Evropská unie má vliv na Česko a platí to i naopak. České nápady, iniciativy a pozice se přímo propisují do společné unijní legislativy nebo do strategických dokumentů. Jaké konkrétní stopy Česko v EU za 20 let členství zanechalo? Redakce Euractiv.cz sestavila seznam několika konkrétních úspěchů.
2004 – Česko vstoupilo do EU
Vstup Česka a dalších devíti zemí do EU v roce 2004 lze považovat za jeden z největších milníků evropské integrace. Česku se podařilo splnit podmínky přijetí a připojit se obrovskému ekonomickému a politickému bloku, ve kterém dnes může spolurozhodovat o klíčových otázkách současnosti.
2009 – České předsednictví I
České předsednictví v EU v roce 2009 není jen pád tehdejší vlády. Česko se aktivně podílelo na řešení plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou v lednu 2009, kdy se českému předsednictví podařilo sehrát roli mediátora a dostat obě země s EU k jednacímu stolu. Dohoda vzešlá z jednání sice nebyla poté dodržována, ale krizi se nakonec podařilo zažehnat. Během předsednictví se Česku také podařilo nastartovat Východní partnerství, projekt, který usiluje o těsnější spolupráci EU se zeměmi východní Evropy a Kavkazu.
2011 – Dvojí kvalita potravin
V roce 2011 slovenská spotřebitelská organizace varovala před tím, že některé potraviny s téměř identickým obalem mají různou kvalitu napříč EU. Tématu se poté chopila česká europoslankyně, která nechala provést další testování a začala požadovat po Evropské komisi řešení. Tlak začaly vyvíjet všechny země Visegrádské skupiny i na premiérské úrovni a z problému se stalo skutečně evropské téma. Nakonec se ale přísná legislativa, která by praktiku „dvojí kvality“ úplně zakazovala, neschválila. Od té doby je to ale hojně diskutovaný fenomén a výrobci potravin si dávají na odlišné složení větší pozor.
2012 – Vesmírná agentura
Mít na svém území sídlo evropské agentury – po tom touží snad každá členská země. Česku se podařilo v roce 2012 dostat do Prahy sídlo Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém. Ta se později rozrostla a dnes je z ní Agentura EU pro kosmický program (EUSPA), která má stovky zaměstnanců a zajišťuje celou řadu aktivit, z nichž nejznámější je navigační program Galileo. Z Prahy se tak stalo sídlo evropského vesmírného programu, což je pro zemi nejen věc prestiže, ale i ekonomického přínosu.
2013, 2019 – Přátelé koheze
České HDP je pod průměrem EU, řadí se tak mezi tzv. kohezní země a má přístup ke stejnojmenným fondům. Kohezní politika ale není samozřejmostí, o dotace pro chudší regiony musí země pravidelně vyjednávat před každým novým dotačním období. V roce 2013 i 2019 se Česko aktivně podílelo na diskusích o evropském rozpočtu a usilovalo o co nejvíce peněz, které si nakonec ve velké míře i vybojovalo. V Praze se například v roce 2019 uskutečnil summit „Přátel koheze“, na kterém se sešly kohezní země a formulovaly společná stanoviska směrem k EU.
2019 – Fond spravedlivé transformace
Schválení cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050 doprovázela náročná jednání. Česko spolu s Polskem usilovaly zejména o to, aby jim EU na snižování emisí poskytla co největší objem financí a zkusila jim transformaci ulehčit. Podařilo se. Na konci roku 2019 Evropská komise začala hovořit o Mechanismu spravedlivé transformace určeném pro země s těžkým a především uhelným průmyslem. Po několika letech byl mechanismus opravdu spuštěn a české uhelné kraje z něj nyní mohou čerpat miliony korun.
2019–2024 – Jádro
Česká energetika sází na jadernou technologii a patřila k zemím, které se zasloužily o evropskou „jadernou renesanci“. Na potřebě rozvíjet jadernou energetiku panuje v Česku široká shoda a projevilo se to i na evropské úrovni, neboť tehdejší i současná vláda tlačila v Bruselu stejnou linii – jádro je zdroj, který nám pomůže dosáhnout klimatické neutrality. Stejně k tématu přistupovali i čeští europoslanci. Na tématu Česko spolupracovalo s dalšími zeměmi a dnes je jádro evropskými institucemi uznávaný zdroj energie s nízkými emisemi.
2020–2024 – Migrační pakt
Migrační krize z let 2014 a 2015 rozbourala dosavadní migrační a azylovou politiku EU a na nějaký čas narušila Schengenský prostor. Instituce EU i členské země si dlouho lámaly hlavu nad tím, jak politiku přenastavit. Česko v té době ostře bojovalo proti tzv. povinným relokačním kvótám, které by žadatele o azyl dle daného klíč distribuovaly po členských státech. Na kvóty nakonec nikdy nedošlo, přestože se legislativa schválila. Evropská komise nakonec přišla s návrhem nové ucelené migrační politiky v roce 2020. Tzv. migrační pakt do velké míry odráží dlouhodobou českou pozici, která je právě proti povinným relokacím. Pakt zavazuje země k vzájemné solidaritě, ale zároveň jim dává na vybranou konkrétní formu pomoci.
2021–2024 – Euro 7
Emisní normy pro automobily se podle původních plánů Evropské komise měly razantně zpřísnit, což by podle zástupců průmyslu mohlo ohrozit české výrobce aut. Již v roce 2021, tedy před zveřejněním návrhu normy Euro 7, se tehdejší česká vláda pokusila přimět Evropskou komisi k tomu, aby novou legislativu vůbec nepřipravovala. Nakonec ji vydala a Česko zformovalo alianci zemí, které od počátku bojovaly proti přísné úpravě ve snaze ji co nejvíce zmírnit. Povedlo se. Emisní norma Euro 7 je již schválená a je pro automobilky přijatelná.
2022 – České předsednictví II
České předsednictví v Radě EU v roce 2022 je velkým úspěchem pro celý stát. Během druhé poloviny roku 2022, kdy Česko post drželo, se EU podařilo dojednat například pravidla pro řešení vysokých cen energií, další pomoc pro Ukrajinu nebo posunout vpřed balíček legislativy na snižování emisí (Fit for 55) a migrační pakt. Předsednictví si pochvalovali jak čeští politici, úředníci a experti, tak i vedení evropských institucí.
2022 – Ukrajinští uprchlíci
Ruská invaze na Ukrajinu spustila masivní uprchlickou vlnu směrem do Evropy. Česko patřilo mezi státy, do kterých mířilo nejvíce osob z Ukrajiny. Na evropské úrovni vyžadovalo úpravu ve využívání evropských fondů tak, aby je mohlo lépe cílit právě na pomoc uprchlíkům. S migrační vlnou se dokázalo vypořádat a vysloužilo si za to uznání po celé Evropě, včetně Bruselu.
2022–2024 – Pomoc Ukrajině
Česko se dlouhodobě řadí mezi země, které se snaží maximálně pomáhat Ukrajině, a to jak politicky, tak i finančně a materiálně. Tlačilo mimo jiné na to, aby Ukrajina získala status kandidátské země a aby dostávala co největší podporu ze strany EU. Český premiér byl také spolu s kolegy z Polska a Slovinska prvními západními politiky, kteří přicestovali do Kyjeva po 24. únoru 2022. Pochvalu si v EU vysloužila i česká muniční iniciativa, jejímž cílem je nakoupit munici ve třetích zemích.
Chybí vám v seznamu konkrétní český „zářez“ v evropské politice? Ozvěte se nám.