Johnson i Pelosiová. Fiala v Kongresu mluvil s vlivnými, uctil Havlův odkaz

Předseda vlády zahájil sérii schůzek v budově Kapitolu s šéfem zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů a texaským republikánem Michaelem McCaulem. Následně se setkal s lídrem sněmovní menšiny demokratů Hakeemem Jeffriesem z New Yorku.

Havlova busta v Kongresu Busta prvního českého prezidenta Václava Havla je v americkém Kongresu od listopadu 2014. Vytvořil ji českoamerický sochař Lubomír Janečka. Havel byl po Winstonu Churchillovi, Raoulu Wallenbergovi a Lájosi Kossuthovi teprve čtvrtým podobně vyznamenaným Evropanem. Ve slévárně v Horní Kalné na Trutnovsku vznikla bronzová pozlacená busta Václava Havla, která je nyní v budově Kongresu ve Washingtonu.

V Kongresu Fiala také uctil památku Václava Havla. U busty bývalého prezidenta předal stříbrné pamětní mince kongresmanům Lloydu Doggettovi a Mariovi Díaz-Balartovi, lídrům neformální skupiny přátel Česka.

Nejdůležitější pro českého premiéra byla schůzka se šéfem Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. S republikánem z Louisiany hovořili o česko-amerických vztazích, balíčku finanční pomoci pro Ukrajinu a Izrael, situaci ve světě a dodávkách zemního plynu. Fiala schůzku popsal jako „velmi otevřenou a osobní.“ Vyjádřil po ní také „mírný optimismus“ ohledně schválení zbrojní pomoci pro Ukrajinu.

V pozdním americkém odpoledni pak přišlo na řadu setkání s bývalou předsedkyní Sněmovny reprezentantů a demokratkou z Kalifornie Nancy Pelosiovou.

Poslední schůzka se odehrála u šéfa senátního zahraničního výboru Bena Cardina. Demokrat z Marylandu si přizval tři kolegy senátory - stranickou kolegyni Jeanne Shaheenovou z New Hampshire a dvojici republikánů: Jima Rische z Idaha a Peta Rickettse z Nebrasky.

„Já jsem velmi realistický politik i v mezinárodních vztazích a netrpím žádnými mesiášskými komplexy ani nějakým přílišným sebepřeceňováním. Já určitě nezměním situaci v Americe, ve Spojených státech, ale to, co mohu udělat, je říct svůj pohled, svoji osobní zkušenost. Zkušenost zemí střední Evropy, to, jak se my na ty věci díváme. Myslím si, že to bude důležité a je to důležitý hlas, byť ne třeba rozhodující,“ řekl Petr Fiala o schůzkách v Kongresu v rozhovoru pro Českou televizi.

Program schůzek v Kongresu se ladil až do poslední chvíle. „Je to velmi živé, toho času tam není moc. Pokusíme se do něj dostat co nejvíce setkání, protože chci návštěvy využít. Setkání bude víc, určitě rád potkám i některé kongresmany, kteří se dlouhodobě profilují jako přátelé České republiky,“ popsal Fiala své plány v Kongresu nedlouho poté, co se absolvoval schůzku s prezidentem Joem Bidenem.

Také v Bílém domě přišla na přetřes americká finanční pomoc Ukrajině. Prezident Biden při veřejné části jednání s Fialou apeloval, aby Sněmovna pomoc schválila. Balík v únoru podpořil Senát, ale republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej dosud odmítalo předložit k hlasování. Návrh kromě financí pro jiné spojence zahrnuje také více než 60 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč) pro Ukrajinu.

USA byly pro Čechy vždy symbolem naděje, zatímco žili ve lži, shrnul Fiala

Sněmovna reprezentantů by podle jejího předsedy Johnsona měla projednat balíky pomoci tento týden jako samostatné zákony. Původní podobu návrhu chce Johnson rozdělit do tří částí, vedle Izraele a Ukrajiny bude mít svou část také Tchaj-wan a spojenci v Indopacifiku, kde USA svádí boj o vliv s Čínou. Celková částka je podle Johnsona zhruba stejná, část pomoci ale bude mít formu půjček.

Výdajový soubor navrhl Biden už v říjnu v návaznosti na teroristický útok hnutí Hamás na jižní Izrael, zároveň chtěl předejít vyčerpání dostupných peněz na vyzbrojování Kyjeva, který se už déle než dva roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Kongres ani po šesti měsících žádnou z částí návrhu neschválil, přičemž Johnson se již dvakrát pokusil podporu Izraele prosadit samostatně.

Před návratem do Evropy bude Fiala také hostit gala večeři, kam dorazí čeští investoři v USA i představitelé amerických firem.