Novela také rozšíří možnosti policie pro zajištění zbraní. Nově je bude moci zajistit v případech, kdy o jejich držiteli získá informace, že může představovat vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost.
Ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k návrhu uvádí, že podezřelé jednání nelze z principu přesně definovat.
Ministr Rakušan po jednání vlády řekl, že koalice bude usilovat o zrychlené schválení zákona.
Může se ale jednat o případy, kdy se zákazník pokusí zakoupit zbraň, k jejímuž držení není oprávněn, nebo pokud se prodejce domnívá, že pořízení zbraně je součástí přípravy na spáchání trestného činu.
Podle dříve schválené novely má také policie nově získat právo zabavit zbraň při výhrůžkách na sociálních sítích.
Ošetřující lékaři budou mít také přístup do centrálního registru zbraní, aby mohli ověřit, zda jejich pacient je či není držitelem zbraně.
Výnos z prodeje povolenek má jít na zmírnění důsledků změny klimatu
Ministři se vrátili také k rozhodnutí o novém rozdělení výnosů z emisních povolenek. Vláda schválila návrh novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Pro rok 2025 bude výnos z prodeje povolenek příjmem státního rozpočtu, v roce 2026 příjmem Státního fondu životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí.
Stát bude peníze využívat zejména na investice do moderní energetiky a průmyslu, jako je například modernizace tepláren a rozvodů tepla, zlepšení energetické účinnosti či na nové obnovitelné zdroje v energetice. Část příjmů bude podle ministra Petra Hladíka možné použít také na zmírnění sociálních dopadů pro domácnosti.
Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Do roku 2030 dosáhnou podle současných odhadů výnosy z dražeb povolenek kolem 250 miliard korun.
Vláda schválila i postup, jakým budou v Česku vymezovány oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, takzvané akcelerační zóny.
„Víme, že v České republice potřebujeme budovat větší kapacity v oblasti obnovitelných zdrojů, potřebujeme více energie z obnovitelných zdrojů, a také víme, že není vždycky snadné zajistit jejich výstavbu. Proto jsme schválili změnu tak, aby výstavba obnovitelných zdrojů byla výrazně snazší,“ řekl premiér Petr Fiala.
Vláda navrhla povýšit šéfa BIS Koudelku
Kabinet se zabývá i návrhy na jmenování generálů a profesorů. Schválil návrh premiéra Petra Fialy, aby ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka povýšil 8. května z hodnosti brigádního generála na generálmajora.
Brigádním generálem se pak má stát ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Vít Hendrych.
Vláda 6. května poví, co z rad NERVu si vybrala
Ještě před jednáním vlády se sešlo předsednictvo tripartity, v němž jsou premiér Petr Fiala a ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, zástupci zaměstnavatelů a odborů.
Jednali o návrzích Národní ekonomické rady vlády k podpoře hospodářského růstu a o novele zákoníku práce. Zabývali se i situací v hutní společnosti Liberty Ostrava a možnostmi případné státní pomoci firmě.
Výsledkem jednání je, že zástupci vlády představí 6. května na předsednictvu tripartity, které návrhy Národní ekonomické rady vlády na podporu ekonomiky si vláda vybrala a bude je chtít prosadit.
Novou hospodářskou strategii Česka, která se sepisuje, se chystá ministr průmyslu za STAN Josef Síkela oficiálně zveřejnit na podzimním strojírenském veletrhu v Brně.
„Dohodli jsme se, že na příštím předsednictvu uděláme jakousi inventuru bodů, kterými by se vláda chtěla z návrhů NERV zabývat. Byli jsme premiérem informováni o tom, že samozřejmě ne všechny body, které NERV představila, jsou v zájmu této vlády, aby je realizovala,“ uvedl po jednání mimořádného předsednictva tripartity prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
