Drobnější ženy v typických sestřičkovských uniformách pracují totiž v oddělení, které se ve značné míře stará o pacienty typu XXL. V praxi to znamená, že jejich hmotnost se pohybuje od sta kilogramů výše. Někdy hodně výše.
„Krční páteř, bederní páteř, klouby, co vám mám povídat,“ posteskne si jedna ze zdravotnic. Převozy, mytí a vůbec manipulace s lidmi, kteří váží jako tři nebo čtyři a více pytlů s cementem, se podepisují na jejich zdraví. „Jedna kolegyně je po operaci kýly, kterou si při tom uhnala,“ dodává sestřička.
Když je i deset lidí málo
Teď se snad mnohé změní. nemocnice sehnala několik desítek milionů korun z unijních dotací a kompletně přebudovala část kliniky s intenzivní péčí o nadměrné pacienty. Vzniklo tak specializované XXL pracoviště, které může léčit i nemocné z jiných krajů Česka.
Figurant s muší váhou předvádí novinářům coby pacient o hmotnosti 200 kilogramů, jak by vypadal přesun do koupelny.
Přibylo několik nejmodernějších lůžek, na nichž mohou léčit nemocné, kteří váží od 200 až do 500 kilogramů. Kvůli manipulaci tu v pokojích, kde mohou léčit ty nejtěžší, je k dispozici speciální nosný systém. S jeho pomocí zvládne i jediný člověk přemístit XXL pacienta třeba do koupelny nebo na převozní lůžko.
Nová jipka
|
Jeden z „jeřábů“, ten nad lůžkem do dvousetkilogramové nosnosti, zvládne dvě stě kilogramů živé váhy, druhý má nosnost dokonce o sto kilogramů větší. Ten je součástí postele pro pětimetrákového nemocného. Takže tady by museli ruce k dílu přiložit i lidé z oddělení.
„Dřív se to dělalo opravdu jen ručně,“ potvrzuje Jarmila Křížová, vedoucí lékařka JIMP. Když bylo třeba zavést nemocnému katetr či ho jinak ošetřit, když se prováděla hygiena, sháněli silné paže po celé budově. „Na některé pacienty nás muselo být až deset, někdy ani to nestačilo a pacienta jsme umývali rovnou na lůžku,“ dodává Křížová a je ráda, že se teď jejím sestřičkám alespoň trochu uleví.
Polohovací lůžka kolabovala
„Byli bychom raději, kdyby se nemocnice nemusely specializovat na pacienty XXL,“ říká Martin Prázný, vedoucí lékař pro neintenzivní léčbu na III. klinice VFN. Všeobecně rostoucí váha populace u nás i ve světě však nutí, aby se trendu přizpůsobovalo i zdravotnictví. „Dříve měla lůžka nosnost do 150 kilogramů. Projevilo se to už při covidu, protože bylo hodně obézních pacientů, kteří byli z hlediska té epidemie rizikovější,“ potvrzuje Prázný slova kolegyně Křížové, že na péči o obézního nemocného bylo nutné sehnat víc personálu. „Problém byl u lůžek s malou nosností, že si je pacienti sami polohovali pomocí motorků. Jenže ta takovou zátěž nevydržela a lůžka se porouchávala. Ta nová už jsou připravená na těžší váhy, „ říká na adresu nového vybavení Prázný.
Vlevo lůžko s nosností 500 kilogramů s plachtou, do které lze zavěsit pacienta vážícího až 300 kilogramů. Vpravo lůžko na 200 kilogramů.
Játra, cukrovka, deprese
Pokud bude mít nově rekonstruované pracoviště volné kapacity, může nabídnout péči i o nemocné z jiných nemocnic. Nemocnice už žádosti eviduje. Předběžně se hovoří i o pacientovi z východních Čech, jehož váha má být údajně kolem 370 kilogramů. Zatím ale není převoz ani domluvený.
Metabolické oddělení neléčí jen nadměrně vážící nemocné. Poruchy metabolismu postihují i běžné pacienty. Ale ti s extrémní váhou obvykle mívají zkoncentrované v sobě několik vážných nemocí od selhávajících jater přes zničené klouby až po depresivní stavy vyplývající často i z toho, jak je přijímá okolí. Pro některé je řešením až bariatrická operace, tedy zmenšení žaludku nebo zkrácení trávicího traktu.
