Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes odmítl podezření, že by Washington mohl používat „dvojí metr“ při uplatňování amerických zákonů, pokud jde o obvinění z možného porušování lidských práv izraelskou armádou v Pásmu Gazy.
Šéf americké diplomacie současně ujistil, že podobná obvinění jsou prověřována. Informuje o tom agentura Reuters.
„Máme dvojí metr? Odpověď je nikoli,“ řekl Blinken na tiskové konferenci, na níž představil výroční zprávu svého ministerstva o dodržování lidských práv v jednotlivých zemích světa v roce 2023.
„Obecně platí, že když se zabýváme lidskými právy a stavem lidských práv na celém světě, uplatňujeme stejná měřítka pro všechny. To se nemění, ať už jde o protivníka, konkurenta, přítele, nebo spojence,“ řekl Blinken.
Způsob vedení války izraelskou armádou v Pásmu Gazy je terčem čím dál silnější kritiky, když podle tamních úřadů ovládaných hnutím Hamás si boje od října vyžádaly životy více než 34 000 Palestinců, většinou žen a dětí. Izraelská ofenziva proměnila velkou část tohoto izolovaného území v pustinu. Vzhledem nedostatku potravin hrozí vypuknutí hladomoru, napsal Reuters.
Izrael zahájil ofenzivu v Gaze 7. října v reakci na teroristický útok Hamásu, jemuž padlo v izraelském pohraničí za oběť na 1200 lidí.
Ochránci lidských práv upozorňují na četné případy porušování práv civilistů během izraelské ofenzivy. Znepokojení vyjadřují i nad nárůstem násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské bezpečnostní složky nebo radikální židovští osadníci od 7. října zabili nejméně 460 Palestinců. Administrativa prezidenta Joea Bidena však dosud neshledala, že by se Izrael v těchto konfliktech dopustil porušování mezinárodního práva.
Obhájci lidských práv tak vznášejí otázku dvojího metru, když poukazují na to, že Washington rychle odsoudil například ruskou agresi na Ukrajině, ale nyní si dává pozor, aby nezašel příliš daleko v kritice Izraele.
Tento měsíc však Biden poprvé pohrozil, že by mohl podporu Izraeli podmínit, pokud izraelská vláda nepřijme konkrétní opatření na ochranu humanitárních pracovníků a civilistů.
Izrael odmítá obvinění, že by v Pásmu Gazy úmyslně vyvolával humanitární krizi či používal hlad jako zbraň. Popírá také, že by úmyslně útočil na civilisty, a naopak obviňuje Hamás, že se skrývá v obytných budovách a civilisty používá jako živé štíty. Hamás to popírá.
Americké ministerstvo zahraničí ve své dnešní zprávě uvedlo, že válka proti Hamásu má na stav lidských práv v Izraeli „významný negativní dopad“. Poukázalo přitom na obvinění z četných incidentů, včetně svévolného nebo nezákonného zabíjení, vynuceného zmizení, mučení či neoprávněného zatýkání novinářů.
„Izraelské orgány působící v Gaze nepodnikly žádné veřejně viditelné kroky, které by vedly k pojmenování a potrestání oficiálních činitelů obviňovaných z porušování lidských práv,“ uvádí se ve zprávě, která se týká pouze incidentů z loňského roku. (ČTK)