Sbohem jádru Němce bolí

Před rokem odpojilo Německo poslední tři jaderné elektrárny v zemi. „Ani jeden z hororových scénářů se nenaplnil,“ libuje si nyní Habeck. „Dnes vidíme, že dodávky elektřiny jsou stále zabezpečeny, ceny elektřiny i po ukončení jaderné energetiky klesly a klesají i emise CO₂,“ dodává politik Zelených.

Je to ale skutečně pravda? ptá se deník Bild.

„Jedna věc je jasná, i když je těžké ji přesně vyčíslit: Pokud by jaderné elektrárny pokračovaly v provozu, byly by ceny elektřiny v Německu nižší než v současnosti,“ oponuje Habeckovi profesor Manuel Frondel z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum.

V dobách vysoké poptávky po elektřině, ale nedostatku dodávek z obnovitelných zdrojů v důsledku vlivu počasí, kdy nefouká a nesvítí slunce, by jaderné elektrárny měly silný tlumící účinek na cenu elektřiny, kdežto v dobách s velkým množstvím větru a slunce není tlumící účinek téměř žádný.

„Odstavení jaderných elektráren v posledních letech znamená pro Německo jasnou ztrátu prosperity v řádech miliard,“ nepochybuje Frondel.

Profesorka Veronika Grimmová z univerzity v Erlangenu-Norimberku ve své analýze předpokládá, že náklady na elektřinu v příštích letech se navzdory klesajícím výrobním nákladům nesníží, ale do roku 2040 mírně vzrostou.

Poprvé od roku 2002 se Spolková republika v roce 2023 stala opět čistým dovozcem elektřiny. Dovezla o 12 miliard kilowatthodin (kWh) více elektřiny, než vyvezla. V roce 2022 Německo ještě vyvezlo 29 miliard kWh netto.

„Místo toho, abychom sami vyráběli levnou jadernou energii, dovážíme nyní stále více elektřiny ze zahraničí, paradoxně často včetně jaderné energie z Francie,“ říká Frondel.

Ministerstvo hospodářství však nevidí důvod ke znepokojení. „S rozšířením obnovitelných zdrojů energie se budou konvenční elektrárny využívat stále méně doma i v zahraničí, a to kvůli propojení evropských trhů. Tím se sníží dovoz elektřiny do Německa a zvýší vývoz elektřiny z Německa,“ sdělilo Bildu.

Německo o konci jaderné energetiky rozhodlo v roce 2011 po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Deklarované důvody byly hlavně bezpečnostní. Náhradu hledá země především v obnovitelných zdrojích.

Na emise tento krok nemá negativní vliv, ty v Německu masivně poklesly – podle Spolkového úřadu pro životní prostředí přibližně o deset procent.

I vůči tomu je ale Frondel skeptický. „Hlavním důvodem je hospodářská slabost a omezení výroby v průmyslu kvůli stále vysokým cenám energie,“ říká. Dokonce i zelená lobbistická skupina Agora Energiewende přiznává: „Snížení emisí není z velké části úspěchem klimatické politiky.“

Konec jaderné energetiky má dopad i na obyvatele z okolí odstavených elektráren.

Osmaosmdesátiletý bývalý ředitel jaderné elektrárny Hans Wiedemann je jedním z mnoha obyvatel Neckarwestheimu, kteří truchlí nad ztrátou atomové energie. „Odstavili první reaktor. Okamžik, kdy bylo zničeno mé celoživotní dílo,“ truchlil před rokem 15. dubna, když se před půlnocí díval z okna svého obývacího pokoje na jadernou elektrárnu v údolí.

Ukončení jaderné energetiky znamená, že rozkvět obce se 4400 obyvateli v Bádensku-Württembersku vzal za své, píše Bild.

Starosta Jochen Winkler (nestr.) ukazuje pozůstatky starých časů v renovované nádheře staré školní budovy rozsáhle přestavěné pro potřeby sdružení seniorů, centra vzdělávání dospělých a kulturních akcí. „Stálo to asi milion eur. Tehdy takové projekty nebyly pro obec problémem,“ říká starosta.

„Každý rok nám elektrárna přinesla do obecní pokladny pět až deset milionů eur (cca 126 až 253 milionu korun) prostřednictvím živnostenské daně. Obáváme se, že se tato částka v příštích dvou až třech letech sníží o 90 procent,“ podotýká.

Při současném ročním rozpočtu 20 milionů eur (505,3 milionu korun) je to velká ztráta. Pro obyvatele Neckarwestheimu to znamená až o dva tisíc eur (cca 50 tisíc korun) na hlavu méně. „Dříve jsme stáli před otázkou, co si můžeme dovolit. Dnes je otázkou, zda si vůbec něco můžeme dovolit,“ dodává Winkler.

Na první pohled se zdá, že je stále ještě všechno v pořádku: nadace financovaná provozovatelem jaderné elektrárny věnuje každému občanovi roční permanentku na šest sousedních koupališť za 25 eur (632 korun). Jsou ale znát i problémy.

V minulosti obec třeba obec koupila zámek Liebenstein, který měl fungovat jako hotel a restaurace s pivní zahrádkou.

„Investovali jsme do něj 15 milionů eur. Abychom však v budoucnu ušetřili na provozních nákladech, museli jsme ho pronajmout,“ říká Winkler s tím, že nájemce loni v létě vyhlásil konkurz a krásná pivní zahrádka na nádvoří zámku leží ladem. V zámku už není ani recepce a k zamluvení si pokoje v zámeckém hotelu je třeba si rezervovat přístupový kód na internetu.

Myriam Pellegrini (36) provozuje kadeřnictví v centru Neckarwestheimu: „S elektrárnou jsem prakticky vyrostla. Mohli ji nechat v provozu. Kvůli klesajícím daňovým příjmům se teď o budoucnost infrastruktury ve městě musí obávat hlavně senioři a rodiny,“ neskrývá svůj názor.

Farmář Markus Beckbissinger (46) žije se svou ženou a čtyřmi dětmi v těsné blízkosti elektrárny. V sousedním městě Gemmrigheim, rovněž ohroženém ztrátou daňových příjmů, zasedá v místní radě za křesťanské demokraty CDU.

„Škola nemůže být opravena, jak se původně zamýšlelo. Nejsem proti přechodu na nefosilní zdroje, v současné době si nechávám na střechu instalovat fotovoltaiku. Ale elektrárna mohla být v provozu dál…,“ stěžuje si.

Mezitím Wiedemann popíjí ve vesnické hospodě své červené víno. Hostinská mu podává masový talíř za 9,90 euro. Bývalý šéf elektrárny se otráveně rozhlíží po hospodě: „Odstavení jaderných elektráren byl strašný hřích, za který naše děti a vnuci trpce zaplatí,“ prorokuje.