„Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost – což dnes není ten případ – měli bychom si legitimně tuto otázku o pomoci položit,“ řekl v rozhovoru s týdeníkem The Economist Macron, který se podobně vyjádřil už několikrát.
Macron připomněl, že Francie dříve vyslala své vojáky na pomoc africkým zemím v Sahelu, když o to jejich představitelé požádali.
V únoru francouzský prezident vyvolal rozruch slovy, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu.
V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien prohlásil, že Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Země je podle něj připravena na všechny scénáře.
„Vyloučit to a priori znamená nepoučit se z posledních dvou let,“ zdůraznil nyní. Státy NATO podle něj nejprve také vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, posléze ale změnily názor, aby Ruskem napadené zemi pomohly.
Macron uvedl, že tváří v tvář expanzivnímu Rusku spočívá schopnost Evropy odradit ho od další agrese v tom, že nebude definovat červené linie. Označil to za „základní podmínku“ její bezpečnosti a důvěryhodnosti.
Francouzský prezdient pro The Economist zopakoval, že Evropa by se měla stát nezávislou vojenskou mocností a nespoléhat tolik na Severoatlantickou alianci vedenou USA. Podle jeho slov „Amerika prostě nebude vždy krýt Evropě záda a kontinent nemá na výběr“.
Uděláme vše pro to, aby Rusko nemohlo vyhrát, prohlásil Macron:
27. února 2024 |
„Musíme se připravit na to, že se budeme bránit sami,“ řekl. Začít chce na červencovém summitu v Británii, kde sejdou členové Evropského politického společenství. Macron chce, aby účastníci určili bezpečnostní rizika, kterým Evropa čelí, vojenské schopnosti, které potřebuje, a způsob, jak na evropské půdě vytvořit více výzbroje. Macron chce také vyvolat diskusi o tom, jak by francouzský jaderný arzenál mohl přispět k evropské bezpečnosti.
„Budoucí bezpečnost Evropy je existenciální debatou, která není omezena na Evropskou unii. Rámec není institucionální, ale geografický,“ uvedl Macron.
Dalším rizikem pro Evropu je podle něho dvojí ekonomický šok, který představují zrychlující se technologie a Čína. Bývalý investiční bankéř Macron se obává, že pokud Evropa nepochopí rozsah a naléhavost toho, co je třeba udělat nyní, bude zaostávat v klíčových odvětvích špičkových technologií, od čistých technologií po kvantovou výpočetní techniku.
Ukrajina se ruské ozbrojené agresi brání už déle než dva roky, výraznou roli v jejím úsilí hraje západní finanční pomoc i dodávky zbraní a střeliva.
Několikaměsíční zdržení v dodávkách zbrojní techniky a munice z USA, vyvolané americkými vnitropolitickými spory, však způsobilo, že Rusko má nyní na východě země na frontě převahu, především v dělostřelectvu, a jeho síly na některých místech postupují. Panující složitou situaci připouští i ukrajinské vojenské velení.
