rychlospojkou mezi pozemním segmentem a centrálním stupněm se před Artemis I naučili vyřešit úpravou rychlosti tankování kapalného vodíku.

Problémy Orionu pro Artemis II (obvod v řídicí jednotce ECLSS, chování baterie při nouzové aktivaci LAS) souvisí s pilotovaným letem (tím chci říct, že pro nepilotovaný let by nešlo o problém), jsou podchyceny a aktuálně jsou odstraňovány. Spíš mě ale zaujalo, jaký aktuální problém s SLS máte na mysli? Všechny díly SLS pro Artemis II jsou vyrobeny, uskladněny a čekají na dokončení upgradů vypouštěcí plošiny pro pilotované starty. Pokud by teoreticky byl druhý let SLS nepilotovaný, tak se už touto dobou mohla sestavovat.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Jiří Hošek
1
-1
Odpovědět
PetrV

Všechny díly SLS pro Artemis II jsou vyrobeny, uskladněny a čekají na dokončení upgradů vypouštěcí plošiny pro pilotované starty.

Jaký byl problém s vypouštěcí plošinou SLS, že se čeká?
Došlo k poškození po startu?
Nechápu… 😉

0
-1
Odpovědět
Jiří Hošek

S ML-1 není žádný problém. Zbývá provést:

  • zkoušku proudění kapalného vodíku potrubím z nového pozemního zásobníku k plošině [starý zásobník umožnil jen tři natankování rakety během sedmi dnů]
  • demonstraci nouzového opuštění plošiny posádkou a pozemním personálem [evakuační koše]
1
-1
Odpovědět
PetrV

Opravdu?
Firma zajisťující paliva pro SLS byla kritizována po nepovedených plněních vysoké rakety.
Jak se povedlo naplnit SLS při artemis 1?

1
-1
Odpovědět
Jiří Hošek

Ano, s ML-1 teď není žádný veřejně známý problém a jestli je neveřejný problém, se dozvíme z veřejného zasedání Poradního výboru NAC HEO 25. a 26. dubna.

Tři testy tankování v dubnu 2022 byly neúspěšné (3.4. nefungovaly ventilátory, 4.4. byl zjištěn ručně uzavřený odvětrávací ventil centrálního stupně, 14.4. byla zjištěna netěsnost na čerpacím stojanu).

Po návratu z VAB se 20.6. při testu odpočítávání podařilo SLS plně natankovat.

Po dalším pobytu ve VAB pro instalaci FTS byl 1. pokus o start 29.8. zastaven kvůli vadnému čidlu, při 2. pokusu 3.9. byla netěsná rychlospojka přívodu vodíku do centrálního stupně a 21.9. byla zkouška tankování plně úspěšná. Kvůli tropické bouři Ian ale byl start plánovaný na 27.9. zrušen a sestava byla vrácena do VAB.

Nejbližší další období startovní příležitosti bylo v listopadu. Start byl naplánován na 16.11.2022 a byl úspěšný.

Naposledy upraveno před 23 dny uživatelem Jiří Hošek
1
-1
Odpovědět
PetrV

7 měsíců trvalo, než se podařilo možná natankovat SLS.
A to ještě s nasazením červené skupiny po úniku vodíku.
Většina cubesatů jako náklad nesplnila úkoly.
Fotky z orionu na Zemi mne nepřesvědčily.
Opravdu byla naplněna SLS na 100%?

2
0
Odpovědět
Jiří Hošek

comment image

0
0
Odpovědět
Jiří Hošek

“Fotky z orionu na Zemi mne nepřesvědčily.”

Dobře, tak sem umístěte fotografii po přistání Orionu z mise Artemis I, která Vás nejvíce znepokojuje. Všem ostatním se moc omlouvám za debatu nesouvisející s tématem článku.

2
-1
Odpovědět
PetrV

Nepochopil jste, fotky od měsíce.
Ty mne nepřesvědčily.

0
-1
Odpovědět
Jiří Hošek

Nepřesvědčily o čem?

0
0
Odpovědět
PetrV

O splněných cílech mise.

0
-1
Odpovědět
Jiří Hošek

Hlavním cílem mise byla generálka na pilotovaný let. Orion letěl po předem stanovené trajektorii, byl naveden na oběžnou dráhu Měsíce a v určeném čase se vrátil zpět na Zemi. Kvalita fotografií z kamer na koncích solárních panelů Orionu ani úspěšnost CubeSatů v tom nehrají roli. Zásadní je, aby programy SLS a Orion nebyly brzdou v návratu astronautů na Měsíc. Tím by se diskuse mohla konečně vrátit k tématu článku – ve stejném smyslu totiž bude pro Artemis III důležitý i úspěch 4. integrovaného letu Starship.

1
-1
Odpovědět
PetrV

Zapojil jste se do diskuse po tomto příspěvku.
https://www.elonx.cz/ctvrty-integrovany-let-starship/#comment-62656
Tušíte, jak probíhají simulace u SHS?

1
-1
Odpovědět
Jiří Hošek

Z Vašeho příspěvku č. 62656 jsem reagoval pouze na Vaši větu “SLS+Orion mají stále problémy”. Na Vaši tehdejší větu o simulacích jsem nenavazoval (ani na předchozí komentář pana Tomáše K o simulacích SLS versus simulacích ve SpaceX). Ani teď nemám v úmyslu se zapojit do této části debaty. Děkuji za pochopení.

0
0
Odpovědět
PetrV

Jako obvykle. Diskuse byla o simulacíh SpaceX. Proto jsem se ptal. Zkuste podumat. Třeba vám něco dojde.

1
-1
Odpovědět
Jiří Hošek

To není o dumání. Vím, jak jste to myslel 30. 3. 2024 14:23 i jak to myslel pan Jiří 30. 3. 2024 23:32. Prostě se do této části diskuse nehodlám zapojit, respektive vám nehodlám oponovat.

