Sněmovní výbor pro bezpečnost jedná o závěrech GIBS k prosincové střelbě na FF UK. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška byla prvním nedostatkem komunikace s vedením filozofické fakulty, druhým byly doposud nedostatečné analytické schopnosti policie.
Sněmovní výbor pro bezpečnost. Foto: Veronika Vindyšová, Deník N
To se objevuje i v doporučení GIBS.
Ředitel Krajského ředitelství PČR Petr Matějček popsal komplikace, se kterými se policie musela při zásahu a vyšetřování potýkat. Uvedl například, že je kamerový systém fakulty zastaralý. „Sledovat ho je možné pouze online, stažení a přeformátování záznamu trvalo několik hodin,“ řekl. Další komplikací byl fakt, že pachatelova fotografie, se kterou policie pracovala, byla zastaralá. Pachatel změnil svoji identitu, což podle slov Petra Matějčka udělal záměrně, aby bylo náročnější jej identifikovat. Policie před zákrokem na FF UK zároveň neměla informaci o tom, že by pozdější střelec chtěl vraždit, jen o sebevraždě, uvedl pražský policejní ředitel.
„Do konce roku 2025 jsme podle zákona povinni vytvořit nový centrální registr zbraní, který by měl fungovat od 1. 1. 2026,“ nastínil Vondrášek budoucí opatření, která by mohla podobným incidentům lépe předejít.
Student viněný ze střelby na fakultě podle žalobkyně Jany Murínové trpěl pocity křivdy, záští a nenávistí. Cítil se odstrčený, lidmi nepřijímaný a neužitečný. Pachatel měl mít střelbu naplánovanou již od listopadu 2023.
„O tom, že to je člověk, který je registrovaným držitelem zbraně, která je pro nás zájmová, jsem dostal informace okolo čtrnácté hodiny ten den,“ řekl šéf pražského oddělení vražd Aleš Strach.
Ze znaleckých posudků, které vypracoval psychiatr, vyplývá, že pachatelův čin neovlivnila žádná duševní porucha, jednalo se naopak o akumulaci problémů, které souvisely se špatnými rodinnými a sociálními vazbami.
Kritice čelil i Rakušan
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reagoval na kritiku ohledně své údajně nedostatečné komunikace o případu směrem k veřejnosti. Vyjádření podle svých slov chce nechat na dobu, co poslední poškozený převezme usnesení. „Bylo by to neetické,“ prohlásil. Místopředseda výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO) vyzval ministra vnitra i policejního ředitele k převzetí větší zodpovědnosti za jednání policie a vyšetřovatelů.
Všechna usnesení ještě nebyla doručena: k dnešnímu dni bylo usnesení doručeno 78 poškozeným, osmi bylo na jejich vlastní žádost zasláno poštou, sedmi nebylo zatím doručeno, protože jsou v zahraničí. Dvěma poškozeným bude usnesení doručováno formou mezinárodní právní pomoci, protože žijí v Dubaji a Singapuru. To může trvat týdny až měsíce.
„Poškození mají možnost nahlédnout do vyšetřovacích spisů v takovém rozsahu, v jakém chtějí,“ uvedla státní zástupkyně s tím, že nepředpokládá, ze by tato možnost měla vliv na průběh vyšetřování. „Matka se sestrou pachatele jsou také v pozici poškozených. I je se snažíme chránit,“ vyjádřila se Murínová.
Policie skončila vyšetřování vraždy v Klánovickém lese a střelby na filozofické fakultě 14. června. Případ se rozhodla odložit, protože pachatel spáchal sebevraždu.
Státní zástupce dospěl k závěru, že policie měla na vyšetřování dostatek času, a rozhodl o jeho ukončení dříve, než bylo uvedeno v původní zprávě, sdělila Murínová. Vyšetřování mělo trvat do září letošního roku.
Usnesení o odložení případu bude pravomocné až po převzetí usnesení všemi poškozenými. Univerzita Karlova podá proti usnesení o odložení případu stížnost s návrhem na úplné došetření všech souvislostí.
Podle státní zástupkyně Murínové není žádoucí, aby byly zveřejňovány detaily související s pachatelovými činy s ohledem na poškozené. Zároveň dodává, že podrobnější informace o podobě trestného činu a pachatele by mohly vést k jeho glorifikaci a případnému napodobování.