Zajímá nás
Fiala: První munice pořízená z české iniciativy by mohla na Ukrajinu dorazit v červnu
První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat v červnu, uvedl ve středu po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala.
Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu. O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová.
„Ukrajina je v těžké situaci a potřebuje naši podporu více, než kdy dříve,” prohlásil český premiér. „Chceme najít nové způsoby, jak pomoci," dodal. Jak doplnila jeho dánská kolegyně Mette Frederiksenová, dodávky munice a protivzdušných systémů Kyjevu jsou nyní nejdůležitějším cílem pro všechny členské státy NATO. Čtveřice kolektivně uvítala rozhodnutí Německa poskytnout Kyjevu další protivzdušný systém Patriot.
Do roka další milion kusů munice
Fiala na tiskové konferenci po více než půlhodinovém jednání rovněž zmínil, že díky české iniciativě se již podařilo sehnat 500 tisíc kusů dělostřelecké munice. Na téměř 200 tisíc už jsou smlouvy, dalších 300 tisíc kusů je Česko schopné velmi reálně zajistit, dodal premiér, který do Brusel dorazil z Washingtonu. Tam se tento týden setkal mimo jiné s americkým prezidentem Joe Bidenem. Fiala v úterý vystoupil v Hudsonském institutu, kde řekl, že není důvod, proč by se iniciativě nepodařilo do roka sehnat další milion kusů munice.
Rusové nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neodejdou z východoukrajinského Donbasu, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Uznávání principu územní celistvosti je v případě Ukrajiny podle něj jen teorií mezinárodního práva, případný mír bude drahý a Rusové vojensky vyhrávají.
Fico: Krym je Rusů. A ti poloostrov Ukrajině nikdy nevrátí. Mír bude drahý
Politika
O další pomoci Kyjevu, zejména pokud jde o dodávky většího množství protivzdušné obrany, by měla v pátek jednat i Rada NATO-Ukrajina, oznámil ve středu Stoltenberg, O konání této schůzky žádal v uplynulých dnech ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. S premiérem Ruttem a premiérkou Frederiksenovou český předseda vlády jednal i na konci března během summitu EU, kdy rovněž hovořili o české muniční iniciativě. Nizozemsko na nákup až 800 tisíc dělostřeleckých granátů přislíbilo přispět 250 miliony eur (6,3 miliardy korun), Dánsko podle údajů z konce února 100 miliony eur (2,5 miliardy korun).
K projektu se podle českého prezidenta Petra Pavla k úterku připojilo 20 zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Lucembursko až po Island nebo Slovinsko. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v úterý Českému rozhlasu Plus sdělil, že nákup 800 tisíc kusů vyjde asi na tři miliardy dolarů (71 miliard korun).
Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times.
Ukrajinská armáda se potřebuje nadechnout. Dokáže posílit, aniž by zdecimovala celou generaci?
Politika
Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou jedním z nejpalčivějších problémů bránící se Ukrajiny - ruské invazní síly si mohou dovolit denně vypálit několikanásobný počet granátů oproti ukrajinským obráncům a Ukrajina musí kvůli nedostatku raket pro systémy protivzdušné obrany vážit, jakou vojenskou, energetickou či jinou civilní infrastrukturu bude bránit před ruskými údery.
Na chřadnutí ukrajinské obrany se podepsala především váznoucí vojenská pomoc Spojených států, které nicméně od začátku ruské invaze napadené zemi poskytly 44,2 miliard dolarů (1,04 bilionu korun) ve vojenské podpoře. Vnitropolitické spory v USA, které uvolnění další podpory poslední měsíce bránily, by mohly skončit tento týden hlasováním Sněmovny reprezentantů. Její šéf, republikán Mike Johnson v pondělí avizoval, že zákon o podpoře Ukrajiny ve výši zhruba 61 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu korun) k hlasování předloží.
Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.
Vojáci NATO na Ukrajině? Je to nesmysl, nepošleme je tam, říká Stoltenberg
Politika
