V Evropě se hromadí jednorázové obaly. Nová pravidla by tomu měla učinit přítrž

© Canva

Méně jednorázových obalů, více těch k opakovanému použití. Tak zní hlavní cíl nových evropských pravidel, která mají snížit množství produkovaného odpadu v EU. Poslanci Evropského parlamentu je schválili ve středu odpoledne. Legislativa ještě musí projít národními parlamenty.

Odpad z obalů stále roste. V roce 2021 vyprodukoval průměrný Evropan celkem 189 kilogramů obalového odpadu. V roce 2030 by to podle odhadů mohlo být až 209 kilogramů.

„Za posledních 10 let se produkce obalů v EU zvýšila o 10 procent, v ČR dokonce o 45 procent,“ varuje odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. „Je proto dobrá zpráva, že nová evropská pravidla pro nakládání s obaly nastavují cíle pro snížení produkce obalů, podporují opakované použití a omezují nadměrné a zbytečné obaly.“

Směrnice je velmi obsáhlá. Podle nových pravidel budou muset být obaly recyklovatelné na základě přísných kritérií. Kvůli úspoře materiálu směrnice stanovuje maximální podíl prázdného prostoru v obalu na 50 procent.

Samostatnou kapitolou jsou plastové obaly. Těch jen mezi roky 2011 a 2021 přibylo o 27 procent. Od začátku roku 2030 by některé z nich měly být zakázány úplně, například obaly na čerstvou zeleninu a ovoce. Nebo obaly na jídlo a pití, které hosté spotřebovávají na místě v restauraci nebo hotelu.

Hoteliéři: Nejde to dohromady s nároky hygieny

Právě pro restauratéry a hoteliéry představuje omezování jednorázových obalů velkou výzvu. Jejich zástupci sice vstřícný krok k udržitelnosti v tomto odvětví vítají, zároveň ale dodávají, že je nutné myslet při nastavování pravidel i na další požadavky, které musí podnikatelé dodržovat. A to zejména ze strany hygieny.

„Zákaz využívání těchto obalů může vést k řešením, která nebudou splňovat současné přísné hygienické normy,“ uvedl na dotaz redakce prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Příkladem mohou být třeba malá balení másla nebo pepře a soli nabízená v hotelích. Ta v současné podobě zajišťují dostatečnou úroveň bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti pro zákazníky, okomentoval Stárek.

Musíme podpořit spotřebu biopotravin, apelují některé organizace

Ekologické zemědělství by do roku 2030 mělo zabírat 25 % zemědělské půdy v EU – alespoň tak zní cíl, na kterém se EU před časem dohodla. Nyní se však objevují obavy, že EU do konce dekády své plány nesplní, a to kvůli nízké spotřebě. 

Již od ledna 2027 budou nově restauratérská zařízení muset akceptovat vlastní nádoby. Od roku 2028 pak budou muset zavést vlastní systémy, jak obaly znovu použít. V roce 2030 by mělo jejich znovupoužití dosahovat minimálně 10 procent, popsal expert na odpady Kropáček.

Podle Kropáčka jsou přísné nároky namístě. Je ale otázkou, nakolik efektivní nová legislativa skutečně bude. Ještě ji totiž musí schválit národní parlamenty. A protože ďábel je v detailu, bude velmi záviset na finální podobě, jakou pravidla získají například konkrétně v Česku.

Směrnice se ale netýká jen snižování celkového odpadu. Její důležitou součástí je zákaz používání materiálů, které mohou být pro spotřebitele nebezpečné. K takovým patří hlavně materiály obsahující tzv. nezničitelnou chemikálii PFAS, která může způsobovat závažné zdravotní problémy, jako je poškození jater, rakovina nebo neplodnost.

Potřebná a proveditelná, hodnotí europoslanci

Nařízení v europarlamentu prošlo s výraznou podporou 476 hlasů pro. Dalších 129 poslanců bylo proti a 24 se zdrželo hlasování. Mezi ty, kdo zvedli ruce pro schválení, byl také europoslanec a člen Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Alexandr Vondra (ODS, ECR).

„Pro finální podobu návrhu jsem hlasoval. Podařilo se tam vyhladit některá sporná místa a problematické pasáže,“ okomentoval pro redakci Vondra. „Je pravda, že od roku 2030 platí zákaz jednorázových plastových obalů na ovoce a zeleninu, ale dokázali jsme se vyhnout okamžitému zákazu, který by vyvolal pouze chaos, a prosadit důležité výjimky,“ popsal.

Ke zlepšení oproti původní podobě návrhu směrnice podle něj došlo také u zálohování a zpětného odběru a podařilo se zabránit úplnému zákazu všech jednorázových obalů. „Na poměry tohoto legislativního období jde o vyváženou a proveditelnou směrnici,“ dodal.

„Tuto legislativu považuji za potřebnou a přínosnou,“ uvedl na dotaz redakce europoslanec za lidoveckou frakci Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP). „Obaly totiž představují zásadní problém z hlediska životního prostředí.“ Jen v EU na výrobu obalů připadá 40 procent z celkové spotřeby plastů a 50 procent z celkové spotřeby papíru, popsal europoslanec.

„Vzhledem k tomu, že komise při přípravě této legislativy široce konzultovala zúčastněné strany a vycházela z řady dat a informací, jsem přesvědčen, že tato aktualizace právního rámce pro obaly z roku 2018 přispěje ke snížení množství odpadů a podpoří vysoce kvalitní recyklaci,“ doplnil.

Podcast | Dopady klimatické změny mohou stát ČR víc, než kolik dnes vyplácí na důchodech, říká ekonom

Klimatická změna může v budoucnu každoročně stát až deset procent celosvětového HDP. Pokud by takový podíl ze svého hrubého domácího produktu mělo platit Česko, byl by to větší balík peněz, než kolik momentálně dává na důchody. Na to, jak změny klimatu dopadají a budou dopadat na českou ekonomiku, odpovídá v podcastu Tomáš Protivínský, člen správní rady projektu Fakta o klimatu, ekonom a výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI – Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd.

European Union

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.