Premiér Fiala jednal se starosty obcí a měst v okolí Dukovan o možných dopadech výstavby nových bloků

Předseda vlády Petr Fiala navštívil v pondělí 25. března 2024 jadernou elektrárnu Dukovany, kde s vedením společnosti ČEZ jednal o výstavbě nových jaderných bloků a přípravě stavby horkovodu z Dukovan do Brna. Zástupci Tepláren Brno a společnosti ČEZ zde podepsali strategické smlouvy o vyvedení tepla z dukovanských bloků na hranici elektrárny. Premiér poté v Třebíči spolu s ministrem dopravy Martinem Kupkou a vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem jednal se starosty tamních měst a obcí o socioekonomických dopadech a přípravě dopravní infrastruktury související s výstavbou nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovan.

Výstavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna vstoupila do své nejdůležitější fáze. Společnosti Teplárny Brno a ČEZ dnes podepsaly smlouvu o smlouvě budoucí a realizační smlouvy. „Stavbu horkovodu od začátku podporuji jako odvážný a chytrý projekt, který přináší řadu výhod. Tento stabilní zdroj tepla zabezpečí Brnu spolehlivé dodávky a zvýší energetickou soběstačnost města. Věřím, že kolem roku 2030 už bude velká část tepla v Brně vyráběna bezemisně z Dukovan,“ uvedl premiér.

Předpokládané náklady projektu jsou odhadovány na zhruba 19 miliard korun, a to i s možnou změnou ceny kvůli rostoucí inflaci. V Brně se na systém napojí všechny domácnosti, které nyní fungují přes centrální zásobování teplem. Půjde o zhruba 250 tisíc obyvatel. Horkovod budou využívat i další objekty, jako jsou školy nebo některé průmyslové oblasti.

Více v tiskové zprávě Tepláren Brno.

V Třebíči premiér spolu s ministrem dopravy Martinem Kupkou a vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem jednal se starosty tamních měst a obcí o socioekonomických dopadech a přípravě dopravní infrastruktury související s výstavbou nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovan. „Dobře si uvědomujeme, jak bude tento obrovský projekt náročný – pro stát, pro ČEZ i region. Proto se snažíme minimalizovat negativní dopady na obce a města a naopak zajistit, aby města a obce z výstavby profitovaly. Týká se to např. výstavby dopravní infrastruktury. Naše vláda už na tato dopravní opatření schválila výdaje v celkové výši 13,5 miliardy korun. Jde o nové silnice, mosty nebo třeba obchvaty obcí. Velká většina těchto dopravních staveb zůstane trvale a bude sloužit i po dostavění elektrárny,“ uvedl premiér.

Socioekonomické dopady výstavby zmapuje rozsáhlá studie jejíž výsledky budou k dispozici na podzim. Bude analyzovat jak pozitivní, tak negativní dopady výstavby na zaměstnanost, ekonomiku, dopravní, sociální a technickou infrastrukturu, životní prostředí a nabídku veřejných i soukromých služeb v území, která budou z hlediska těchto téma ovlivněna.