Revoluce, která lidstvo změnila a dál mění
Nová kniha Věk revolucí amerického politologa Fareeda Zakarii se může stát jedním z kanonických děl politické filozofie a historie – podobně jako třeba kniha Poválečná Evropa od Tonyho Judta či triptych Erica Hobsbawma Věk kapitálu, Věk impéria, Věk extrémů, jejichž názvy jsou, zdá se, Zakariovi inspirací.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Zakaria je autorem jednoho zcela zásadního díla: Budoucnost svobody. To napsal před dvaceti lety a zabýval se v něm nástupem neliberálních demokracií, což je jev, s nímž se potýkáme dodnes.
Ve své nejnovější knize (v originále nese název Age of Revolutions: Progress and Backlash from 1600 to the Present) Zakaria představuje komplexní pohled na nástup a vývoj modernity od začátku 17. století do současnosti. Už jen množství faktů a postřehů, které nabízí, by stačilo na fascinující knihu, ale Zakaria to vše pojednává v originálním filozoficko-politickém rámci: příběh modernity vidí jako nepřetržitý sled revolucí, které zcela změnily a dál mění lidskou civilizaci.
Revolucemi, které měly zásadní význam, přitom dle něj nejsou kataklyzmatické historické události, o nichž především se dnes učí děti ve školách. Tedy Velká francouzská revoluce, americká revoluce nebo Velká říjnová revoluce v Rusku.
Tu francouzskou chápe Zakaria především jako
