„Až budou historici hodnotit rozpuštění (parlamentu), použijí jediné slovo: katastrofa. Větší si ani nejde představit,“ napsal v komentáři list Le Figaro. Narážel na Macronovo rozhodnutí rozpustit Národní shromáždění a vypsat předčasné volby, k němuž prezident sáhl před třemi týdny v reakci na neúspěch své strany Obnova a triumf krajně pravicového Národního sdružení (RN) v eurovolbách.
Nedělní hlasování mu však nepřineslo lepší výsledek. RN a jeho spojenci získali 33 procent, levicová koalice 28 procent a Macronův tábor pouhých 20 procent hlasů. O velké většině mandátů však rozhodne až druhé kolo.
Podle deníku Libération si Macron chtěl ve volbách vylepšit složité vládnutí, když neměl parlamentní většinu, dočkal se však opaku a situaci si dále zkomplikoval. „Prezentoval se jako hráz proti chaosu a voliči jej učinili odpovědným za tento chaos. Žádal je o jasnou většinu, aby mohl vládnout v klidu a harmonii, oni mu ale jen zesílili jeho mučivou izolaci,“ soudí list.
Národní sdružení u bran moci. Ovládlo první kolo voleb, Macronův tábor je třetí |
Deníky Les Echos nebo Dernières Nouvelles d’Alsace píší o konci Macronovy éry. Prezidentské volby sice zemi čekají až v roce 2027, výsledkem jeho dosavadního vládnutí a parlamentních voleb ale je, že se „Francie probudila tváří v tvář bezprecedentním extrémům zprava i zleva“, napsal deník Journal de la Haute-Marne.
Řada listů na svých titulních stranách vyzývá voliče, aby na konci tohoto týdne přišli ke druhému kolu voleb a zamezili nástupu stran z okraje politického spektra k moci. Le Figaro soudí, že možná ještě větší hrozbou pro Francii, než vláda RN v čele s Jordanem Bardellou, by mohl být úspěch krajní levice, kterou vede Jean-Luc Mélenchon. Podle listu Midi Libre bude nedělní druhé kolo „výběrem mezi zlem a menším zlem“.
France's far-right vote in figures
➡️ https://t.co/eSL4S8HIlO https://t.co/3uUbolEzhV
„Francie se ocitla ve zlomovém bodě,“ píše deník La Montagne a dodává, že Francouzi budou ve druhém kole voleb čelit jen sami sobě, volbu pro budoucnost bez extrémů mají přitom jasnou.
Francie prolomila tabu, píší v Evropě
„Macron byl ponížen. Druhá největší evropská ekonomika čelí nestabilitě,“ píše bruselský web Politico. Odhaduje však, že pravděpodobným výsledkem druhého kola voleb bude parlament, v němž žádný blok nezíská většinu hlasů, což povede ke složitému dohadování zákonodárného sboru s prezidentem.
„Vymizení studu, který byl vždy spojen s hlasováním pro RN, byl dlouhý proces, ale nyní jej s jistotou lze prohlásit za dokončený,“ napsal web britské stanice BBC v narážce na to, že se Francouzi postupně přestali ostýchat veřejně přihlásit k volbě krajní pravice, která se stává nejsilnějším subjektem v zemi. Ve druhém kole voleb tuto neděli půjde hlavně o to, zda se kandidátům ostatních stran podaří zabránit RN, aby získala 289 mandátů potřebných k většinové vládě, dodává BBC.
Francouzské legislativní volby |
Francie má „na kahánku“ stojí v titulku komentáře německého týdeníku Der Spiegel. Démonů, které svým vyhlášením předčasných parlamentních voleb Macron vypustil, se už nezbaví. Volby udělaly z RN Marine Le Penové nejsilnější politickou stranu ve Francii, píše Der Spiegel.
Německý list Die Welt ve svém komentáři uvedl, že takzvaný macronismus zkrachoval. Výsledky voleb znamenají pro prezidenta „řádné proplesknutí“ a pro Le Penovou velké vítězství. Co bude následovat, by mohlo být novou kapitolou francouzské politiky, píše Die Welt.
Výsledky prvního kola voleb znamenají pro Francii prolomení tabu, píše italský deník Corriere della Sera, který poukazuje na velmi vysokou volební účast. Francouzi tak kladně odpověděli na výzvu prezidenta Macrona, aby šli volit. „Nezmobilizovali se pro něj, ale proti němu,“ uvedl deník. Italský tisk také poukazuje na to, že prezidentský tábor se nyní bude muset domluvit s levicovou Novou lidovou frontou, kterou vládní představitelé označovali za extremistickou podobně jako Národní sdružení.
„Prezident se nachází v situaci, kdy je země rozdělená do tří bloků, a je tu velmi konkrétní možnost, že republikánská pravice a republikánská levice nedokáží uzavřít spojenectví, aby zastavily nástup krajní pravice k moci,“ uvádí deník La Stampa.
76 candidats ont été élus dès le premier tour dimanche, dont 39 issus du Rassemblement national ou de ses alliés et 32 du Nouveau Front populaire
Plus d'infos ➡️ https://t.co/5s010WgSO0 https://t.co/nIdj8yNGr5
Španělský list El País napsal, že nedělní výsledky jsou jasnou zprávou o mizení politického středu ve Francii. Země je podle něj nyní rozdělena na tři bloky a RN bude usilovat o absolutní většinu. „Zda jí dosáhne, nebo ne, to záleží na ostatních, jestli se dokážou přestat nenávidět a postaví společné demokratické kandidáty,“ soudí španělský deník.
Belgický list De Tijd upozorňuje, že výsledky prvního kola francouzských parlamentních voleb ještě nic nevypovídají o konečném rozdělení křesel v parlamentu, protože v druhém kole vstoupí do hry ještě taktické úvahy při hlasování. Podle deníku ale Macron zjevně přecenil své síly, když vyhlásil předčasné volby a vnímal je jako svého druhu referendum o své politice uprostřed druhého funkčního období.
