Pro Berouna bylo jednání tečkou za 10 lety ve vedení tajné služby, jak Blesku potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z vládních kruhů, které si nepřály být jmenovány.
„Generálu Berounovi letos v říjnu podle smlouvy s českou armádou končí služební závazek a v čele Vojenského zpravodajství už nebude pokračovat,“ uvedl jeden ze zdrojů Blesku. Šéf Vojenského zpravodajství má být údajně odvolán do několika týdnů, smlouva mu ale končí až v říjnu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce údajně ukončit spolupráci s Berounem a jmenovat nového ředitele tajné služby. Měl by jím být špión s letitými zkušenostmi. Její rozhodnutí však musí teprve posvětit vláda, která by o tom měla jednat v příštích týdnech.
„Jmenování ředitele Vojenského zpravodajství je v personální pravomoci ministryně obrany. S Vašimi dotazy se, prosím, obraťte na tiskové oddělení odboru komunikace ministerstva obrany,“ napsal Blesku mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Ministerstvo i vláda však odmítla záležitost dále komentovat.
Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace o možném vojenském ohrožení České republiky či o činnostech, které ohrožují její obranu. Získává a shromažďuje tak informace, které svědčí o riziku terorismu, organizovaného zločinu a sabotáží. Od roku 2015 se také podílí na zajišťování kybernetické obrany země. Své informace služba získává od lidských zdrojů, odposlechu radiového provozu či analýzy satelitních snímků.
Beroun byl do funkce ředitele Vojenského zpravodajství jmenován v říjnu 2014. Neměl tehdy za sebou ani rok na své pozici, když stál před hrozbou odvolání. A to kvůli unesené pětici Čechů v Libanonu, z nichž jeden byl příslušník zpravodajství Martin Psík, který měl na místě plnit úkoly tajné služby.
To, že se role rozvědky v případu provařila, ale Beroun ustál. A prezidentem Milošem Zemanem byl navíc v roce 2021 jmenován do hodnosti generála.
