Rodičovský pár tvoří desetiletá samice Mora a třináctiletý samec Dagget. Mláďata se rodí po tříměsíční březosti slepá a bezbranná, oči otevírají až po zhruba 45 dnech. „Do zázemí chodili chovatelé jen v době krmení, aby rodinku co nejméně rušili. Díky kamerám jsme mohli kontrolovat, zda mláďata prospívají a přibírají na váze,“ popsala první dny hlavní zooložka Markéta Horská.
Nyní už mláďata vidí, jsou vitální a dobře prospívají. Ideální doba, kdy zavítat k tropické hale, je v 10:45, kdy chovatelé krmí vydry ve venkovním výběhu. „Dostávají sladkovodní ryby čtyřikrát denně, na jejich jídelníčku dominují drobní kapříci a plotice. Každý den spořádají kolem dvanácti kilo ryb,“ doplnil ředitel zoologické zahrady Roman Horský. Mláďata kromě toho stále ještě sají mateřské mléko.
Ve zlínské zoo chovají vydry od roku 2012, kdy zahrada získala dva samce, včetně Daggeta. O sedm let později k nim přibyla samice Mora a v roce následujícím se podařil první úspěšný odchov, za dva roky pak další. „Řekla bych, že Dagget je pečlivější než Mora, jako první přibíhá na volání mláďat, při krmení nejdříve nabízí potravu jim a teprve poté si bere ryby pro sebe,“ vyprávěla Horská.
Není běžné, aby si zoo vydělaly na provoz. Zlínská zahrada to však zvládne |
Aktuální skupinu vyder obrovských tvoří rodičovský pár, trojice mláďat a dva samci z předloňského odchovu.
Jejich domovinou jsou deštné pralesy v jižní Americe, kromě ryb zvládnou ulovit i kajmana, želvu nebo anakondu. V dospělosti váží až třicet kilogramů a dorůstají délky od metru do 130 centimetrů. Dožívají se až šestadvaceti let a pro jejich hbitost, kterou mají ve vodě, jim původní obyvatelé jižní Ameriky přezdívají vodní jaguáři.
