Měsíčně vyplácený předdůchod ze státem podporovaného doplňkového penzijního spoření [DPS] nezahrnují úřady práce do příjmů při posuzování nároku na příspěvek na bydlení. Podle odborníků je to další z mnoha výhod předdůchodů.
Nejen až o pět let dřívější odchod do penze oproti řádnému důchodovému věku určeného státem nabízí předdůchod čerpaný z doplňkového penzijního spoření se státním příspěvkem. Jako jeho další výhoda se ukazuje i to, že jej úřady práce nezahrnují do rozhodných příjmů při posuzování nároku u příspěvku na bydlení.
„V zákoně o státní sociální podpoře jsou v příslušném ustanovení taxativně vyjmenovány druhy příjmů, které se považují za příjem rozhodný pro nárok na dávky státní sociální podpory. Doplňkové penzijní spoření tam uvedeno není. A není tedy rozhodným příjmem pro nárok na příspěvek na bydlení,“ potvrzuje pro FinTag vedoucí oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] Jakub Augusta.
To, že se měsíčně vyplácená renta z DPS nezahrnuje do posuzovaných příjmů pro přiznání příspěvku na bydlení, může leckoho překvapit. Do rozhodného příjmu o tuto podporu úřady práce třeba zahrnují například nemocenské dávky. Dále přídavky na dítě, výživné či příjmy z nájmu. Podle MPSV ale jde o správný postup, protože si lidé do penzijního spoření odkládali peníze ze svých takzvaně čistých a řádně zdaněných a zaevidovaných příjmů.
„Dle MPSV se jedná o správný postup. Neboť se do příspěvku na bydlení započítávají mimo jiné například čisté a zaúčtované příjmy ze závislé činnosti. A část z těchto rozhodných příjmů si občan odkládal do doplňkového penzijního spoření,“ vysvětluje Augusta.
Jinak řečeno, pokud by se měsíčně vyplácené doplňkové penzijní spoření započítávalo do příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem, pak byl by tento příjem započítán, tedy posuzován dvakrát.
„A to poprvé v rámci čistých příjmů a podruhé v rámci výplaty doplňkového penzijního spoření,“ dodává vedoucí komunikace MPSV.
Předdůchod nebrání zaměstnání ani podnikání
Skutečnost, že se měsíčně vyplácená renta z DPS nezahrnuje do posuzovaných příjmů domácnosti, která žádá o příspěvek na bydlení, je tak podle odborníků další z výhod doplňkového penzijního spoření. Tou hlavní ale i tak zůstává, že jde o státem finančně podporovaný produkt, jenž má lidi v produktivním věku motivovat k pravidelné úložce na dobu, když nebudou pracovně aktivní.
Výhoda je i samotný předdůchod z DPS, nikoliv však ze “starého” penzijního připojištění [PP], v němž předdůchod není. Pro jeho čerpání lze ale přejít z PP do DPS.
Předdůchod mohou lidé čerpat již pět let před dosažením státem určeného řádného důchodového věku, aniž by tento dřívější odchod do předdůchodu ovlivnil výši budoucího starobního důchodu. Což je podstatnou výhodou vzhledem k vyššímu krácení řádné starobní penze při odchodu do předčasného důchodu od státu, které loni přinesla novela o důchodovém pojištění.
A je tu další plus pro předdůchody z DPS. Zatímco předčasný důchod od státu vylučuje uzavření standardní pracovní smlouvy či podnikání, tak při čerpání předdůchodu si mohou lidé bez omezení i vydělávat. Nejen na takzvané dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Další výhodou předdůchodu je, že se při jeho čerpání nezdaňují případné příspěvky od zaměstnavatele 15% daní z příjmu.
Pětiletý důchod letos podmiňuje úspora 763 680 korun
Bonusem je i to, že po celou dobu předdůchodu, nejdéle pak pět let, za jeho příjemce hradí povinné zdravotní pojištění stát. A jelikož si i lidé v předdůchodu bez omezení vydělávají, pak i platí pojistné odvody z těchto příjmů. Tudíž mají nárok na státní podporu v nezaměstnanosti a nemocenské dávky. Stejně tak lidé v předdůchodu bez omezení podnikají či provozují živnost.
Na druhou stranu v neprospěch předdůchodu hovoří to, že se renta čerpá minimálně dva roky. A vždy jen v měsíčních částkách. Nikoli tedy jednorázově. Důvod je to, že jde o státem podporovaný produkt, jenž cílí na dlouhodobé zajištění se na stáří.
Udělejte změny v penzijku i DPS, jinak vám stát poníží příspěvek
Schválení výplaty měsíční renty v předdůchodu pak podmiňuje minimální měsíčně vyplácená částka. Ta nesmí být nižší než 30 procent průměrné hrubé mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozí roku. Průměrná mzda za toto období loni dosahovala 42 427 korun.
To znamená, že letos je minimální měsíční výplata předdůchodu 12 728 korun. Čerpání pětiletého předdůchodu podmiňuje minimální úspora ve výší 763 680 korun. Pro minimálně dvouletou dobu předdůchodu musí mít střadatel naspořeno alespoň 305 472 korun.
V opačném případě ale lze chybějící částku pro schválení předdůchodu řešit jednorázovým vkladem. O čemž ale musí střadatel svou penzijní společnost vždy předem informovat.
Veronika Táchová
Je potřeba také napsat o kolik procent ročně se potom krátí starobní důchod. Naposledy, když jsem se o to zajímal to bylo 1,5% ročně.
Po celou dobu výplat DPS jsou peníze klientů ve fondu neúročené. Nebo se mýlím?
Já kvůli tomuto DPS zrušil. A to dožití uprostřed výplat je také terno.. Zbytek peněz sežere fond.
Zaráží mě, že podle zákona o státní sociální podpoře (jak v článku píšete) nezahrnují úřady práce měsíčně vyplácený předdůchod ze státem podporovaného doplňkového penzijního spoření [DPS] do příjmů při posuzování nároku na příspěvek na bydlení. Oproti tomu podle zákona o dani z příjmu, konkrétně při uplatnění slevy na manžela nebo manželku bez příjmu se “penze ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření” (tzv. předdůchod) považuje za příjem a slevu na dani tak uplatnit nelze.