Válečná stezka: U Charkova je to na hraně, říkají sami Ukrajinci. Na F-16 si ještě počkají
Přinášíme přehledné sedmidenní shrnutí nejdůležitějšího dění v ruské agresi proti Ukrajině. Událostem posledního týdne dominují tři – v prvé řadě ruská ofenziva v Charkovské oblasti, která možná nasvítila limity ukrajinské obrany i dlouhodobý problém západního přístupu, na pád druhého největšího ukrajinského města to ale nyní nevypadá. Rusko také udělalo rošádu silových představitelů a Ukrajina už vyhlíží letouny F-16. Jen to nebude tak rychle, jak proběhlo médii.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Válečná stezka je úterní formou newsletteru Pointa N. Má nadčasovou podobu a zasazujeme v ní do kontextu hlavní události, které válečné dění v současnosti ovlivňují. Na týdenní bázi se doplňuje s denním přehledem nesoucím název Vývoj bojů.
Věnujeme se i neotřelým úhlům pohledu, možným dalším scénářům vývoje či technice v centru pozornosti. Každý týden přinášíme tip na sbírku či projekt, jimiž lze napadené Ukrajině pomoci.
Nejdůležitější dění
Charkovská ofenziva: První zprávy o charkovské ofenzivě ruské armády příliš důvodu k optimismu nedávaly. Rusko bylo schopné otevřít (vedle postupu z nedávno dobyté Avdijivky a útoku na Časiv Jar) další úsek fronty a z ukrajinského pohraničí přicházely zprávy o zanedbaných polních opevněních. Ukrajina vyměnila velitele obrany a šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov řekl, že situace na tamní frontě je na hraně.
O trochu optimističtější pohled říká, že počet soustředěných ruských vojáků na sever od Charkova je zhruba do padesáti tisíc, což na dobytí druhého největšího ukrajinského města stačit nebude, Rusové mají v oblasti velké ztráty a zatím obsadili jen už delší dobu prakticky opuštěné pohraniční vesničky, přičemž se nedostali k hlavním opevněním.
My se přidržíme konzervativního pohledu shodného s naším denním přehledem. Výměna velitele a přísun posil zjevně znamenají, že ukrajinská situace na frontě lehká není (o čemž mluví i ukrajinský komentátor Jurij Butusov) a i dílčí postup by mohl znamenat, že by Rusové mohli zanedlouho mít Charkov v dostřelu svých děl (navíc k tomu, že je v dosahu klouzavých leteckých bomb).
Institut pro studium války také připomíná pro Západ poměrně nelichotivé vysvědčení – zdráhání odmávnout Ukrajině i útoky západními zbraněmi na cíle v Rusku znamenalo, že na sever od vzájemné hranice mohli Rusové svá uskupení pro útok na Charkovskou oblast připravit poměrně nerušeně. A teď z toho těží.
Výsledkem je, že v éteru je o několik ruských výplodů o eskalaci méně a mrtvých ukrajinských vojáků a zničené techniky je o něco více (stejně jako je více rezerv, které Ukrajinci museli nasadit, větší zátěž na ukrajinskou obranu a tak dále). V tomto bodě se Západ stále nepoučil.
Na mapě je místo nového ruského útoku dobře vidět – jde o onen shluk událostí zastoupených ikonami v pohraničí na severovýchodě země. Z pohledu s odstupem se tlak z jihu (Robotyne, Vuhledar), východu (od Bachmutu na Časiv Jar) a severu (na Vovčansk a další části pohraničí) dá interpretovat jako ruský třístranný útok na Donbas.
Ruská rošáda: Ve funkci skončil ministr obrany Sergej Šojgu a šéf bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, dva lidé blízcí Vladimiru Putinovi – strůjci rošády. Na post ministra byl vybrán ekonom Andrej Bělousov.
Výměně jsme se detailně věnovali, stručně řečeno má Bělousov hlavně zajistit fungování ruské válečné ekonomiky. Respektive to, aby výdaje rezortu obrany, už tak masivní, byly udržitelné a efektivnější než dříve. Očekává se, že i Nikolaj Patrušev, mimo jiné bývalý šéf zpravodajské služby FSB, zůstane vlivným mužem z Putinova okolí, i když není zřejmé, zda bude mít nějakou oficiální pozici.
Fáze očekávání a fáze zklamání: V pondělí oběhla sociální sítě napjatě očekávaná zpráva – podle dánské premiérky Mette Frederiksen měly být dánské letouny F-16 (v počtu devatenácti kusů) dodány Ukrajině do měsíce.
Netrvalo ale dlouho a autor původního tweetu uznal, že kvůli
Pointa N
