První modul superpočítače Jupiter byl spuštěn a umístil se na prvním místě v nejnovějším žebříčku Green500.
Modul nazvaný Jupiter’s Exascale Development Instrument (JEDI) je prvním modulem připravovaného systému HPC (Exascale Jupiter High Performance Computing), který bude umístěn v německém středisku Forschungszentrum Jülich.
Systém HPC je projektem v rámci Evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC JU) a je vyvíjen společností Eviden společnosti Atos a německou společností ParTec zabývající se modulárními superpočítači.
Podle společnosti ParTec byl JEDI instalován v dubnu 2024 a používá stejný hardware jako urychlovací modul, který se v současné době vyrábí ve Forschungszentrum Jülich. Tento modul sám o sobě je schopen 72 miliard operací s plovoucí desetinnou čárkou za sekundu na watt.
Velká část efektivity JEDI je poháněna jeho závislostí na GPU, řekl ParTec. „Prakticky všechny přední systémy v žebříčku Green500 se silně spoléhají na GPU, které jsou navrženy tak, aby prováděly výpočty s vyšší energetickou účinností než konvenční centrální procesorové jednotky (CPU),“ vysvětlila společnost.
JEDI používá superčip Nvidia GH200 Grace Hopper a je založen na nejnovější architektuře Eviden BullSequana XH3000. Využívá přímé kapalinové chlazení, které vyžaduje méně energie než chlazení vzduchem a umožňuje opětovné využití tepla jinde.
Stroj se skládá z jednoho racku obsahujícího 24 výpočetních uzlů. Ty jsou připojeny přes čtyři přepínače Nvidia Quantum-2 Infiniband. Tento měsíc bude přidáno dalších 24 uzlů.
Během měření pro žebříček energeticky nejúspornějších superpočítačů Green500 dosáhl systém JEDI výpočetního výkonu 4,5 biliardy operací s plovoucí desetinnou čárkou za sekundu, tedy 4,5 petaflops, s průměrnou spotřebou energie 66 kilowattů. Během optimalizovaného provozu byla spotřeba energie snížena na 52 kilowattů.
Vědci mají přístup k JEDI v rámci programu JUPITER Research and Early Access Program, aby mohli optimalizovat své kódy.
Německo získalo v červnu 2022 od společného podniku EuroHPC první evropský exascale superpočítač. Poslední moduly Jupiter by měly být instalovány v druhé polovině letošního roku a budou k dispozici na začátku roku 2025. Po dokončení se výpočetní výkon 80bitových výpočtů zvýší na více než 70 exaflopů, přičemž spotřeba energie bude v průměru 11 MW.
„Využitím dynamické modulární systémové architektury (dMSA), středoevropské technologie pro stavbu modulárního superpočítače a kvantového počítače, a také ParaStation Modulo, softwarového balíku umožňujícího MSA, vyvinutého společností ParTec, dosáhne JUPITER vynikající úrovně výpočetního výkonu při současném snížení spotřeby energie. Navíc to bude zdaleka nejrychlejší superpočítač s umělou inteligencí na FP 16,“ říká Bernhard Frohwitter, generální ředitel společnosti ParTec AG.
Druhé místo v žebříčku Green500 obsadil britský Isambard-AI phase 1, který byl oficiálně uveden do provozu 13. května. Třetí místo obsadil superpočítač Helios GPU v Polsku.
Zdroj: datacenterdynamics.com
Obrázek: Eviden
Zdroj: DATACENTER NETWORK NEWS