ČESKO – Důchodová reforma je jedním ze stěžejních témat současné vlády. Jak opakují její představitelé, stávající systém je do budoucna finančně neudržitelný. A potvrzují to i demografická data – do důchodu míří stále více lidí, zatímco těch, kdo jsou v produktivním věku (a důchody de facto financují), ubývá. Situace se navíc bude postupně v následujících dekádách zhoršovat. I proto by tedy věk odchodu do důchodu měl růst ruku v ruce s proměňující se průměrnou dobou dožití. Opozice ale vytrvale nesouhlasí – a argumentuje tím, že i když průměrný věk dožití roste, zdaleka se nejedná o nárůst let prožitých ve zdraví…
Predikce mají jasno
Podle tvrzení vlády je penzijní systém bez postupného navyšování věku odchodu do důchodu de facto neudržitelný. „Žádné jiné řešení tu není. Všechny další země, které k reformám přistoupily, se snaží navazovat hranici věku odchodu do důchodu na dobu předpokládaného dožití té dané generace,“ shrnul tak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). To v praktické rovině znamená, že dnešní čtyřicátníci by v roce 2050 měli odcházet do důchodu až mezi 67. a 68. rokem věku. Padesátníci pak přibližně o rok dříve. Dnešní 55letí by pak do důchodu měli zamířit v 65 letech a 7 měsících. Propočty důchodového věku pro lidi mladší 52 let zatím známé nejsou.
Materiál MPSV, který kabinet schválil během minulého týdne, ale uvádí, že „pro osoby narozené po roce 1972 věk odchodu do důchodu postupně poroste a pro osoby, které budou odcházet do důchodu v roce 2050, by se měl, pokud nedojde k neočekávaným změnám vývoje naděje dožití, pohybovat mezi 67 a 68 lety.“ Hranice věku odchodu do penze se má ale obecně posunovat podle zmiňovaného průměrného věku dožití, přesný údaj by se pak lidé měli dozvědět vždy po dosažení 50. narozenin.
Délka dožití… ve zdraví?
Jedním z dalších kritérií v rámci důchodové reformy by pak mělo být zachování délky penze. Na odpočinku by tedy lidé v průměru měli strávit 21,5 roku (stejně jako nyní). „Tento postup, tedy zachování stejné doby v penzi, jaká je nyní, a související upravování věku odchodu do důchodu, je v podstatě nejspravedlivější a nejsprávnější cesta,“ vysvětlil tak premiér Petr Fiala (ODS). Opozice ovšem argumentuje tím že ačkoliv průměrný věk dožití roste, neprodlužuje se věk dožití ve zdraví. Právě to je pak výzvou i dle slov mistra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). I proto je prý nedílnou součástí celé reformy také vytvoření Rady vlády pro veřejné zdraví.
Sporné náročné profese
Jistá výjimka vzhledem k odchodu do penze by se pak měla vztahovat na cca 120 tisíc lidí, kteří působí v tzv. nejnáročnějších profesích. Těm by měl být ochod do penze umožněn o 5 let dříve, a to bez krácení příjmu. Právě kolem definování těchto profesí ale také panují spory. A řada těch, kdo pracují v jiných oborech, vyjadřuje jisté pochybnosti nad tím, zda budou moci svou práci kvalitně vykonávat i těsně před dosažením sedmdesátky.
Přínosy?
Podle propočtů MPSV by postupné zvyšování důchodového věku mělo v roce 2050 veřejným financím ušetřit cca 1,2 % HDP (v dnešních cenách se jedná o 90 mld. Kč), totéž by mělo znamenat i mírné snížení nově přiznávaných penzí.
Důchodovou reformu by poslanci měli projednat na přelomu květnu a června, finální hlasování by mělo proběhnout na podzim. Očekává se, že reforma Sněmovnou hladce projde i přes odpor opozice. Dle ní by měl kabinet důsledněji vybírat daně a motivovat lidi, aby měli více dětí.
