Pětadvacetiletý Muhammad Džábir, vůdce zdejšího křídla teroristické skupiny Palestinský islámský džihád, je v uprchlickém táboře Nur Šams u města Tulkarm svého druhu místní celebritou. Pokaždé, když se výjimečně objeví na veřejnosti, je okamžitě obklopen dětmi, popisuje jeho otec Sámer Džábir. „Děti jsou jím posedlé,“ řekl agentuře AP.
Sámerův syn svůj kultovní status získal poté, co izraelská armáda v dubnu oznámila během operace v Nur Šams jeho likvidaci. O tři dny později se ale objevil na pohřbu jiného Palestince zabitého během izraelské akce. Za své „znovuzrození“ si u mnohých obyvatelů tábora vysloužil ovace. Nosili ho na ramenou.
Jedním z těch, které Muhammad inspiroval, byl Džihád Džábir, jeho patnáctiletý bratranec. Džihádův otec Nijaz se snažil svého syna od ozbrojenců odvrátit. Postavil mu byt v Túlkarimu a dokonce mu koupil vůz značky BMW.
Ultraortodoxní na armádu nemají, Izraeli by teď nepomohli, tvrdí politolog |
„Všechno odmítl,“ říká Nijaz. Džihád chtěl dostát svému jménu. Svému otci předal závěť, že se přidá k ozbrojencům. Během dubnové izraelské operace zemřel. „Bylo mu přesně 15 let. Měl narozeniny,“ řekl Nijaz.
Palestinské síly nejsou vítané
Džábir kdysi patřil k Fatahu, hlavní palestinské politické straně ovládající Západní břeh Jordánu. Od organizace se odvrátil, protože ji vnímal jako kooperující s Izraelem. On chtěl s izraelskou armádou bojovat po vzoru v Hamásu působícího v Pásmu Gazy a odpovědného za teroristický útok z loňského 7. října. A Islámský džihád se stal prostředkem pro jeho hněv.
Uprchlické tábory patří formálně pod Palestinskou samosprávu řízenou Fatahem. Její složky v nich však neoperují a nestaví se proti izraelským zátahům. Místní to vnímají jako zradu. Izraelští a palestinští činitelé sdělili listu The New York Times, že místní ozbrojenci hrozí střelbou na palestinské bezpečnostní orgány, které se v táborech objeví.
Pro palestinské bezpečnostní složky jsou zapovězené i další uprchlické tábory. Každý z nich má podle izraelského novináře Khaleda Abu Toameha specializujícího se na palestinské záležitosti své milice. Členové takzvaného Praporu Džanín, pojmenovaného po palestinském uprchlickém táboře, se několikrát střetli s bezpečnostními jednotkami Palestinské samosprávy a dokonce podnikli útok na jejich tamní velitelství.
Izrael ve válce |
Palestinské bezpečnostní složky údajně v květnu zabily vysoce postaveného činitele Džábirem vedeného Praporu Tulkarm Omara Abu al-Fula. Jejich akci zkritizoval Palestinský islámský džihád, stejně jako Hamás.
Na komplikovanost přediva vztahů mezi různými palestinskými frakcemi ukazuje postavení vojenského křídla Fatahu, takzvaných Brigád mučedníků Al-Aksá. Ty poskytují díky svým vazbám na bezpečnostní aparát Palestinské samosprávy určitý level ochrany pro milice z uprchlických táborů. Zároveň však fungují separátně a samostatně od Fatahu, s jehož vedením mají až antagonistický vztah, a angažují se v útocích na Izraelce.
Chystali masakr i na Západním břehu, říká Izrael. Zničení mešity je zastavilo |
Že Fatah pod vedením šéfa Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse nemá věci pod kontrolou, naznačuje i počínání palestinských médií. Ta uprchlické ozbrojence vychvalují a oceňují. Nazývají je „hrdiny“ a „mučedníky“, pokud je Izraelci zabijí.
List The Guardian si všímá, že noví „mučedníci“ ale nehodlají jako za dřívějších dob, během vojenských povstání palestinských skupin v devadesátých letech či během takzvané druhé intifády, skončit jako sebevražední atentátníci. „Svůj život předčasně neukončím. To by bylo špatné. Budu s nimi bojovat, dokud to půjde,“ řekl listu šestadvacetiletý mladík z uprchlického tábora Balata u města Náblus.
Pro Izrael tyto radikální bojůvky představují problém, který se může rozvinout ve skutečnou hrozbu. Prapory z Džanínu, Tulkarmu či Balaty podnikají útoky na izraelské osady a Izraelci se bojí, že Hamás je inspiroval k pokusu uskutečnit opakování 7. října. Během zátahů izraelské jednotky objevují zbraně, které podle nich pochází od Íránu.
5. února 2024 |
