Těžba hnědého uhlí dosáhla v České republice vrcholu v roce 1984, kdy se vytěžilo celkem 97 milionů tun této suroviny. Od té doby produkce každoročně klesá, přičemž před dvěma lety dosáhl roční objem těžby hodnoty 33,4 milionu tun. Největší ložiska tohoto energetického zdroje se nacházejí v Severočeské pánvi, do níž spadá oblast Mostecka, Sokolovska či Teplicka.

Mezi nejznámější tuzemské hnědouhelné lomy se řadí Bílina, ve které se ročně vytěží 8 až 9 milionů tun. Zajímavostí je, že uvnitř lomu se nachází nejníže položené otevřené místo v Česku. V roce 2014 dosahovalo nadmořské výšky 20,4 metru. K dalším významným místům povrchové těžby se řadí kupříkladu lom Československé armády (ČSA), lom Nástup–Tušimice či lom Vršany.

„Ačkoli se těžba hnědého uhlí v tuzemsku utlumuje, prostřednictvím leteckých snímků lze dobře vidět, že povrchy lomů jsou stále dynamicky se proměňujícím prostorem,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která prostřednictvím vlastních letadel v pravidelných intervalech území Česka letecky snímkuje. Pořízené fotografie jsou následně uveřejňovány na webu Chytremapy.cz.

Zajímavým fenoménem, který nabízí shůry nevšední podívanou, je odkaliště Venuše. Hladina jezera vybudovaného na místě důlní jámy je typická výskytem netradičních ornamentů různého zabarvení. Příčinou této zvláštnosti je ukládání hydrosměsi pro technickou rekultivaci založené na technologii plavení popílku.

Vypočítají, kolik se odtěžilo

Mimo konkrétních proměn krajiny si lze povšimnout také rozdílné úrovně detailu zpracování leteckých snímků. „Ty nejaktuálnější disponují rozlišením 12,5 centimetru na pixel. U map z roku 2004 až 2009 je to 20 centimetrů na pixel, v případě těch ještě starších je rozlišení 50 centimetrů na pixel,“ doplňuje Drahomíra Zedníčková.

Prostřednictvím analýzy leteckých snímků je dokonce možné ve stanoveném období určit objem odtěžených nerostných surovin. Tento sofistikovaný výpočet prováděla v minulosti společnost TopGis například pro kamenolom v Želešicích na Brněnsku. Takováto analýza může být užitečná jak pro samosprávní celky, tak i majitele lomů. „Obcím a městům pomůže kupříkladu kontrolovat případné porušování limitů těžby nebo určit přesnou dopravní zátěž, která s odvážením odtěženého materiálu souvisí. Majitelé a provozovatelé lomů si mohou analýzou nechat vypočítat nebo ověřit produkci či stav zásob,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.