V prohlášení lídři Spojených států, Británie, Francie, Německa, Itálie, Kanady a Japonska slibují podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné. V prohlášení je potvrzena dohoda na poskytnutí půjčky ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) kryté výnosy zmrazených ruských aktiv. O dohodě politici informovali ve čtvrtek. Ruská státní aktiva zůstanou zablokovaná do ukončení války a vyplacení válečných reparací Ukrajině, stojí v textu.
Země také chtějí učinit válku pro agresora, tedy Rusko, co nejnákladnější, mimo jiné skrze nové sankce proti subjektům v Číně a dalších zemích, které podporují ruský válečný průmysl. „I nadále budeme vyvíjet výrazný tlak na ruské příjmy z prodeje energetických a dalších statků,“ stojí v prohlášení. Skupina G7 také podporuje víkendovou konferenci ve Švýcarsku, jejímž smyslem podle ní je připravit „rámec pro mír v souladu s mezinárodním právem“.
Země skupiny G7 kritizují Čínu za praktiky, které podle nich pokřivují mezinárodní trhy, a za omezení vývozu některých klíčových surovin. Skupina G7 proto chce posílit diverzifikaci svého průmyslu a nalézt nové dodavatele. „Vyzýváme Čínu, aby dodržovala svůj závazek se chovat zodpovědně v kyberprostoru,“ stojí v prohlášení, které vyzývá také k mírovému řešení sporů v Tchajwanském průlivu.
„Vyzýváme Čínu, aby navýšila své snahy na podporu mezinárodního míru a bezpečnosti,“ uvádí prohlášení, které kritizuje Peking za průmyslovou podporu Rusku. Ta podle zemí G7 usnadňuje Rusku vést válku proti Ukrajině. „Vyzýváme Čínu, aby zastavila dodávky zboží dvojitého (civilního a vojenského) užití, zbraní, součástek a vybavení, které dostává ruský obraný sektor,“ stojí v textu.
„Írán musí zastavit své aktivity, které vytváří nestabilitu,“ uvedly země ze skupiny G7. Tím myslí další rozvoj jaderného programu, který podle států „nemá věrohodné civilní odůvodnění“, i dodávky zbraní a dalšího vojenského materiálu Rusku.
Skupina G7 potvrdila také závazek udržet úroveň oteplování do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Státy toho chtějí dosáhnout mimo jiné snížením do roku 2035 množství emisí o 60 procent ve srovnání s rokem 2019 či plnou či převážnou dekarbonizací energetického sektoru do téhož roku.
Země také chtějí více spolupracovat v otázce migrace. „Potvrzujeme suverénní právo států na kontrolu hranic,“ stojí v prohlášení. Přístup k migraci by podle prohlášení měl mít tři pilíře - rozvojová spolupráce s chudými zeměmi, potírání kriminálních aktivit, například převaděčství, které souvisí s nelegální migrací, a vytvoření legálních a bezpečných možností pro migraci. Země ze skupiny G7 chtějí také více spolupracovat s africkými státy na udržitelném rozvoji a posilování demokratických vlád.
Na summitu vystoupil papež František
Papež Fratišek na summitu vystoupil s projevem, ve kterém varoval před nebezečím umělé inteligence. Podle Františka se politici musí zajistit, aby se umělá inteligence i nadále soustředila na člověka a aby rozhodnutí o tom, kdy použít zbraně a další, méně smrtelné nástroje, vždy přijímali lidé, a nikoli stroje.
„Odsoudili bychom lidstvo k budoucnosti bez naděje, kdybychom lidem vzali možnost rozhodovat o sobě a svých životech tím, že je odsoudíme k závislosti na rozhodnutích strojů,“ řekl. „Musíme zajistit a ochránit prostor pro řádnou lidskou kontrolu nad rozhodnutími programů umělé inteligence: Na tom závisí samotná lidská důstojnost.“
Lídři G7 v závěrečném prohlášení též uznali výzvy, která umělá inteligence předkládá. přislíbili, že budou lépe koordinovat regulační rámce týkající se umělé inteligence a snažit se zajistit, aby byla „zaměřena na člověka“.
Papeže, stejně jako další zahraniční lídry mimo skupinu G7 jako jordánského krále či indického prémiera, pozvala hostitelka akce, italská premiérka Giorgia Meloniová. Jejím cílem bylo ukázat, že G7 není exkluzivní klub. „Nikdy nepřijeme narativ, který chce postavit ‚Západ proti zbytku,“ uvedla.