ČESKO – Po prosincové tragické střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity se v Česku rozpoutala mimo jiné diskuse o zbraňové legislativě. Ačkoliv i ta stávající je dle odborníků poměrně přísná a dobře utvořená, stejně se vláda rozhodla, že příslušný zákon ještě zpřísní, potažmo rozšíří. Již v březnu tedy související úpravu zákona podepsal i prezident – problém ovšem je, že v platnost vstoupí až od roku 2026. I proto tedy nyní vláda schválila další novelu, která by měla nabýt účinnosti již letos v červenci. Pracuje s povinností hlásit „podezřelé nákupy“, ovšem jak se zdá, nikdo zatím neví, co „podezřelý nákup“ je…
Zbraně v Česku
Podle posledních dostupných statistik je v Česku přibližně čtvrt milionu lidí, kteří jsou držiteli zbrojního průkazu, na jehož základě smí nosit palnou zbraň pro osobní ochranu. Právě tyto tzv. krátké zbraně pro ochranu zdraví, života a majetku, tedy zbraně kategorie B, jsou na jednu stranu nejprodávanějšími, na stranu druhou pro jejich zakoupení je nezbytné získat také povolení policie. Samotný zbrojní průkaz nestačí ani v případě nákupu dlouhých samonabíjecích pušek a přísnější pravidla nákupu jsou nastavena také v případě některých druhů střeliva (např. střeliva do krátkých zbraní s tzv. zvýšenou ranivostí, jež se užívají především při osobní ochraně).
Co je „podezřelý nákup“?
Již z výše řečeného je tedy patrné, že nákup zbraně tzv. „z ulice“ není úplně snadný, resp. je poměrně omezený. Pořízení řady zbraní totiž kromě zbrojního průkazu vyžaduje doložení i dalších povolení. Ne náhodou jsou tedy mnozí odborníci přesvědčeni, že české zákony jsou již nyní poměrně přísné a dobře nastavené. Přesto v souladu s plánovanou legislativou budou muset prodejci hlásit tzv. podezřelé nákupy. Na obchodníka by pak při nesplnění hlášení podezřelé transakce mělo být možné uvalit také sankce. A jak uvedl Jakub Smetánka, viceprezident LEX, Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, právě to je velmi problematické.
„Nikomu není zatím jasné, co ten podezřelý nákup má být. Doposud vše fungovalo tak, že když přišel někdo z ulice a chtěl nakoupit ilegálně, prodejce kontaktoval policii. Nicméně nově má legislativa cílit i na legální držitele, kteří jsou k nákupu oprávnění. Bez vymezení té podezřelosti není jasné, jak to má obchodník posuzovat. Zejména když to není školený psycholog,“ shrnul tak Smetánka. Dodal, že proti bezpečnostním mechanismům zákona výhrady nemá, ale pokud nebude stanoven např. taxativní výčet „podezřelého chování“, je celá formulace velmi nešťastná.
S tím nakonec souhlasí i provozovatel prodejny se zbraněmi a střelivem Ivo Hofman. „Pro mě by byl podezřelý nákup třeba vyššího počtu nadlimitních zásobníků nebo případně většího množství určitého druhu střeliva,“ dodal s tím, že takový nákup je ale docela běžný u sportovních střelců. Ti totiž nezřídka nakupují na celý rok dopředu.
Jak zákazník „působí“?
Posuzovat by prodejci mohli tedy spíše „působení“ zákazníka, jeho psychické rozpoložení. V centrálním registru zbraní je tlačítko hlášení podezřelého jednání, které lze v adekvátních situacích užít. Novela rozšiřuje také možnosti policie, zbraň bude moci zabavit, když držitele vyhodnotí jako bezpečností riziko. A podnět by měla moci podat i instituce. „Logicky se tím mohou myslet zpravodajské služby, policie, ale v tomto případě i děkan, rektor, ředitel školy,“ upřesnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Normu bude chtít vláda ve sněmovně projednat zrychleně. Podle zástupců hnutí ANO přichází ale opatření pozdě a je v jistém slova smyslu zbytečné. Dřívější účinnost totiž prý mohla zajistit již novela, kterou podepsal prezident. „To, co jsme říkali, dávno mohlo být hotové, schválené, ale hlavně také účinné,“ uzavřela místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO, Jana Mračková Vildumetzová.