Jak pracovat s mladými lidmi, kteří se ocitli na okraji společnosti? Tato otázka dominovala setkání na Krajském úřadě Pardubického kraje, jež bylo součástí mezinárodního projektu pardubických neziskových organizací SKP-CENTRUM, DaR – Centrum pro dítě a rodinu a švédské organizace Fryshuset.

 „V Pardubickém kraji se v sociální oblasti inspirujeme v zahraničí poměrně často. Naše služby se snažíme rozvíjet i na základě zkušeností odjinud. Jsme si vědomi toho, že žádný model ze zahraničí k nám není stoprocentně přenositelný, avšak principy, díky kterým dochází k pozitivním změnám, přenositelné jsou,“ uvedl radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, podle něhož bylo setkání se švédskými kolegy velmi inspirativní.

Mohou mladí lidé měnit svět?

Do Pardubic zavítali zástupci jedné z největších neziskových organizací ve Skandinávii. „V naší organizaci věříme, že mladí lidé mohou měnit svět. A to ve chvíli, kdy se pro něco nadchnou. Proto jim pomáháme růst, pracovat na sobě, aby se mohli rozvíjet v tom, co je baví,“ řekl Andreas Spiros Bjurefors ze švédské organizace Fryshuset.

„Naším mottem je, že každý člověk potřebuje mít pocit, že někam patří. Vždycky se snažíme mladým lidem naslouchat, pozorovat, co se děje ve společnosti a rychle se tomu přizpůsobovat. Pomáháme tam, kde většinová společnost vidí nějaký problém,“ sdělil pracovník organizace, která pracuje s mladými lidmi v různých oblastech.

Její název znamená v překladu Studený dům. „Začali jsme v roce 1984 v bývalém skladu s mraženým zbožím. Nejprve byl založen basketbalový klub, potom přišla na řadu hudba, zejména punk, rock či rap. Většinou jsme pracovali s dětmi a mladými lidmi vyčleněnými z většinové společnosti. Byli to například příznivci skinheadského hnutí, děti ulice nebo ti, co měli nějakou kriminální minulost,“ nastínil zástupce švédské neziskovky, která má dnes ve vlastních školách asi dva tisíce studentů. Provozuje i volnočasová centra, největší skatepark ve Stockholmu, centrum pro výchovu profesionálních tanečníků či velké množství basketbalových klubů. Pomáhá také mladým lidem uplatnit se na trhu práce.

Snaží se aktivně oslovovat mladé lidi

„S mladými lidmi, kteří jsou na okraji společnosti, má pracovat dospělý, jehož považují za důvěryhodného. Musí to být člověk, s nímž se mohou ztotožnit, kdo bude vnímat jejich problémy a potřeby,“ podotkl Andreas Spiros Bjurefors, jehož neziskovka se neustále snaží aktivně oslovovat mladé lidi. „Chodíme mezi ně, informujeme o našich aktivitách. Zveme je do nízkoprahových center a tam jim ukazujeme, co všechno u nás mohou dělat. A navíc zdarma,“ zdůraznil pracovník organizace Fryshuset, podle něhož má u klientů velký úspěch například společné vaření či pečení.

V nízkoprahovém zařízení by měli mladí lidé získat sebevědomí a zkušenosti, aby ho mohli později opustit a přejít do další skupiny, kde se setkají s lidmi, kteří je mohou posunout dál. „Například poradit, jak uspořádat vlastní koncert. V další úrovni už by měli být schopni na své záměry získat i peníze,“ přiblížil propracovaný systém Andreas Spiros Bjurefors.

Fryshuset se také neustále snaží budovat a posilovat dobré jméno organizace. „Důležité je, aby se o nás vědělo. Snad každá z šesti desítek aktivit, které nabízíme, má své cestičky k lidem. Někdo chodil do naší školy, někdo se s námi setkal díky basketbalu, někdo byl na koncertu, který jsme pořádali,“ konstatoval pracovník organizace Fryshuset, podle něhož je v této oblasti důležitá především důvěra. A to jak u klientů, tak u rodičů i široké veřejnosti. „Pokud tato spolupráce funguje, je to pozitivní a ušetří to spoustu času a energie,“ doplnil.

Velmi komplexní přístup k mladým lidem

„Je vidět, že v organizaci Fryshuset přistupují k mladým lidem na okraji společnosti velmi komplexně. Zaměřují se na podstatné problémy u každého jednotlivce a navíc uplatňují individuální přístup,“ nechal se slyšet radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

„Cenné na setkání bylo, že zástupci krajského úřadu i dvou pardubických organizací, které se na projektu podílí, měli možnost poznat, jak komplexní program švédská organizace nabízí. Bez spolupráce napříč různými oblastmi by to nešlo. A právě na to se v Pardubickém kraji zaměřujeme. Je dobře, že i tato švédská zkušenost nám ukazuje, že jsme na dobré cestě,“ vyjádřil se Matěj Karas, který působí jako garant inovací v pardubické organizaci SKP-CENTRUM. Jedna z nejvýznamnějších neziskovek v Pardubickém kraji pomáhá zejména osobám ve složité životní situaci a na okraji společnosti.

Je důležité pracovat na posilování důvěry

„I my se snažíme o to, aby náš systém služeb byl efektivní a vzájemně provázaný. Se švédskými kolegy jsme se shodli na tom, jak důležité je pracovat na posilování dobrého jména organizace a důvěryhodnosti u klientů,“ poznamenal předseda správní rady organizace SKP-CENTRUM Petr Šilar. V podobném duchu se vyjádřila i ředitelka pardubické společnosti DaR – Centrum pro dítě a rodinu Gabriela Chovancová. „Je vidět, že veškerá práce je u švédských kolegů prodchnutá hodnotami důvěry. Líbí se nám, jak se snaží intenzivně podporovat rozvoj potenciálu dětí a mladých lidí a jejich začlenění do společnosti. Důkladné mapování jejich skutečných potřeb nás hodně inspirovalo. Sami se snažíme o to, abychom přinášeli služby, které jsou pro naše klienty skutečně přínosné,“ shrnula ředitelka společnosti, která pomáhá dětem a rodinám v krizových situacích, aby mohly i v obtížných okamžicích svého života plnit všechny svoje funkce ve prospěch dětí.

„Pevně věříme, že se tato spolupráce se švédskými kolegy bude dál rozvíjet. Je to určitě velká inspirace pro naši práci,“ uzavřela aktivní účastnice mezinárodního projektu financovaného z programu Erasmus+ Gabriela Chovancová.