Předseda Sněmovny reprezentantů USA změnil názor na pomoc Ukrajině poté, co prozkoumal zpravodajské informace a zprávy o ruských válečných zločinech
Mike Johnson, předseda Sněmovny reprezentantů USA, zjevně změnil názor ohledně pomoci Ukrajině. Po měsících odmítání hlasovat o zákonu o pomoci Ukrajině bez dodatečných opatření k zajištění jižní hranice USA, Johnson změnil svůj postoj po přezkoumání zpravodajských informací a zpráv o ruských válečných zločinech.
Rozpor ve straně
Podle deníku The New York Times se po týdnech od chvíle, kdy Senát schválil rozsáhlý balíček pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan, předseda Mike Johnson trápil nad tím, zda a jak Sněmovna přijme legislativu o financování, která by s největší pravděpodobností rozhněvala pravé křídlo jeho strany a mohla by ho stát místo.
V pozoruhodném obratu událostí se Johnson sešel s nejvyššími bezpečnostními úředníky, včetně ředitele CIA Williama Burnse, v Oválné pracovně, aby diskutovali o tajných zpravodajských informacích. Také měl mnoho schůzek s různými skupinami republikánů z různých okresů, aby pochopil postoje jejich voličů k financování Ukrajiny.
Nakonec, když jeho plán spolupracovat s demokraty na otevření cesty pro pomoc Ukrajině narazil na odpor ultra konzervativních republikánů, kteří mu hrozili odstraněním, Johnson, evangelický křesťan, „klekl a modlil se o vedení“.
Chci být na správné straně
„Chci být na správné straně historie,“ uvedl Johnson.
Johnsonovo rozhodnutí riskovat své místo předsedy Sněmovny reprezentantů a prosadit balíček zahraniční pomoci ve výši bilionu korun skrze Sněmovnu USA v sobotu bylo vyvrcholením toho, co The New York Times popisuje jako „pozoruhodný osobní a politický vývoj“ Johnsona.
„Historie nás soudí podle toho, co děláme,“ řekl Johnson novinářům v Kapitolu minulý týden. „Je to kritická doba. Mohl bych udělat sobecké rozhodnutí a udělat něco jiného. Ale dělám zde to, co považuji za správné. Myslím si, že poskytnutí smrtící pomoci Ukrajině je nyní naprosto klíčové.“
Zpravodajské brífingy
Johnson přičítal svou změnu názoru částečně zpravodajským brífingům, které dostal, píše deník Ukrainska Pravda.
„Opravdu věřím těm informacím,“ řekl Johnson. „Myslím si, že by Vladimir Putin pokračoval v pochodu Evropou, kdyby mu bylo dovoleno. Myslím si, že by mohl jít do Baltských zemí jako další. Myslím si, že by mohl mít konfrontaci s Polskem nebo s jedním z našich spojenců v NATO.“
Lidé obeznámení s diskusí řekli The New York Times, že jedním z nejúčinnějších brífingů byla schůzka v únoru 2024 v Oválné pracovně, kdy se setkali s prezidentem USA Joem Bidenem a členy kongresu. Burns a další nejvyšší bezpečnostní úředníci zdůraznili, že Ukrajina rychle dochází munice a že pokud by ukrajinské letecké obrany nebyly posilovány americkou zbrojí, důsledky by byly katastrofální.
Přesvědčen o naléhavosti, Johnson opakovaně naléhal na republikány, kteří se stavěli proti financování Ukrajiny, aby obdrželi stejné zpravodajské brífingy.
Dále Johnson byl hluboce dojat příběhy, které slyšel na schůzkách s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími, o utrpení a mizérii, které ruské síly uvolnily po celé Ukrajině. To rezonovalo s Johnsonovým „smyslem pro křesťanskou víru“.
Během schůzky s vybranými zákonodárci Johnson „docela jasně naznačil, že pokud bychom to nedokázali udělat v dubnu, mohlo by být pro Ukrajinu příliš pozdě,“ řekl zástupce Don Bacon, republikán z Nebrasky.
Zdroj: Ukrainska Pravda, The New York Times