Lukašenko prohlásil, že směrem k Ukrajině se domnělí útočníci vydali až poté, co se pokusili dostat do Běloruska. Ukrajinci a západní komentátoři již dříve upozorňovali, že na rozdíl od rusko-ukrajinské hranice, která je prošpikovaná vojáky, je nedaleká hranice s Běloruskem nestřežená. Běloruský vůdce to potvrdil. Podezřelí se podle něj přesto do země nedostali.
„Nemohli do Běloruska žádným způsobem vstoupit. Pochopili to. Tak se obrátili a zamířili k ukrajinsko-ruské hranici,“ řekl Lukašenko. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se zdůrazňováním, že podezřelí se nemohli do země dostat, snaží vyhnout otázkám, proč hledali úkryt v Bělorusku, a naznačit, že běloruské bezpečnostní orgány hrály důležitou roli v jejich zadržení.
Útok spáchali islamisté, přiznal Putin. Stále ale hledá spojení s Kyjevem |
Putin v pondělí prohlásil, že teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chce vědět, kdo jej zorganizoval. Prezident opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, tvrdil šéf Kremlu podle ruské agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru na koncertě. Spojitost s Ukrajinou, proti které Rusko vede válku, Putin naznačoval už v dřívějším televizním projevu k národu.
Putin se účastnil diskuzí, na kterých se představitelé shodli, že neexistuje žádné spojení Kyjeva s útokem, ale je stále odhodlán využít tragédii k pokusu sjednotit Rusy k podpoře války proti Ukrajině, napsal Bloomberg s odkazem na jeden ze svých zdrojů z Kremlu. Kremelští činitelé byli podle zdrojů agentury šokováni neschopností ruských bezpečnostních služeb zabránit pátečnímu útoku v centru Crocus City Hall, kde se nachází koncertní síň. A téměř nikdo v ruské politické a podnikatelské elitě, koho tyto zdroje znají, podle Bloombergu nevěří, že za útokem stojí Ukrajina.
Mučíme a už to neskrýváme. Rusko po útoku cení zuby, nová míra násilí šokuje |
Někteří Putinovi spojenci a bezpečnostní představitelé stále nicméně veřejně spojují s pátečním terorem sousední zemi. „Samozřejmě Ukrajina,“ reagoval tajemník prezidentovy bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev na otázku novináře, zda útok podnikl Islámský stát, nebo Ukrajina. Šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov bez důkazů tvrdil, že útoku islámských radikálů napomáhaly ukrajinské a západní tajné služby. Teroristé, kteří útočili v Moskvě, podle něho chtěli utéct na Ukrajinu.
Ukrajinští představitelé už dříve jakoukoli účast na útoku kategoricky odmítli. Přihlásil se k němu opakovaně Islámský stát, který zveřejnil i záběry pořízené útočníky během vraždění lidí. Ruské úřady mezitím informovaly o zatčení více než deseti lidí v souvislosti s pátečním masakrem včetně mužů, kteří se podle vyšetřovatelů přímo účastnili teroristického útoku.
Americká ambasáda 7. března varovala své občany, že v následujících dvou dnech hrozí v Moskvě teroristický útok a Washington uvedl, že Moskvě poskytl zpravodajské informace. Putin výstrahu označil za snahu zastrašit a destabilizovat ruskou společnost.
