Meta nedělá dost proti dezinformacím, tvrdí Evropská komise

Evropská komise by už dnes mohla oznámit, že začíná vyšetřovat americkou technologickou společnost Meta Platforms, vlastníka sítí Facebook či Instagram. Napsal to britský list Financial Times (FT). Unijní orgány se podle jeho zdrojů obávají, že Meta nedělá dost pro boj s dezinformacemi v období před volbami do Evropského parlamentu, a to nejen proti dezinformacím ruským. Volby do EP se konají v červnu.

Komise velmi pravděpodobně nezmíní jen ruský dezinformační vliv, nýbrž „manipulaci s informacemi zahraničními aktéry“, uvádí FT. Uživatelé sítí spadajících pod Metu mají možnost určitý obsah označit jako nelegální, funkce však podle obav unijních úřadů není dost uživatelsky přístupná, aby splňovala nároky Aktu o digitálních službách (DSA).

DSA mimo jiné požaduje po provozovatelích sítí, aby zveřejňovali, jak s dezinformacemi a propagandou nakládají. Při porušení těchto zákonů hrozí firmám pokuta až do šesti procent jejich ročního obratu v celém světě.

V únoru začne plně fungovat akt o digitálních službách. Českému koordinátorovi zatím chybí lidé i zákon

Přesně za měsíc, v sobotu 17. února, začne napříč státy EU platit nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). V Česku za něj bude zodpovídat Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zatím mu však chybí dostatek pracovníků týmu i zákon, aby mohl plnohodnotně fungovat. A hrozí také, že zodpovědnost za dohled na digitální platformy v ČR nebude nezávislý, varuje koordinátor projektu Rekonstrukce státu.

Meta letos stanovila 14. srpen jako datum, od kdy už nebude možné využívat analytický nástroj CrowdTangle, který mnozí novináři či akademici používali k mapování nepravdivých a zavádějících tvrzení na uvedených platformách. I tímto se patrně vyšetřovatelé budou zabývat.

Vyšetřovaní podle FT nebude časově omezené a jeho průběh bude záviset na ochotě Mety spolupracovat. Společnost ve vyjádření uvedla, že má „dobře zavedený proces odhalování a potlačovaní rizik na svých platformách“. „Těšíme se na další spolupráci s Evropskou komisí, které o naší práci poskytneme další podrobnosti,“ uvedla Meta.

Meta čelila tlaku i ze strany úřadů v Rusku, které její sítě Facebook a Instagram evidují jako „extremistické organizace“ a necelý měsíc po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 je zakázaly, ačkoliv platformy zůstávají přístupné skrze některé virtuální privátní sítě (VPN), píše agentura AP. Už na konci roku 2021 vyměřil ruský soud Metě pokutu 1,9 miliardy rublů (tehdy 570 000 Kč) za to, že ze svých sítí neodstraňuje „nezákonný obsah“. Google ve stejné době dostal pokutu 7,2 miliardy rublů (tehdy 2,2 miliardy Kč). Výše postihů úřady odvodily od výší tržeb firem.