„Výbor státní bezpečnosti ve spolupráci s kolegy z dalších orgánů činných v trestním řízení provedl v poslední době řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ vyjádřil se podle agentury šéf běloruské bezpečnosti Ivan Tertel. Neuvedla však, zda na podporu tohoto tvrzení poskytl nějaké důkazy.
Litevská armáda v odpovědi na obvinění uvedla, že nepodnikla žádné nepřátelské akce proti jiným státům. „Je to nesmysl, nelze to ani říct jinak,“ řekl ve čtvrtek novinářům mluvčí litevské armády Gintautas Ciunis.
„Podobná prohlášení běloruské KGB lze považovat za nepřátelskou provokaci a informační útok proti Litvě, který ale nemá nic společného s realitou. Lze se domnívat, že byla určena i domácímu publiku v Bělorusku,“ uvedlo litevské centrum krizového řízení v prohlášení.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle agentury RIA ve čtvrtek prohlásil, že opozice plánuje obsadit okres Kobryn v západní části země a poté požádat NATO o vojenskou intervenci. Podle Lukašenka je pravděpodobnost nějaké provokace vysoká, ale sami nebudou konflikt přiživovat, dokud někdo nevstoupí na běloruské území.
Lukašenko, klíčový spojenec Vladimira Putina, často hovořil o nebezpečí útoku ze strany NATO nebo Ukrajiny. Ospravedlňoval tím i zachování své armády ve stavu neustálé pohotovosti.
Šéf běloruské tajné služby (KGB) Ivan Tertel. (14. prosince 2023)
Bělorusko je blízkým spojencem Kremlu, ruské síly v únoru 2022 využily běloruské území jako jedno z výchozích míst pro invazi na Ukrajinu – konkrétně pro neúspěšné tažení na Kyjev. Běloruská armáda se však do bojů nikdy nezapojila. Všichni hlavní představitelé běloruské opozice jsou ve vězení nebo byli nuceni odejít do exilu.
Na frontě je patová situace, říká Lukašenko
Lukašenko také ve čtvrtek řekl, že na ukrajinské frontové linii nastala patová situace. Podle něho jsou tak nyní příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů. Jak Moskva, tak Kyjev s jednáním o míru nesouhlasí. Lukašenko také uvedl, že riziko ozbrojených incidentů na bělorusko-ukrajinské hranici je stále vysoké.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
Rusko a Ukrajina zahájily jednání krátce po začátku ruské invaze. Hovory, odehrávající se mimo jiné v Bělorusku, však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev ustoupil jejím požadavkům včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina žádá plné stažení ruských sil ze svého území. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.
V červnu se chystá nastartovat mírový proces na konferenci o Ukrajině Švýcarsko. Rusko ale účast odmítlo a akci označilo za „americký projekt“.
