I za tohle můžete dostat výpověď. Případy, které potvrdil soud

Proč jenom já, když kolegové dělají totéž?

Zaměstnankyně využívala během pracovní doby počítač pro soukromé účely. Na internetu byla tak čilá, že se zaměstnavatel rozhodl její aktivity prověřit. A zjistil, že za měsíc strávila celkem 18 hodin a 45 minut nepracovní činností, z toho 10,5 hodiny na webových seznamkách.  

Dostala proto výpověď. Žena se ale nechtěla vzdát bez boje, a tak se obrátila na soud.

„Zaměstnankyně argumentovala mimo jiné tím, že je nefér, aby dostala výpověď jen ona, když ostatní také tráví pracovní dobu návštěvami webových stránek nesouvisejících s prací,“ popisuje zajímavý případ Tomáš Mls, advokát Aegis Law.  

Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu. Ten konstatoval, že každý zaměstnanec se musí vždy chovat tak, aby nezavdal zaměstnavateli příčinu k výpovědi. A nemůže se spoléhat na to, že i ostatní zaměstnanci porušují své povinnosti. Když totiž zaměstnavatel nechce, tak výpověď dát nemusí.

„Z toho vyplývá, že pokud šéf chce – a podle práva může – dát provinilému podřízenému výpověď, tak se nelze úspěšně bránit tím, že by měli dostat výpověď i další provinilí zaměstnanci,” vysvětluje Mls.

Plagiátora zaměstnávat nemusí

Akademický pracovník a zároveň prorektor jedné vysoké školy v Praze se rozhodl, že získá titul docent. Pro svou habilitační práci ale využil část monografie, která nebyla jeho dílem. Tím porušil autorský zákon. 

Vysoká škola na to přišla a zaměstnanci dala výpověď pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Zároveň mu dala i druhou výpověď z důvodu nadbytečnosti kvůli jeho odvolání z funkce prorektora.  

Muž s výpověďmi nesouhlasil a dal případ k soudu. Domáhal se zneplatnění obou výpovědí.

„Obvodní soud se zastal vysoké školy, ale zaměstnanec se odvolal k soudu vyšší instance. A ten se postavil za něj. Výpověď za hrubé porušení pracovních povinností z důvodů plagiátorství označil za neplatnou, jelikož habilitační práce nesouvisí s pracovními povinnostmi akademického pracovníka. A výpověď z důvodů nadbytečnosti zrušil kvůli jiné funkci, kterou dotyčný muž zastával současně s funkcí prorektora a jež mu zůstala,“ říká advokát Jáchym Stolička.

Vysoká škola podala dovolání k Nejvyššímu soudu. A ten potvrdil, že výpověď pro nadbytečnost skutečně neplatí. Ovšem výpověď za plagiátorství uznal.

„Podle Nejvyššího soudu zaměstnanec plagiátorstvím skutečně závažně porušil povinnosti z právních předpisů vztahujících se k jeho práci. A uvedl, že tyto povinnosti nemusí vyplývat pouze ze zákoníku práce, ale i jiných zákonů, například autorského zákona, jako tomu bylo právě v tomto případě,“ shrnuje  Stolička. 

Výbuch důvěry

Zaměstnanec se rozhodl pro svůj domácí kutilský projekt získat víko z prázdného plechového sudu na pracovišti. Během pracovní doby využil chvíle, kdy jeho nadřízený odešel na toaletu. Vzal úhlovou brusku a začal řezat. Nedbal varování, která byla na sudu uvedená: nálepky upozorňovaly, že je nutné sud chránit před teplem, před jiskrami i otevřeným ohněm.  

„Muž ale vyhodnotil, že když je sud prázdný, tak už riziko nehrozí. V tom se ale spletl. Byly v něm páry z původního rozpouštědla. Takže se stalo přesně to, před čím nálepky varovaly – došlo k výbuchu,“ vypráví advokát Tomáš Procházka.  

Exploze způsobila zaměstnanci vážná zranění a zároveň na majetku firmy vznikla škoda ve výši 6708 korun. Zaměstnavatel po tomto incidentu muži okamžitě zrušil pracovní poměr.  

„Zaměstnanec byl ale poměrně kreativní a podal na zaměstnavatele žalobu. Hájil se tím, že nešlo o úmyslný útok a že okamžité zrušení pracovního poměru není nutné, protože byl natolik těžce zraněný, že by do práce ve výpovědní době stejně chodit nemohl,“ přibližuje případ Tomáš Procházka.  

Krajský soud v Ostravě se zaměstnance zastal a okamžité zrušení odmítl. Případ nakonec došel až k Nejvyššímu soudu a ten se zastal zaměstnavatele. Uvedl, že při celém incidentu jednal zaměstnanec ve svém osobním zájmu, zároveň jednal svévolně, protože využil toaletní přestávky nadřízeného a jeho jednání bylo nebezpečné. Co kdyby byly na pracovišti jiné osoby? 

„K argumentu, že by do práce muž stejně nechodil, soud řekl, že v pracovním vztahu je důležitá vzájemná důvěra a v momentě, kdy zaměstnanec vyhazuje pracoviště do povětří, tak už tam důvěra nemůže být. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo tedy platné,“ vysvětluje Procházka.  

Ať se nespálíte

Zdroj: Shutterstock

• Zaměstnanec okrádá firmu. Kdy může dostat okamžitou výpověď?
• Chystá se převrat v zákoníku práce. Cílí hlavně na problémisty
• Výpověď a odstupné. Co si pohlídat, když už vás nechtějí
• Kolik dostanete, když přijdete o práci. Podpora v nezaměstnanosti 2024
• Stupnice porušení pracovních povinností. Za co a jak vás vyhodí
• Zaměstnanci mají dostat zaplaceno i za pohotovost, rozhodl soud

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem