Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ohledně zastavení vojenské ofenzivy v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy musí být naplněno, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Situace na Blízkém východě je jedním z témat, o kterých dnes budou zástupci členských států EU diskutovat.
Části jednání se zúčastní také ministři Saúdské Arábie, Egypta, Jordánska, Kataru a Spojených arabských emirátů.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil minulý týden Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafáhu i každou další akci, která by palestinskému obyvatelstvu přivodila takové životní podmínky, jež by mohly způsobit jeho úplné či částečné fyzické zničení. Zatímco světová média, většina soudců ICJ i řada zemí si rozhodnutí vyložila jako nařízení okamžitě zastavit boje v Rafáhu, z prohlášení izraelských představitelů vyplynulo, že Izrael hodlá v Rafáhu dál bojovat.
„Izrael pokračuje se svou vojenskou operací na jihu Pásma Gazy navzdory rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který zemi vyzval, aby své kroky okamžitě zastavila,“ řekl Borrell novinářům v Bruselu. „Rozhodnutí soudu musí být uvedeno do praxe,“ dodal šéf unijní diplomacie s tím, že bude rovněž usilovat o souhlas ministrů se zahájením speciální unijní mise, která by měla operovat právě na hraničním přechodu Rafáh.
Pro zahájení civilní mise je potřeba souhlas všech členských států EU. Jak poznamenala agentura Reuters, zatím není jasné, jakou roli by mise EUBAM měla mít, musí se nicméně počítat s tím, že podobná operace bude velmi nebezpečná. Podle rakouského ministra zahraničí Alexandra Schallenberga bude chvíli trvat, než bude rozhodnutí o misi přijato. Podle diplomatů pravděpodobně mise nezačne fungovat, dokud budou pokračovat násilnosti v oblasti Rafáhu.
„Mezinárodní humanitární právo platí pro všechny“
Podobně jako Borrell se vyjádřila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock. Rozhodnutí mezinárodního soudu je podle ní závazné a musí být respektováno. „Žádný izraelský rukojmí nebude propuštěn, jestliže se bude muset nyní stále více lidí ukrývat ve stanech,“ uvedla německá ministryně s odkazem na množství Palestinců, kteří kvůli izraelským útokům museli opustit své domovy. „Mezinárodní humanitární právo platí pro všechny, rovněž pro Izrael a pro jeho vedení války,“ dodala Baerbock.
Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares se nechal slyšet, že dnes požádá svých 26 kolegů z ostatních zemí EU, aby Mezinárodní soudní dvůr oficiálně podpořili a podnikli kroky k zajištění toho, že Izrael bude verdikt respektovat.
V Bruselu se v neděli večer uskutečnila schůzka nového palestinského premiéra Muhammada Mustafy se zástupci hlavních dárců palestinské samosprávě, představiteli OSN a dalších mezinárodních organizací a některými ministry zemí EU. Setkání předsedal norský ministr zahraničí Espen Barth Eide a zúčastnil se ho i šéf unijní diplomacie Borrell. „Strany tam prezentovaly své pozice v otázce dvoustátního řešení, v uznání státu Palestina a celkově svůj pohled na situaci na Blízkém východě,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který se schůzky rovněž zúčastnil. Jak dodal, každá podobná výměna názorů je důležitá a prospěšná.
Premiéři dvou členských zemí Evropské unie – Irska a Španělska – a rovněž norský ministerský předseda minulý týden oznámili, že počínaje 28. květnem budou jejich země formálně uznávat palestinskou státnost. Vyjádřili rovněž naději, že další západní státy budou jejich krok v zájmu míru na Blízkém východě následovat. Oznámení podle očekávání ostře odsoudil Izrael. Několik evropských zemí včetně Česka či Německa a Francie se k uznání palestinského státu staví rezervovaně.
„Naše pozice je taková, že to musí být výsledkem politických jednání,“ řekl dnes o uznání Palestiny Lipavský. „V roce 1988 československá vláda, tehdy ještě komunistická, v rámci souznění s moskevským diktátem vydala prohlášení, ve kterém jsme uznali vyhlášení palestinské státnosti. My ale s Palestinou jako státem, který by byl subjektem mezinárodního práva, nepracujeme,“ uvedl ministr. „Neuznáváme Palestinu jako stát, máme tam ale styčný úřad, takže máme diplomatické vztahy na nižší úrovni,“ dodal s tím, že Česko podporuje dvoustátní řešení, které bude opřeno o mezinárodní právo. (ČTK)
