V osmadvaceti letech si udělal první čárku za start v národním týmu. „Byl jsem docela dost nervózní, což se na mém výkonu trošičku podepsalo,“ přiznal útočník Ondřej Kaše (28), byť má za sebou kariéru v NHL se zápasy proti nejlepším hráčům planety. V Trenčíně však shodou okolností premiérově reprezentoval za seniorské áčko. A těšil se z vítězství 4:2.
Byl jste hodně ve hře, chodil jste i na přesilovku. Byla vaše role podobná jako v Litvínově?
„Myslím, že určitě. Co se týká ice-timu, tak hlavně v první třetině. V nároďáku musí ale každý hráč přijmout roli, kterou dostane.“
Jakou známku za výkon byste si dal? 1-?
„Ne, to určitě ne. To bych byl hodně spokojenej.“ (úsměv)
Oceníte, jak se Slováci rvali až do konce, byť brzy prohrávali 0:3?
„Hráli doma, dali do toho všechno. Navíc i oni bojují o nominaci. Nikdo nic neošidí, nevypustí. Celou dobu to byl dost vyrovnaný zápas. Nám to tam naštěstí v první třetině napadalo. Super, že jsme vyhráli.“
Na druhé straně jste měl klubové parťáky Sukeľa či Kudrnu. Bylo to pikantní?
„Vůbec jsme se nehecovali. Ale ve čtvrtek jsme spolu byli na kafi a popřáli si hodně štěstí. Teď jsme protihráči a nic si nedarujeme.“
Oba předvedli v přesilovce hezkou gólovou souhru. To mají nacvičené z extraligy?
„Myslím, že úplně ne. Asi to vypilovali až tady.“ (úsměv)
V nájezdu jste uspěl kličkou do bekhendu. Podobně jste skóroval v play off na ledě Komety. Vaše oblíbené zakončení?
„Jo, hned jsem věděl, že to udělám. I gólman Slováků mi říkal, že věděl, že to udělám. Ale že to nešlo chytit.“
Máte po úspěšné sezoně sebevědomí, že byste se mohl dostat až na šampionát v Praze?
„Těžká otázka. Spíš jsem se potřeboval cítit dobře hokejově a zdravotně. Teď uvidíme, jak to dopadne. Je to otevřené.“