1
-3
Odpovědět
PetrV

Mám obavu, že NASA i dodavatel orionu mají bolehlav.
Toto přistálo viz fotky v článku.
Kosmonauté asi nemají radost.
https://spacenews.com/nasa-inspector-general-report-highlights-issues-with-orion-heat-shield/

4
0
Odpovědět
Jiří

To jsou teda slušný díry. Vypadá jak vytažený z popelnice.

1
0
Odpovědět
Ivo

Viděl jsem už pěkných pár tepelných štítů na vlastní oči, ale takové poškození ještě nikdy. Kdepak udělali soudruzi v NASA asi chybu? A jen tak mimochodem, pořád se bojuje s jedním a tím samým – s omezením hmotnosti kvůli omezením nosných raket. Tak snad bude SHS co nejdříve v provozu.

2
0
Odpovědět
PetrV

Mne spíš znepokojuje brutální zatajovani od NASA.
Těch problémů při 1. Letu bylo spousta. Až OIG to vynesla na povrch.
Kde jsou samozvaní odborníci z Česka, kteří považovali let za obrovský úspěch.
Nelson hned po letu byl zdrcený, špatný herec.
A toto zatím stálo s vývojem Ares +30 mld.$.

0
0
Odpovědět
Ivo

Nevím jak moc správně to je na wiki, ale mě to vychází spíše někde kolem 50 miliard USD v nominálních cenách. Proti tomu bylo Apollo/Saturn V vcelku zadarmo.

1
0
Odpovědět
PetrV

Zatím nedoletěli. Naskakuje to rychle, obdobně jak jede tisk dolarů.

0
0
Odpovědět
PetrV

https://linksharing.samsungcloud.com/5xfSXuGtgQSP
Ok?

0
0
Odpovědět
Jiří

Otázkou je, na kolik je plazma schopno tu ocel ohřát. Třeba řeknu naprostou volovinu (o chování plazmatu vím kulový), ale co když třeba proudění při sestupu vytváří přirozeně jakousi mikro izolační vrstvu, že v bodě kontaktu bude plazma extrémně řídké a tudíž při odpadlé destičce se ocel ohřeje nanejvýš jen o pár desítek stupňů a i pří trochu větší ploše (třeba 5 destiček vedle sebe) to nikdy nedosáhne víc než 200°C?

4
0
Odpovědět
Tomáš K

Díra v tepeném štítu při rozpadu Columbie byla srovnatelně velká asi jako jedna 6hran destička štítu na Starship. Bylo to však na jednom z nejvíce exponovaných míst – na náběžné hraně křídla a konstukce byla z hliníkové slitiny.
Já si to s tou plazmou pedstavuji asi takto: v počáteční fázi vstupu do atmosféry je plazma řídké, šoková vlna, pokud se tvoří však prakticky kopíruje povrch štítu a ten horký plyn je v přímém kontaktu, zalézající do každé škvíry co najde. Se zvyšující se hustotou se šoková vlna oddálí od štítu a plazmat již není v přímém kontaktu. Přenos tepla zářením je však tak velký, že to ten štít rozpálí do oranžova. V případě chybějící destičky se na tom místě vytvoří propad a možná lokální turbulentní proudění. Plazma je blízko obnaženému trupu. Kvůli tomu přenosu zářením je výhodné mít leský povrch, který to zas bude odrážet – výhoda nerezu. Na jakou teplotu se to ohřeje a zda to vydrží, či nikoliv, nedokážu ani odhadnout, pač o chování plazmatu vim taky kulový.

0
-1
Odpovědět
Pavel

U Columbie nešlo o pouhé poničení tepelného štítu. Šlo o otvor v křídle. Plasma pronikala dovnitř AL konstrukce.

0
0
Odpovědět
Moze

Keď budú prinútený, tak ich tam prilepia na pevno a nebude odpadať nič, problém potom bude ich odstrániť v prípade poškodenia

0
-2
Odpovědět
Denis

Mne by sa páčilo, ak by napr. pri teste motorov na Starship S29 bol v príspevku aj koment, že koľko dní pred štartom to bolo pri poslednom teste.

0
0
Odpovědět
Denis

Resp. možno spracovať celý článok o tom ako sa skracoval alebo predlžoval čas testovania medzi jedbotlivými integrovanými letmi.

0
0
Odpovědět
Garion

Tak to si najdeš v jednotlivých článcích rychle, ne? Na jeden klik jsem našel, že u S28 proběhl SF všech raptorů 20.12.2023 a u B10 o týden později. Letělo se pak 14.3.2024. Tohle tolik nerozhoduje. Důležité je v případě havárie délka vyšetřování samotné SpaceX a množství vylepšení. Až od S34 by měly být Starship více sériové, teď je to skoro co loď, to originál. Nelze tedy nic předvídat z předchozích dat. Podle mě. Ale taky se v tom patlám a odhaduju si kde co 🙂

1
-1
Odpovědět
Garion

A u 2.ITF byl SF u S25 v květnu a letělo se v listopadu. Tahle informace nijak nepomůže, protože připravenost hardwaru nebyla v předchozích případech tím určujícím faktorem pro datum startu. Bylo to interní vyšetřování a následné nutné procedury po jeho uzavření.

1
0
Odpovědět
Petr

Na květen bych nevsadil, ale snad to do konce prázdnin zvládnou.

2
-17
Odpovědět
Josef

Vsadil bych na duben.

10
-1
Odpovědět
prochzde

Nemá cenu o tom diskutovat. Start v dubnu je jasný.
Jen je možné, že se protáhne do půlky května.

2
0
Odpovědět
Josef

Paráda, už se těším!

12
-1
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz